USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobce:  P. F.

bytem X

proti
žalovanému:  Městské státní zastupitelství v Praze

   sídlem nám. 14 října 2188/9, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2023, čj. 3 KZN 1042/2023-9

 takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu 28. 11. 2023 domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného. Jím státní zástupkyně odložila jako nedůvodný podnět žalobce podaný podle § 16a odst. 1 zákona o státním zastupitelství ze dne 3. 10. 2023, kterým se žalobce domáhal výkonu dohledu nad Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 10. Žalobce se domnívá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a žádá o jeho přezkum ve správním soudnictví.
2. Žalobce stručně shrnul své kroky, které ve věci dosud učinil. Dne 15. 8. 2023 bylo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 10 doručeno žalobcovo podání, které bylo označeno jako „TRESTNÍ OZNÁMENÍ namířené proti firmě Pražská plynárenská, a.s., členům jejich organisačních struktur, zaměstnancům a orgánům pro VYDÍRÁNÍ“. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 podání přezkoumalo a vyřídilo věc vrácením v souladu s § 16a odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Následně žalobce podal podnět k výkonu dohledu Městského státního zastupitelství v Praze nad činností nižšího státního zastupitelství a taktéž v něm zopakoval svá dřívější tvrzení. Dne 18. 10. 2023 pak Městské státní zastupitelství v Praze vyhotovilo předmětné rozhodnutí.
3. Soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení.
4. Pravomoc správních soudů je vymezena dle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon a dle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
5. Na základě uvedeného je potřeba konstatovat, že obsah žaloby nespadá do pravomoci správního soudnictví, a to i přesto, že je státní zastupitelství v Ústavě řazeno pod Hlavu III moc výkonnou. K tomu lze blíže odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2005, čj. 6 As 58/2004-45, který o státním zastupitelství uvádí, že „nejedná se o vykonavatele veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť při výkonu své působnosti vystupuje jako nezávislý a nestranný státní orgán. Jedná se o zvláštní druh státního orgánu, který se od správních úřadů odlišuje druhem činnosti, tj. zastupování veřejné žaloby, odlišnost je možno dále odvodit z jeho nezávislosti“. Jestliže žalobce napadá rozhodnutí státního zástupce, je třeba jej napadat v rámci soustavy státních zastupitelství.
6. Obdobně se k oprávnění správních soudů rozhodovat o trestních věcech vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 21. 8. 2003, čj. Na 579/2003-10, kde uvedl, že „ze soudního řádu správního ani z žádného jiného zákona nevyplývá, že by […] byla založena jakákoli kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech […] Stejně tak ale není v pravomoci […] přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení, ani prošetřovat a vyřizovat stížnosti na tvrzený nesprávný postup správního orgánu. Soud na sebe nemůže vztáhnout pravomoci kontrolní nebo dozorčí, protože mu je zákon nesvěřil. ‚Prošetření případu‘ a zjednání nápravy jinou formou, než kterou by připouštěl zákon, tedy správnímu soudu nepřísluší“.
7. Z uvedeného plyne, že podle ustálené judikatury se pravomoc správních soudů na trestní řízení nevztahuje. Tento závěr platí bez ohledu na žalobní typ, který by žalobce zvolil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, čj. 2 Aps 2/2004-69, č. 623/2005 Sb. NSS).
8. Jestliže pak nejsou splněny podmínky řízení a jedná-li se o podmínky, jež nejsou odstranitelné, je soud povinen žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout, což výrokem I. tohoto usnesení učinil.
9. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. prosince 2023

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu