[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2023, č. j.: RN-XX

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2023, č. j.: RN-XX (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2022, č. j.: R-3.10.2022-XX, kterým byla žalobkyni pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), zamítnuta žádost o invalidní důchod.

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudkový lékař učinil závěr o poklesu její pracovní schopnosti na 30 %, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav. Žalobkyně nebyla přizvána na žádné jednání. Posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost žalobkyně, když její aktivity jsou těžce omezeny, nedokáže na 100 % vykonávat pracovní činnost, s běžnými domácími pracemi i s péčí
   o sebe potřebuje pomoc jiné osoby. Žalobkyně trpí také ... Zdravotní potíže žalobkyně jsou zachyceny v dokumentaci doc. MUDr. AB, Ph.D., a MUDr. CD, jakož i v ortopedických nálezech. Dále nebyla zhodnocena skutečnost, že u žalobkyně dochází k deformaci … a omezení pohyblivosti.
3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a uložit žalované, aby o žádosti jednala znovu.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 30 %, její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vznikl v souvislosti s úrazem ze dne 1. 6. 2019, avšak podmínky pro invaliditu ve smyslu ust. § 39 z.d.p. nebyly naplněny. Postižení žalobkyně lze podřadit do kapitoly XV., oddílu B, položky 6c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity. Žalovaná navrhla dát vypracovat posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „PK MPSV“). Za dosud zjištěného skutkového stavu navrhla žalovaná žalobu zamítnout.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 3. 10. 2022,
   č. j.: R-3.10.2022-XX, byla žalobkyni pro nesplnění podmínek ust. § 38 z.d.p. zamítnuta žádost o invalidní důchod.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 9. 2022, č. j.: XX) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 %, tzn. neodpovídající uznání invalidity.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 1. 2023, č. j.: XX) nebyla žalobkyně ke dni 3. 10. 2022 invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 23. 1. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Soud ve věci rozhodl při jednání, protože prováděl dokazování. Žalobkyně uvedla, že revizní lékař VZP má vždy jiný názor než posudkový lékař, nebyly zohledněny přidružené diagnosy, konkrétně artróza a psychické potíže, v posudku je též konstatováno zhoršení zdravotního stavu po vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaná odkázala na závěry soudem vyžádaného posudku.
12.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 1. 8. 2023, e. č.: XX. Dne 1. 8. 2023 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru ortopedie, jednání komise byla přítomna žalobkyně, která byla na jednání rovněž vyšetřena ortopedem. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nálezy doc. MUDr. AB, Ph.D., z ortopedie ze dnů 4. 10. 2022, 11. 4. 2023 a 27. 6. 2023, jakož i nálezy MUDr. EF z psychiatrie ze dnů 17. 10. 2022 a 25. 7. 2023. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, konkrétně stav ... Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po …; procentní míra poklesu pracovní schopnosti činila 25 % při zařazení do kapitoly XV, oddílu B, položky 6c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., invalidita shledána nebyla. Posudek zahrnuje podrobný rozbor zdravotního stavu s návazností na posouzení možností pracovního uplatnění. Komise snížila dolní hranici procentního rozmezí na 25 %, neboť k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyly u žalobkyně zjištěny těžké omezení hybnosti ve …, omezení … ani ... Žalobkyně byla podle komise schopna vykonávat dosavadní administrativní práce středoškolské kvalifikace, nevhodné by pro ni byly těžké fyzické práce s přetěžováním horních končetin. PK MPSV uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (tj. ke dni 23. 1. 2023) nebyla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 z.d.p., nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
14.                      Z posudku PK MPSV ze dne 1. 8. 2023 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení
    za přítomnosti odborného lékaře se specializací na …, k datu vydání napadeného rozhodnutí nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XV, oddílu B, položky 6c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a činila 25 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně v průběhu zasedání komise dne 1. 8. 2023. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní ani v prvním stupni.
15.                      K námitkám žalobkyně týkajícím se jejích zdravotních obtíží soud sděluje, že PK MPSV posoudila její zdravotní stav komplexně a ke dni vydání napadeného rozhodnutí (23. 1. 2023). Žalobkyně byla jednání komise přítomna, bylo přihlédnuto k její anamnéze včetně ortopedických a psychických obtíží. Dokumentace doc. MUDr. AB, Ph.D., a MUDr. GH byly vzaty v úvahu při tvorbě druhostupňového posudku a zabývala se jimi také PK MPSV. Soud rovněž konstatuje, že se posudkoví lékaři mohou rozhodnout, že invaliditu posoudí i bez osobní přítomnosti žadatele.
16.                      Dne 16. 9. 2023 bylo soudu doručeno nesouhlasné stanovisko žalobkyně k posudku PK MPSV ze dne 1. 8. 2023, v němž upozornila na zlomeninu …, kterou utrpěla v roce 2019. ………. Ke svému vyjádření žalobkyně připojila zprávu z Nemocnice Bulovka o hospitalizaci od 16. do 29. 9. 2020 kvůli …, zprávu z Nemocnice Bulovka o hospitalizaci od 2. do 6. 6. 2019 vzhledem ke …, zprávy z psychiatrie ze dne 29. 6. 2020 a ze dne 25. 7. 2023, zprávy doc. MUDr. AB, Ph.D., o vyšetření ze dne 21. 1. 2020, ze dne 12. 4. 2022, ze dne 28. 2. 2023 a ze dne 11. 4. 2023, zprávy MUDr. DE o vyšetření ze dne 15. 1. 2020 a ze dne 14. 8. 2023. Soud konstatuje, že diagnostické závěry obsažené v těchto zprávách byly PK MPSV známy, toliko zprávu MUDr. DE o vyšetření ze dne 14. 8. 2023 neměla PK MPSV k dispozici. V této zprávě se pojednává o bolestech žalobkyně v oblasti …, aktuální nová zjištění vážící se ke zdravotnímu stavu žalobkyně potom ze zprávy neplynou. V posudku PK MPSV přitom bylo označeno za novou skutečnost celkové zhoršení hybnosti …, jež byla zjištěna několik měsíců po datu vydání napadeného rozhodnutí a pro kterou byla plánována ... Zhoršený stav nebylo podle PK MPSV možné zohlednit zpětně k datu vydání napadeného rozhodnutí.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne
    1. 8. 2023, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy stavu po … ze dne 24. 7. 2019 a úrazu ze dne 1. 6. 2019, a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 23. 1. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti.
18.                      K dalším tvrzením žalobkyně soud sděluje, že posuzování revizních lékařů VZP nesměřuje k snížení pracovní schopnosti, ale k potřebě léčebného postupu (vizte ust. § 42 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), závěr revizního lékaře VZP konstatující např. potřebnost lázeňské péče se nerovná závěru o invaliditě, k němuž jsou příslušné lékařské posudkové služby PSSZ, ČSSZ a v řízení před soudem i PK MPSV, obojí posouzení nelze zaměňovat. K přidruženým zdravotním potížím spočívajícím mj. v … komise přihlédla na s. 4 posudku a řádně je vyhodnotila, z hodnocení je zřejmé, že přídatné zdravotní potíže nebyly důvodem k navýšení míry poklesu pracovní schopnosti. Zhoršení zdravotního stavu, k němuž došlo po vydání napadeného rozhodnutí, pak nemohlo být v tomto řízení zohledněno, jelikož soud provádí přezkum ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.); později vzniklé potíže lze řešit novou žádostí o invalidní důchod.
19.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 18. prosince 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.

samosoudce