10 As 332/2023 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho ve věci žalobkyně: Městská část Praha 4, Antala Staška 2059/80b, Praha 4, zast. advokátkou JUDr. Alenou Bányaiovou, CSc., Lazarská 13/8, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: OPAL REAL spol. s r.o., Rohanské nábřeží 671/15, Praha 8, zast. advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2023, čj. MHMP 43845/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2023, čj. 17 A 21/2023‑166, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
[1] Úřad městské části Praha 4 rozhodnutím ze dne 15. 12. 2021 k žádosti stavebníka - osoby zúčastněné na řízení umístil stavbu nazvanou „Administrativní centrum Budějovická“ a dočasnou stavbu zařízení staveniště na pozemcích parc. č. 310/118, 310/116, 310/117, 310/119, 3273/1, k. ú. Michle, a parc. č. 3218/1, k. ú. Krč. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 1. 2023 zamítl. Žalobkyně se proto bránila u městského soudu, avšak i ten její žalobu zamítl. Žalobkyně (stěžovatelka) proto podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Stěžovatelka požádala také o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Stěžovatelka uvedla, že je povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území, potřeby občanů a chrání také veřejný zájem. Stavební záměr patří k jedněm z nejkontroverznějších projektů v Praze 4. Jedná se o devatenáctipatrovou kancelářskou budovu v blízkosti obytných domů. Taková stavba by změnila charakter daného území, což stěžovatelka s ohledem na místní poměry blíže popsala. Dále stěžovatelka uvedla, že je jí známo, že stavebník připravuje podklady pro řízení o povolení stavby. Umístění stavby nevyhovuje strategickému rozvoji městské části a zasahuje proto též do práva stěžovatelky na samosprávu. Zasažen je také veřejný zájem na ochranu zdraví obyvatel. Stěžovatelka dovodila, že povaha újmy, která může provedením stavby vzniknout, je obdobná újmě, pro niž NSS odkladný účinek kasační stížnosti přiznal usnesením ze dne 26. 8. 2022, čj. 1 As 174/2022-79. Stěžovatelka odkázala také na usnesení NSS ze dne 2. 5. 2023, čj. 4 As 142/2023-50, v němž soud považoval za nezbytné „upřednostnit nezbytnost ‘zakonzervování stavu‘ věci“. K nepřiznání odkladného účinku městským soudem a závěrům tohoto soudu stěžovatelka uvedla, že neargumentovala nezákonností rozhodnutí o umístění stavby, ale faktickými důsledky umisťované stavby. Stěžovatelka dále odkázala na usnesení NSS ze dne 20. 5. 2020, čj. 10 As 125/2020-42, podle kterého odkladný účinek rozhodnutí o umístění stavby může být přiznán, pokud by stavební povolení bylo vydáno dříve, než by skončil přezkum územního rozhodnutí. Stěžovatelka upozornila, že jako obec by nebyla účastníkem stavebního řízení. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by podle názoru stěžovatelky nezpůsobilo újmu třetím osobám. Finanční náklady, které by vznikly stavebníkovi, nelze chápat jako újmu ve smyslu § 73 s. ř. s. Nákup pozemků, projektovou dokumentaci, poradenskou činnost apod. nepovažoval NSS již dříve za relevantní, neboť se jedná o „náklady tzv. utopené, na které by přiznání či nepřiznání odkladného účinku nemělo sebemenší vliv“ (srov. bod 11 usnesení ze dne 25. 5. 2023, čj. 9 As 77/2023-132). K úrokovým nákladům stěžovatelka odkázala na usnesení NSS ze dne 2. 5. 2023, čj. 4 As 142/2023-50, podle kterého úkony s těmito budoucími náklady spojené lze v čase posunout a realizovat až poté, co bude o kasační stížnosti meritorně rozhodnuto. Pokud by stavebník argumentoval, že stěžovatelka zneužívala svého postavení účastníka řízení, uvedla, že setrvání v pozici účastníka řízení a předkládání důkazů k podpoře vlastní argumentace je standardním výkonem práv účastníka správního řízení. Na tom nelze shledat nic šikanózního. Přiznání odkladného účinku není podle stěžovatelky ani v rozporu s žádným veřejným zájmem. Zájem na vytváření nových pracovních pozic má shodný význam jako zájem na zachování dosavadní kvality bydlení (srov. usnesení NSS ze dne 2. 5. 2023, čj. 4 As 142/2023-50).
[3] Žalovaný odkázal na své vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Uvedl, že stěžovatelka neuvádí vznik žádné újmy. Upozornil na to, že odkladný účinek má mimořádnou povahu. Žádná mimořádná situace však v projednávané věci není dána. Žalovaný se k dané věci vyjádřil také věcně.
[4] Podle názoru stavebníka není návrh na přiznání odkladného účinku důvodný. Újma, která by mu vznikla, je nepoměrná k veřejnému zájmu, který chrání stěžovatelka. Stavebník odkázal také na své vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby a zdůraznil, že tvrzení stěžovatelky jsou jen obecná, stěžovatelka nekonkretizuje újmu, ale povětšinou se zabývá meritorními otázkami. Stavebník také upozornil na to, že stěžovatelka se stavebním záměrem dříve souhlasila. Uvedl také, že ve stavebním řízení by stěžovatelka vystupovala jako účastník řízení, neboť je vlastnicí sousedních pozemků. S ohledem na okolnosti věci lze předpokládat, že stavební řízení bude trvat dlouhou dobu. Není proto možné, aby rozhodnutí o kasační stížnosti bylo vydáno až ve chvíli, kdy by bylo vydáno stavební povolení. Nejedná se tedy o natolik specifickou situaci, v níž by i ve věci územního rozhodnutí bylo nutné přiznat odkladný účinek. Podle stavebníka je záměr v souladu s územním plánem a jeho umístěním není narušen urbanistický charakter stabilizovaného území. Naplňování cílů rozvoje stěžovatelky reflektované v územně plánovací dokumentaci je pak zajišťováno stavebním úřadem při povolování záměrů. Stěžovatelka se nemůže domáhat práv jiných účastníků (např. snížení denního osvětlení). Stavebník rovněž upozornil na to, že již v průběhu územního řízení do daného projektu vložil nemalé peníze. Pokud by se realizace záměru oddálila, náklady na stavbu by se zvyšovaly z důvodu zvyšování cen. Podle stavebníka by také bylo přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v rozporu s veřejným zájmem na vytváření pracovních pozic a rozvoj moderních pracovních podmínek a pracovního zázemí.
[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
zda stěžovatelce hrozí - pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti.
[7] Městský soud usnesením ze dne 23. 5. 2023, čj. 17 A 21/2023-114, nepřiznal žalobě odkladný účinek.
[8] Stěžovatelka odůvodnila svůj návrh na přiznání odkladného účinku především újmou na strategickém rozvoji území, ochranou obyvatel a újmou v oblasti dopravy.
[9] NSS úvodem konstatuje, že povaha rozhodnutí o umístění stavby v obecné rovině vylučuje možnost přivodit újmu předpokládanou ustanovením § 73 odst. 2 s. ř. s. Na základě tohoto rozhodnutí nemůže být započato s realizací stavby. Územní rozhodnutí je tzv. podmiňujícím rozhodnutím vůči navazujícímu rozhodnutí o stavebním povolení. V řízení o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí správního orgánu soud zohlední k žalobní námitce zrušení nebo změnu podmiňujícího rozhodnutí správního orgánu, přestože ke zrušení nebo změně došlo po vydání napadeného (podmíněného) rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). K tomu viz usnesení NSS ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 As 175/2019-29, ze dne 17. 3. 2021, čj. 1 As 32/2021-53, a ze dne 4. 8. 2021, čj. 8 As 198/2021-108, usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2019, čj. 6 As 211/2017-88, č. 3948/2019 Sb. NSS. Přesto za výjimečných okolností lze ve specifických případech odkladný účinek přiznat (viz např. rozhodnutí, na které odkazuje stěžovatelka).
[10] V nynější věci NSS zvážil argumenty účastníků řízení, jakož i stavebníka jako osoby zúčastněné na řízení, a dospěl k závěru, že v tuto chvíli neshledal důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Vzal přitom v úvahu to, že stavební záměr sice představuje kontroverzní stavbu, která zřejmě může mít vliv na charakter konkrétního území, avšak na straně druhé zatím nehrozí bezprostřední zahájení její výstavby (realizace stavebního záměru). Vzhledem k délce územního řízení v projednávané věci (cca 10 let) a složitosti stavby nelze ani důvodně předpokládat, že by případné stavební povolení bylo vydáno v krátkém časovém období. NSS tedy usoudil, že újma, která hrozí stěžovatelce, zatím není nepoměrně větší než ta, jež hrozí stavebníku. Stavebníku by přiznáním odkladného účinku s ohledem na dosavadní stav věci bezprostředně hrozil vznik nepoměrné finanční újmy, kterou konkrétně vyčíslil [náklady na nákup pozemku ve výši 22 000 000 Kč, náklady na projektové práce ve výši 15 500 000 Kč, náklady na právní služby ve výši 5 100 000 Kč, náklady na inženýring a servis ve výši 12 500 000 Kč, náklady na ostatní služby ve výši 4 500 000 Kč, náklady na infrastrukturou vyvolané stavební práce (přeložka kolektoru) ve výši 13 200 000 Kč, provozní náklady ve výši 51 200 000 Kč]. Za každý měsíc trvání odkladného účinku pak stavebník vyčíslil možnou přímou škodu na minimální částku 620 000 Kč.
[11] Z uvedených důvodů tedy za nynější situace, v níž zatím nehrozí brzké zahájení provádění stavby, ale stavebník je přímo vystaven hrozbě značné (a nepoměrné) finanční újmy, není nezbytné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. NSS však zdůrazňuje, že pokud by se situace v průběhu kasačního řízení změnila a hrozilo by, že bude započato s prováděním stavby, nebrání stěžovatelce nic v tom, aby opětovně podala návrh na přiznání odkladného účinku. Změnily by se totiž skutkové okolnosti projednávané věci, které by případně mohly mít vliv na posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku (NSS však nepředjímá, jak by o takovém návrhu uvážil).
[12] Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odkazovala na řadu usnesení, v nichž byl kasační stížnosti i ve věci územního rozhodnutí přiznán odkladný účinek. Tyto případy se ovšem od nynější věci liší.
[13] Tak v usnesení ze dne 26. 8. 2022, čj. 1 As 174/2022-79, NSS přiznal odkladný účinek ve věci územního rozhodnutí, neboť dovodil, že případná dočasná újma stavebníka způsobená tím, že nemůže uskutečňovat svůj stavební záměr, nemůže převážit v daném případě nad nevratnou újmou hrozící závažným veřejným zájmům, které spočívají v nevratném poškození mimořádně cenné památkové rezervace, nezákonném narušení krajinného rázu lokality a nesprávném posouzení záměru jako souladného s územním plánem. V této věci přitom bezprostředně hrozilo, že se stavebním záměrem bude započato dříve, než NSS rozhodne o kasační stížnosti.
[14] NSS v usnesení ze dne 2. 5. 2023, čj. 4 As 142/2023-50, přiznal odkladný účinek kasační stížnosti ve věci, v níž bylo rozhodnuto nejen o umístění stavby, ale také o jejím provedení. Proto k posouzení případné újmy NSS přistupoval přísněji. V této věci tedy již mohlo být započato se stavebním záměrem. To je ovšem odlišná situace od věci nyní projednávané. V usnesení ze dne 25. 5. 2023, čj. 9 As 77/2023-131, NSS přiznal odkladný účinek rovněž ve věci, v níž bylo vydáno společné povolení. Vzhledem k tomu, že se v obou věcech jednalo o společné povolení, nahlíželo se v nich na případné náklady stavebníka tak, že buď na ně ne/přiznání odkladného účinku nemá vliv, anebo se dají v čase posunout.
[15] V usnesení ze dne 20. 5. 2020, čj. 10 As 125/2020-42, NSS ve věci územního rozhodnutí přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť bez ohledu na úspěch či neúspěch stěžovatelů v daném řízení by v jejich těsném sousedství postupně rostla stavba bytového domu, která by bezesporu mohla ovlivnit kvalitu jejich bydlení. NSS v dané věci posuzoval i finanční újmu investora, který však (na rozdíl od stavebníka v nyní projednávané věci) konkrétně nepopsal jednotlivé náklady a neuvedl, jak vyčíslenou finanční újmu vlastně vypočítal. NSS opakuje, že v nyní posuzované věci nehrozí bezprostřední započetí stavebních prací v průběhu kasačního řízení a stavebník konkrétně popsal své náklady a z nich vyčíslil možnou újmu. Tyto dvě věci proto nelze srovnávat.
[16] Z uvedených důvodů NSS uzavírá, že dosud újma, kterou tvrdí stěžovatelka, proto nedosahuje kvalifikované intenzity (stěžovatelka zatím neprokázala existenci nepoměrně větší újmy). NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. NSS dále konstatuje, že v dané věci s ohledem na její povahu rozhodne přednostně.
[17] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100433223.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 15. února 2024
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 As 332/2023
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: