č. j. 14 A 106/2022‑ 33

 

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci

žalobce:  Občanské sdružení Cesta naděje, z. s., IČ: 26542293

sídlem Opltova 163, Chudeřín

zastoupen advokátem Mgr. Ing. Janem Kabešem

sídlem Rubešova 162/8, Praha 2

proti
žalovanému:  Ministerstvo pro místní rozvoj

   sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1

 

o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu

 takto: 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Věc se postupuje k vyřízení námitek Ministerstvu pro místní rozvoj.
  3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.
  4. Žalobci se vrací soudní poplatek zaplacený z podané žaloby ve výši 2 000 Kč, který bude z účtu Městského soudu v Praze vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce Mgr. Ing. Jana Kabeše, advokáta.

 

  1. Soud vyzývá zástupce žalobce Mgr. Ing. Jana Kabeše, advokáta, aby mu ve lhůtě do 5 dnů od doručení usnesení sdělil číslo účtu, na který má být vrácen soudní poplatek.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného s tím, že tento nezákonný zásah spočívá v nečinnosti, konkrétně v nevyřízení žádosti o platbu č. 2 týkající se způsobilých výdajů ve výši 6 161 419,53 Kč.
  2. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 28. 6. 2017, č. j. 27982/2017-91/1, ve znění změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 20. 12. 2017, č. j. 27982/2017-91/2, mu byla poskytnuta dotace na akci „Dostupné byty pro Litvínov“. Dne 10. 8. 2018 žalobce registroval k proplacení žádost o platbu č. 2 týkající se způsobilých výdajů ve výši 6 680 383,37 Kč. Následně provedenou veřejnosprávní kontrolou byly vyčísleny nezpůsobilé výdaje ve výši 518 963,84 Kč. O kontrolním zjištění byly vyrozuměny orgány činné v trestním řízení. Žalobce spolu se žalobou předložil usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje ze dne 20. 12. 2019 o zahájení trestního stíhání Občanského sdružení Cesta naděje, z. s. (dále jen „Sdružení“) pro pokus zločinů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Žalobce poukázal na to, že podle výroku tohoto usnesení celková výše škody mohla být 518 964 Kč z nárokované částky ve výši 6 680 383,37 Kč. S ohledem na výsledky kontroly žalobce žádost o platbu č. 2 upravil tak, že žádá proplacení výdajů ve výši 6 161 419,53 Kč, tedy původně uplatněnou výši způsobilých výdajů ponížil o kontrolou zpochybněné výdaje ve výši 518 963,84 Kč.
  3. Žalovaný po zahájení trestního stíhání zastavil administraci projektu a žádost o platbu č. 2, která byla finalizována dne 13. 2. 2019, nevyřídil. Žalobci nebyly vyplaceny žádné finanční prostředky a nebylo ani vydáno rozhodnutí o nevyplacení dotace podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla).
  4. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 8. 6. 2022 podal k ministrovi pro místní rozvoj podnět k přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), na který žalovaný reagoval odpovědí ze dne 29. 6. 2022, č. j. MMR-41969/2022-26, ve které žalobci sdělil, že administraci žádosti o platbu č. 2 obnoví.
  5. Následně žalovaný sdělením ze dne 4. 10. 2022, č. j. MMR-64420/2022-26, žalobci sdělil, že žádost o platbu č. 2 kvalifikovaně neuzavře. Ve sdělení uvedl důvody, pro které takto postupuje s tím, že administraci žádosti o platbu č. 2 obnoví, jakmile odpadnou překážky, resp. rizika spojená s případnou nevymahatelností vyplacených prostředků proplacených z veřejných zdrojů.
  6. Tento postup žalovaného žalobce označil za nezákonný zásah spočívající v nečinnosti. S odkazem na judikaturu správního soudu (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, č. j. 11A 85/2020-48) vyslovil názor, že poskytovatel dotace nemůže zůstat nečinný, tedy nepřistoupit k žádnému způsobu vyřízení žádosti o platbu. Ustanovení § 14e rozpočtových pravidel umožňuje nevyplatit dotaci nebo její část za stanovených podmínek, avšak o nevyplacení je třeba rozhodnout, aby příjemce dotace měl možnost uplatnit proti takovému rozhodnutí námitky. Nemožnost uplatnění námitek ve svém důsledku znamená i nemožnost přezkumu rozhodnutí správním soudem.
  7. Žalobce zdůraznil, že v předmětné věci nežádá o vyplacení finančních prostředků, u kterých vznikla pochybnost o jejich uznatelnosti.
  8. Z uvedených důvodů navrhl, aby soud rozhodl, že se žalovanému zakazuje, aby pokračoval v porušování práva žalobce spočívajícím v nevyřízení žádosti o platbu č. 2 finalizované dne 13. 2. 2019, týkající se způsobilých výdajů ve výši 6 161 419,53 Kč přiznaných žalobci na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 28. 6. 2017, č. j. 27982/2017-91/1, ve znění změnového rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 20. 12. 2017, č. j. 27982/2017-91/2.  A aby žalovanému přikázal, aby do 30 od právní moci rozsudku vyřídil předmětnou žádost o platbu č. 2.
  9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že ve věci není nečinný, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a sleduje průběh vyšetřování. Výše škody uvedená v usnesení o zahájení trestního stíhání je označena jako možná nikoliv konečná. Dle žalovaného v tomto případě nemohlo dojít k nezákonnému zásahu, neboť postup při vyřizování žádosti není nezákonný, vychází z nařízení EU jakožto přímo použitelného právního předpisu a do veřejných subjektivních práv žalobce nemohlo být přímo zasaženo z důvodu probíhajícího trestního řízení ve věci týkající projektu. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
