č. j.: 62 Ad 7/2022-52

[OBRÁZEK]  ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci

žalobce: SPINWARE, s.r.o.

   sídlem Purkyňova 2855/97a, Brno

   zastoupen Mgr. Alešem Charvátem, advokátem

   sídlem Kozí 4, Brno 

proti  

žalovanému Ministerstvo práce a sociálních věcí

                                 sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, č. j. MPSV-2022/105148-421/1,

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 9. 2022, č. j. MPSV-2022/105148/421/1, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 456 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Aleše Charváta.

 Odůvodnění: 

I. Shrnutí podstaty věci

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2022, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně ze dne 27. 5. 2022, č. j. BMA-T-465/2022, jímž bylo dle § 78a odst. 3, 4 a 8 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, rozhodnuto o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2022.
  2. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobce podal žádost o poskytnutí příspěvku po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

  1. Žalobce namítá, že žádost o poskytnutí příspěvku podal ve smyslu § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti včas, neboť zákonem uváděná lhůta jednoho měsíce je procesní lhůtou, pro jejíž běh platí pravidla podle § 40 správního řádu. Za období 1. čtvrtletí roku 2022 tak měla být žádost o poskytnutí příspěvku podána do konce měsíce dubna 2022. Poslední den této lhůty nicméně připadl na sobotu, a proto je podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den, tedy pondělí 2. 5. 2022. Tehdy také žalobce žádost podal. Žádost tak byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu doručena včas.
  2. Ze shora uvedeného důvodu žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření v podstatě setrval na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že lhůta dle § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti je lhůtou hmotněprávní a hmotněprávní podmínkou pro poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a jestliže žalobce v daném případě svou žádost o uvedený příspěvek podal až dne 2. 5. 2022, byla taková žádost podána opožděně, neboť ze zákona vyplývá, že žádost musí být podána do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí, tedy pro 1. čtvrtletí 2022, tedy do 30. 4. 2022
  2. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl a žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení. Žalovaný na svém procesním postoji setrval během celého řízení před zdejším soudem.

 

IV. Posouzení věci 

  1. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s. ř. s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).
  2. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  3. V nyní posuzované věci je spornou v podstatě jediná právní otázka, a to, zda lhůta dle § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti je lhůtou procesněprávní či hmotněprávní; s tím pak souvisí aplikace příslušných pravidel pro počítání běhu takové lhůty.
  4. Podle § 78a odst. 4 věty první zákona o zaměstnanosti se příspěvek (na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce) poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce ČR doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
  5. Podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
  6. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
  7. Ze správního spisu vyplynulo, že žádost žalobce o poskytnutí výše uvedeného příspěvku za období 1. čtvrtletí roku 2022 byla Úřadu práce ČR – krajské pobočce v Brně, kontaktní pracoviště Brno, doručena dne 2. 5. 2022 v 16:44 hodin (což ostatně shodně tvrdili jak žalobce, tak žalovaný). Úřad práce ČR následně přípisem ze dne 26. 5. 2022 vyzval žalobce k vyjádření se k podkladům rozhodnutí a současně žalobci oznámil, že nebyla splněna podmínka pro poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť žádosti nebyla podána nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. O neposkytnutí příspěvku bylo následně rozhodnuto rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne 27. 5. 2022.
  8. Ze samotného zákona o zaměstnanosti (ani z důvodové zprávy k němu) jednoznačně nevyplývá, zda lhůta uvedená v § 78a odst. 4 tohoto zákona je svou povahou lhůtou procesněprávní či hmotněprávní. Tuto otázku však již vyřešil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2023, č. j. 9 Ads 63/2009-29, na který ostatně poukazoval žalobce. V bodu 25. tohoto rozsudku Nejvyšší správní soud uvedl, že „v žádosti o příspěvek dle § 78a odst. 4 věty první zákona o zaměstnanosti již žadatel toliko zpětně deklaruje, že výše vymezené materiální předpoklady pro vznik právního nároku na příspěvek v předchozím čtvrtletí naplnil. Tuto žádost proto nelze považovat za další hmotněprávní předpoklad pro vznik právního nároku na příspěvek, nýbrž za obligatorní a zároveň výhradní prostředek k uplatnění již vzniklého právního nároku vůči orgánu veřejné moci. Svou povahou jde proto o úkon procesní (konkrétně o podání ve smyslu § 37 správního řádu) směřující vůči správnímu orgánu. Doručením žádosti věcně a místně příslušnému správnímu orgánu se zahajuje správní řízení, jehož výsledkem je správní rozhodnutí. Na věc tedy dopadají normy procesního práva včetně správního řádu.“ S takovou interpretací se zdejší soud zcela ztotožňuje a ve shodě s citovaným rozsudkem má tak za to, že uvedená lhůta je lhůtou procesněprávní. Na počítání jejího běhu je pak plně na místě aplikovat § 40 správního řádu, neboť zákon o zaměstnanosti počítání lhůt samostatně, resp. odlišně neupravuje.
  9. Jestliže žalovaný v rámci své argumentace o hmotněprávním charakteru této lhůty poukazoval na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2017, č. j. 7 Ads 343/2017-35, pak tento rozsudek sice včasné podání žádosti označil za jednu z podmínek pro poskytnutí příspěvku (což ostatně vyplývá i ze samotného zákona o zaměstnanosti), nicméně nevymezil tuto podmínku jako podmínku hmotněprávní. Povahou lhůty k podání žádosti se Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku vůbec nezabýval. Pokud Nejvyšší správní soud označil nezbytnost podat žádost ve stanovené lhůtě jako „podmínku pro poskytnutí příspěvku“, jistě to nevylučuje, aby se jednalo o lhůtu procesní.
  10. Pro přiznání příspěvku za období 1. čtvrtletí roku 2022 tak musela být podle § 78a odst. 4 zákona o zaměstnanosti žádost doručena Úřadu práce ČR nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí, tedy do 30. 4. 2022. Konec této lhůty však připadl na sobotu. Podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu se tak konec této lhůty posunul na nejbližší následující pracovní den, tj. na pondělí 2. 5. 2022. V tento poslední den lhůty žalobce žádost o poskytnutí příspěvku podal do datové schránky Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně coby místně a věcně příslušného orgánu. V souladu s § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu tak byla lhůta zachována. Jestliže správní orgány takto podanou žádost posoudily jako opožděnou, postupovaly nezákonně (v rozporu se správním řádem).    
  11. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Nezbytnost zrušení prvostupňového rozhodnutí, nechť posoudí žalovaný. Současně podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), tedy že žalobce žádost o přiznání příspěvku podal včas.

V. Náklady řízení

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

 

  1. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má podle § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále se jednalo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč společně se čtyřmi režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika z 23. 8. 2023 a jednání; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif).
  2. Replika ze dne 21. 3. 2023 neobsahovala žádná nová tvrzení a v podstatě pouze opakovala argumentaci žalobce uvedenou již v žalobě, a proto náklad na ni soud nepovažoval za účelně vynaložený (na rozdíl od repliky z 23. 8. 2023, která poukazovala na konkrétní novou související judikaturu). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, byla k nákladům za právní zastoupení připočtena částka odpovídající DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci částku 19 456 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve stanovené lhůtě.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno dne 7.12.2023

Petr Šebek v.r.

předseda senátu