USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Faisala Husseiniho a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. P. zast. advokátem JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., Blanická 1008/28, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2023, čj. MV‑87177‑4/SO‑2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 A 24/2023‑51, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 A 24/2023‑51, a rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2023, čj. MV‑87177‑4/SO‑2023.

2. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (nyní stěžovatel) je občan Běloruska, který studuje informatiku na ČVUT v Praze. V červenci 2022 podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia. Ministerstvo vnitra shledalo, že stěžovatel splnil zákonné podmínky pro prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, proto rozhodlo, že dostaví‑li se stěžovatel k pořízení údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu, průkaz převezme a uhradí příslušný správní poplatek, bude mu platnost povolení prodloužena. V říjnu 2022 ministerstvo stěžovatele vyzvalo, aby se dne 7. 12. 2022 dostavil za účelem zpracování údajů. Stěžovatel se na výzvu nedostavil a ministerstvu ani nesdělil žádný důvod, který by mu v tom bránil. Ministerstvo proto řízení podle § 169r odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, zastavilo.

[2]                Proti rozhodnutí ministerstva podal stěžovatel odvolání, které žalovaná zamítla. Následně i městský soud zamítl stěžovatelovu žalobu. Proti rozsudku městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, se kterou spojil návrh na přiznání odkladného účinku.

[3]                V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že aktuálně pokračuje ve studiu na ČVUT v rámci prezenčního studia. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti bude muset stěžovatel vycestovat z České republiky, neboť zde nemá pobytový titul. Stěžovatel se tedy bude muset vrátit do Běloruska, kde ho čeká výkon branné povinnosti ohrožující jeho život a zdraví. Dále stěžovatel upozornil, že městský soud jeho žalobě odkladný účinek nepřiznal, protože branná povinnost je podle městského soudu legitimní povinností každého občana. Pohled městského soudu je však podle stěžovatele příliš zjednodušený a neodpovídá judikaturním závěrům. Konkrétně stěžovatel upozornil na rozsudek NSS sp. zn. 7 Azs 367/2019. Rovněž je podle stěžovatele chybný závěr městského soudu, podle kterého je pouhým nepodloženým tvrzením, že se běloruská armáda účastní na straně Ruska invaze na Ukrajině. Závěrem stěžovatel upozornil, že jeho studijní program na ČVUT lze studovat pouze v prezenční formě. Je tedy nezbytná jeho osobní přítomnost na výuce. V opačném případě bude ze studia vyloučen a vzhledem k opatření rektora ČVUT nebude moci být ke studiu ani znovu přijat, protože je Bělorus.

[4]                Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

[5]                Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

 – zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

 – zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6]                V nynější věci dospěl NSS k závěru, že zákonné předpoklady pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byly splněny.

[7]                NSS předesílá, že přestože se s rozhodnutím o neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nepojí povinnost opustit území České republiky a k setrvání mimo její území by mohl být stěžovatel bezprostředně donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, nemůže být tato skutečnost důvodem pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku (shodně např. usnesení NSS ze dne 18. 2. 2021, čj. 5 Azs 12/2021‑19, bod 8).

[8]                Podle NSS je především třeba zohlednit, že stěžovatel je běloruský občan a student vysoké školy. Ačkoli je pravda, že běloruská armáda se prozatím s největší pravděpodobností přímo nezapojila do ruských válečných operací na Ukrajině, nelze odhlížet od blízké spolupráce obou států a neprůkazných oficiálních zpráv o aktuální situaci v běloruské armádě. Stěžovatel je aktuálně jednadvacetiletý student vysoké školy, který se svým studiem připravuje na budoucí povolání a jehož studijní program navíc neumožňuje jinou formu studia než prezenční. Stěžovatel se navíc v České republice nedopustil žádného trestného činu ani jinak nenarušil jiný důležitý veřejný zájem (kvůli čemu často nebývá odkladný účinek přiznáván), jeho pochybení spočívá toliko v tom, že se nedostavil ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu. Z těchto důvodů NSS dospěl k závěru, že v nynější věci je namístě, aby kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.

[9]                Ze shora uvedených důvodů NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu a taktéž žalobou napadeného rozhodnutí žalované. NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Konečně toto rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[10]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Soudní poplatky lze zaplatit:

– vylepením kolků na tomto tiskopisu;

– bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1100500324.

V Brně dne 26. ledna 2024

Ondřej Mrákota

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 Azs 3/2024

Místo pro nalepení kolkových známek: