[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D., v právní věci

žalobce:  O. S.

     bytem X 

   zastoupen Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem

   sídlem Leknínová 7, Praha 10

proti

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.2.2022, č.j. KUZL-18577/2022,

takto:

Žaloba se zamítá.

Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Zlín, jímž byly jako nedůvodné zamítnuty námitky proti provedeným záznamům v evidenční kartě řidiče podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Stanoviska účastníků řízení

2. Žalobce se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že obě rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná a nezákonná. Žalobce si není vědom, že by měl spáchat přestupek vyřešený údajně blokově. Blok je podle žalobce nečitelný a není tak zřejmé, kdo se měl čeho dopustit; není navíc postaveno na jisto, že se na bloku nachází jeho podpis. Dále žalobce namítal, že mu správní rozhodnutí nebyla doručena a že mu nebylo umožněno seznámit se před vydáním rozhodnutí s jeho podkladem. 
3. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

III. Posouzení věci krajským soudem

4. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), a řízení předcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo třeba provádět dokazování.
5. Předně je nutné předeslat, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta“. (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78) Jelikož žalobce přednesl své námitky pouze v obecné podobě, může na ně soud taktéž reagovat pouze v obecné rovině. Není úkolem soudu, aby blíže nespecifikovaná obecná konstatování žalobce sám rozváděl a dotvářel tak za žalobce znění žalobních námitek.
6. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud se s hodnocením žalobce neztotožnil. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný přezkoumal způsobilost rozhodnutí, na základě nichž došlo k zápisu bodů, jako platných podkladů pro zápis bodů do registru řidičů. Správní orgán prvního stupně i žalovaný přitom dospěli k závěru, že rozhodnutí jsou způsobilým podkladem pro tento zápis. Je tedy zřejmé, jak žalovaný rozhodl i proč. Jeho rozhodnutí je tak zcela přezkoumatelné.
7. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je správní orgán oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu, z něhož plynou skutečnosti rozhodné pro provedení záznamu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání obsaženému v příloze k citovanému zákonu. Soud se proto zabýval tím, zda správní orgány v souladu se zákonem učinily zápis bodů na základě způsobilého podkladu.
8. Z prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že podkladem pro zápis bodů byl jeden trestní rozsudek a jeden příkazový blok. Proti rozsudku žalobce nijak nebrojí. Z příkazového bloku č. 1343099 zřetelně plyne, že se žalobce (označený jménem, příjmením, adresou i číslem občanského průkazu) dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu tím, že dne 7. 9. 2020 v 5:45 hod. vozidlem označeným RZ na tř. Tomáše Bati ve Zlíně na silnici I/49 u zelného trhu ve směru do Otrokovic při přejíždění mezi jízdními pruhy ohrozil jiného řidiče a způsobil dopravní nehodu. Veškeré údaje na bloku jsou čitelné a blok je opatřen podpisem obviněného. Nelze tedy souhlasit se žalobcem, že z bloku nelze zjistit, kdo se jakého přestupku dopustil. Nemuselo přitom být zjišťováno, zda je podpis na bloku skutečně žalobcův. Ze všech údajů na bloku vyplývá, že tomu tak skutečně je, a tvrzení žalobce, že si na nic takového nevzpomíná, považuje soud za účelové.
9. Výše uvedená rozhodnutí jsou součástí správního spisu. Soud se s nimi seznámil a dospěl k závěru, že se jedná o pravomocná rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo pravomocná rozhodnutí o uložení trestu za trestný čin (přečin); jsou to tak způsobilé podklady k záznamu do registru ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) a c) zákona o silničním provozu. Z rozhodnutí plynou skutečnosti rozhodné pro záznam do registru, přičemž záznam do registru byl proveden vždy v souladu s těmito skutečnostmi.
10. K tvrzením žalobce, že si není vědom, že by přestupek spáchal, soud dodává, že není přípustné, aby se správní orgány v řízení o námitkách proti záznamu bodů zabývaly námitkami, které měly být uplatněny v příslušných řízeních, která předcházela vydání rozhodnutí, jež je podkladem pro zápis bodů do registru řidičů.
11. Nedůvodné byly v daném případě i námitky procesní. Je sice pravdou, že správní rozhodnutí nebyla žalobci přímo doručena, avšak byla doručena jeho zástupci, kterého žalobce ke svému zastupování ve správním řízení (a tedy i k doručování rozhodnutí) zmocnil. Správní orgány tak postupovaly v souladu se zákonem. Žádné pochybení neshledal soud ani při seznámení žalobce s podkladem správního rozhodnutí. Jak vyplývá ze správního spisu, vyrozuměním ze dne 18. 11. 2021 bylo žalobci oznámeno, že se může seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí a případně navrhnout jejich doplnění, a to do 3. 12. 2021. Toto vyrozumění bylo doručeno žalobcovu zástupci 18. 11. 2021 večer. Vyrozumění tedy nebylo zasíláno na počátku řízení, jak mylně uvádí žalobce, ale až před vydáním správního rozhodnutí. Rovněž obsahovalo údaj o tom, do kdy se žalobce s podklady může seznámit, a tedy i datum, po kterém dojde k vydání rozhodnutí. Žalovaný tedy zcela v intencích žalobcem odkazované judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu dal žalobci možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim a případně navrhnout jejich doplnění. Pokud tak žalobce neučinil, nelze to přičítat k tíži nikomu jinému než jemu.

IV. Shrnutí a náklady řízení

12. Soud tak neshledal žalobu důvodnou, a proto ji zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
13. O nákladech řízení bylo rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Podle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Brno 9.11.2023

Petr Šebek v.r.

předseda senátu