USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. A.A.A., zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem Lidické náměstí 899/9, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 11. 2023, č. j. KRPU‑209368‑25/ČJ‑2023‑040022‑ZZC‑MO, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 12. 2023, č. j. 175 A 9/2023‑28,

takto:

I.  Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako nedůvodná zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že se stěžovatel podle § 124 odst. 1 písm. c) a e) ve spojení s § 124 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje za účelem správního vyhoštění a podle § 124 odst. 3 téhož zákona byla stanovena doba zajištění na 60 dnů ode dne omezení osobní svobody stěžovatele.

[2]               Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 37 odst. 3 věty první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

[3]               Nemá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým je stěžovatel vyzván k doplnění svého podání.

[4]               Nyní posuzovaná kasační stížnost nesplňovala náležitosti ve smyslu § 106 odst. 1 ve spojení s § 37 s. ř. s., jelikož v ní stěžovatel neuvedl důvody, z jakých napadá rozsudek krajského soudu. Usnesením ze dne 8. 1. 2024, č. j. 9 As 15/2024‑16, jej proto Nejvyšší správní soud vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o tyto důvody. Současně jej poučil o tom, že nebude‑li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 8. 1. 2024 (podle doručenky na č. l. 16 spisu NSS).

[5]               Podle § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti tak uplynula ve čtvrtek 8. 2. 2024. V této lhůtě stěžovatel důvody kasační stížnosti nedoplnil ani v průběhu lhůty nepožádal o její prodloužení.

[6]               Kasační stížnost tedy nadále postrádá náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Protože stěžovatel nevyhověl výzvě soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.

[7]               O náhradě nákladů řízení bylo vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. února 2024

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu