[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2022, č. j.: RN-xxxx

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2022, č. j.: RN-xxx, jímž bylo na základě námitek žalobce změněno rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2022, č. j.: R-xxxx, kterým byl žalobci podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), ode dne 6. 5. 2022 snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Napadeným rozhodnutím byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že v posudku o invaliditě ze dne 1. 8. 2022, č. j.: LPS/xxx, nebyly zhodnoceny schopnosti žalobce navazovat a udržovat vztahy, úroveň jeho sociální adaptace a dovedností. Problémy žalobce s jeho sociálním začleněním na základní a střední škole, jakož i v zaměstnání, přitom dokládá lékařská zpráva MUDr. xxxx ze dne 16. 11. 2021, a tudíž žalobce neshledává posudek o invaliditě přesvědčivým. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 13. 12. 2018, č. j. 5 Ads 202/2016–29, musí být podřazení zdravotního postižení žadatele založeno na důkladném posouzení všech podstatných parametrů shrnutých v tzv. posudkovém hledisku, což v žalobcově případě nebylo naplněno. Pokud bylo v řízení o námitkách rozhodnuto v neprospěch žalobce a byl mu snížen invalidní důchod II. stupně na invalidní důchod I. stupně, bylo žalobci znemožněno brojit proti takovému rozhodnutí námitkou, což je v rozporu se závěry rozsudku NSS ze dne 11. 10. 2013, č. j.: 4 Ads 42/2013–43.
3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit. Rovněž navrhl, aby soud zadal vypracování posudku o invaliditě a na jeho základě sám rozhodl o stupni invalidního důchodu.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Pracovní schopnost žalobce poklesla o 45 %, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce omezuje jeho fyzické schopnosti a má vliv i na pokles pracovní schopnosti. Žalobcovo onemocnění lze podřadit do kapitoly xxx. (xxxx). Lékařské nálezy předložené v rámci námitkového řízení nedokladují nové posudkově významné skutečnosti a postrádají vliv na změnu posudkového hodnocení. Žalovaná navrhla dát vypracovat posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Za dosud zjištěného skutkového stavu navrhla žalovaná žalobu zamítnout.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 1. 11. 2018, č. j.: R-xxxxx, byl žalobci ode dne 2. 9. 2017 přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 12. 2021, č. j.: LPS/xxxx) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 %, tzn. odpovídající invaliditě druhého stupně.
7. Dne 14. 4. 2022 bylo na základě prvostupňového posudku vydáno prvoinstanční rozhodnutí, jímž byla žalobci ode dne 6. 5. 2022 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
8. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
9. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 2022, č. j.: LPS/xxxx) byl žalobce ke dni 13. 12. 2021 invalidní v prvním stupni, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 45 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
10.                      Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

11.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12.                      Soud ve věci rozhodl při jednání. Žalobce odkázal na žalobu a sdělil, že má problémy, není schopen pracovat s více lidmi, práci, kde by s lidmi nepracoval, nemůže sehnat, není schopen vyřizovat úřední záležitosti, musí být doprovázen matkou (matka byla na jednání přítomna, pozn. soudu), má potíže s pamětí a nemůže fungovat mezi více lidmi, má svůj specifický řád, na němž nechce nic měnit, takhle mu to vyhovuje, nemá prostředky na zaplacení základních životních potřeb, bere drahé léky, od státu má přidělený byt, nemá na zaplacení nájmu a dluží na něm. Žalovaná odkázala na své vyjádření, rozhodnou otázku shledává medicínskou, s ohledem na závěry posudku navrhla žalobu zamítnout.
13.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 26. 7. 2023, e. č.: SZ/2023/xxxx. Dne 26. 7. 2023 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru xxxx, jednání komise byl přítomen i žalobce. Při jednání komise provedla lékařka v oboru xxxx vyšetření žalobce. Jako posudkově významný odborný lékařský nález komise vyhodnotila nález MUDr. xxxx ze dne 19. 11. 2021. Konstatována byla xxxxxx, který představuje rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. xxxxx byly shledány bez patologie a chování žalobce bylo označeno za xxxxx. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly xxxx, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a tato činila 35 %. Komise nehodnotila pokles na horní hranici procentního rozmezí, neboť pro takové hodnocení nebyl s ohledem na lékařskou dokumentaci a přešetření při jednání shledán posudkově medicínský důvod. Komise hodnotila v souladu s posudkem lékaře námitkového oddělení žalované, avšak dospěla k nižšímu procentnímu poklesu pracovní schopnosti. Žalobce byl podle komise schopen výdělečné činnosti s xxxxxx. Žalobce dokáže vykonávat xxxxx.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
15.                      Podle ust. § 56 odst. 1 z.d.p. zjistí-li se, že

a) nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,

b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení,

c) důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen,

d) důchod byl neprávem přiznán nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná ode dne, od něhož náleží, nebo se nárok na výplatu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží,

e) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c).

16.                      Z posudku PK MPSV ze dne 26. 7. 2023 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky se specializací na xxxx, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl xxxx. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly xxxx přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a činila 35 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významného odborného nálezu i z vlastního vyšetření žalobce v průběhu zasedání komise dne 26. 7. 2023. Žalobce shledala PK MPSV invalidním v prvním stupni.
17.                      K námitkám žalobce týkajícím se jeho sociální adaptace a dovedností soud uvádí, že PK MPSV posoudila jeho zdravotní stav komplexně a ke dni vydání napadeného rozhodnutí (15. 12. 2022). Žalobce byl jednání komise přítomen, bylo přihlédnuto k jeho anamnéze včetně xxxx obtíží.
18.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 26. 7. 2023, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy xxxx, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti (v obou případech ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Zařazení zdravotního postižení žalobce odpovídá kritériím v jím zmiňovaném rozsudku NSS, č. j. 5 Ads 202/2016–29. Z posudku PK MPSV je totiž zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
19.                      Co se týče rozsudku NSS ze dne 11. 10. 2013, č. j.: 4 Ads 42/2013–43, vztahuje se na povahově odlišnou situaci (s žalobcem bylo totiž zahájeno řízení z moci úřední). Shodná žalovaná v námitkovém řízení zjistila, že posuzovaná osoba již není invalidní v druhém stupni, ale jen v prvním stupni, nemohla však rozhodnout náhle o snížení invalidního důchodu, pokud posuzovaná osoba žádala jeho zvýšení a správní orgán prvého stupně její žádost toliko zamítl, neboť shledal, že posuzovaná osoba je nadále invalidní v druhém stupni. Naopak bylo namístě, aby žalovaná v takovém řízení potvrdila napadené rozhodnutí, neboť nebyly zjištěny podmínky pro vyhovění žádosti o zvýšení invalidního důchodu, a dále zahájila správní řízení z moci úřední, jehož předmětem by byla změna výše invalidního důchodu. Proti rozhodnutí o snížení invalidního důchodu by pak posuzovaná osoba mohla opětovně brojit námitkami. Jak přitom NSS v tomto rozsudku současně zdůraznil, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v ust. § 88 odst. 8 vylučuje v námitkovém řízení aplikaci ust. § 90 odst. 3 správního řádu, který pro správní řízení zakotvuje zásadu zákazu reformace in peius (tj. zákaz změny k horšímu). Ve věci žalobce bylo řízení vedeno z moci úřední, nikoliv na žádost, bylo proto možné v námitkovém řízení rozhodnout v neprospěch žalobce ve srovnání s rozhodnutím prvoinstančním.
20.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
21.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 8. ledna 2024

JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.

samosoudce