  10. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které s odkazem na znění § 14e rozpočtových pravidel a na judikaturu Nejvyššího správního soudu dovodil, že rozhodnutí dle § 14e rozpočtových pravidel může být i dočasné, např. právě do skončení trestního řízení. V dané věci je bezpředmětné, že žalovaný komunikuje s policejním orgánem. Žalobce o sporné výdaje žádost o platbu č. 2 ponížil. Pokud žalovaný nehodlá vyplatit žalobci prostředky dotace, musí tak učinit formou opatření (rozhodnutí) dle § 14e rozpočtových pravidel.
  11. V daném případě žalobce nezákonný zásah do svých práv dovozuje z nečinnosti žalovaného, neboť má za to, že žalovaný nerozhodl, tedy nepřijal žádná opatření ohledně jeho žádosti o platbu č. 2 finalizovanou dne 13. 2. 2019.
  12. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).
  13. Podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
  14. Z judikatury správních soudů lze jednoznačně dovodit, že opatření poskytovatele dotace, kterým příjemci sděluje, že pozastavil výplatu je třeba považovat za rozhodnutí v materiálním smyslu a z toho správní soudy dovodily, že v případě sdělení poskytovatele, že požadovaná částka vyplacená nebude, nelze podat zásahovou žalobu, neboť je třeba respektovat ustanovení § 85 s. ř. s.
  15. Podle tohoto ustanovení je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
  16. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2021, č. j. 5 Afs 347/2020-43 v obdobném případu uvedl, že „navzdory nutnému obsahovému rozdílu mezi rozhodnutím o pozastavení dotace a rozhodnutím o jejím krácení vychází forma obou typů rozhodnutí ze stejné úpravy. Pokud je tedy vhodným prostředkem ochrany proti krácení dotace žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), je tento žalobní typ vhodným prostředkem ochrany též v případě pozastavení výplaty dotace“.
  17. V daném případě je tedy třeba se zaměřit na opatření žalovaného ze dne 4. 10. 2022, ve kterém žalovaný žalobci sděluje, že po šetření případu a po zvážení okolností vyplývajících ze spisového materiálu Policie České republiky dospěl k závěru, že administraci žádosti o platbu č. 2 nelze uzavřít s odkazem na obecná pravidla pro žadatele a příjemce IROP. Odpadnou-li rizika spojená s případnou nevymahatelností vyplacených prostředků proplacených z veřejných zdrojů bude administrace bez zbytečného odkladu obnovena, po čemž bude žalobce informován. Toto sdělení je dle názoru soudu v daném případě oním opatřením, kterým žalovaný jako poskytovatel dotace žalobci sdělil, že k proplacení požadovaných finančních prostředků dočasně nepřistoupí, že administrace projektu je pozastavena do skončení šetření orgány činnými v trestním řízení. Z hlediska charakteru tohoto sdělení se tedy jedná jednoznačně o rozhodnutí (opatření), proti kterému mohl žalobce podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel podat námitky.
  18. Soud v daném případě vycházel z toho, že vzhledem k formě sdělení žalovaného ze dne 4. 10. 2022 se žalobce mohl domnívat, že se jedná o neformální úkon žalovaného, neboť tento neobsahuje náležitosti správního rozhodnutí, zejména pak poučení o tom, že lze podat poskytovateli proti tomuto opatření o dočasném pozastavení výplaty dotace námitky. Proto dále postupoval tak, že žalobu posoudil jako podanou proti rozhodnutí žalovaného.
  19. Soud se dále zabýval tím, zda je rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2022 věcně přezkoumatelné. K tomu může soud přistoupit za předpokladu, že není dána překážka, která by bránila věc meritorně posoudit.
  20. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) je žaloba nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
  21. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud návrh (žalobu) usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
  22. Podle § 46 odst. 5 s.ř.s. platí, že pokud navrhovatel podal návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není opravný prostředek přípustný, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému s tím, že byl-li návrh podle tohoto zákona podán včas u soudu, platí, že byl opravný prostředek podán včas.
  23. V daném případě žaloba směřuje proti rozhodnutí, kterým bylo žalovaným pozastaveno vyplacení dotace do skončení šetření orgánů činných v trestním řízení.
  24. Jestliže tedy v dané věci žalovaný nepoučil žalobce o možnosti podat námitky proti sdělení, že výplata byla pozastavena, postupoval nesprávně. Za situace, kdy žalobcem napadené opatření neobsahovalo poučení o opravných prostředcích, se žalobce v důsledku nesprávného poučení obrátil na správní soud se žalobou, ačkoliv ho bylo možné napadnout řádným opravným prostředkem, kterým jsou námitky podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel.
  25. Soud proto posoudil předmětnou žalobu jako námitky, neboť žalovaný v rozhodnutí žalobce nepoučil o možnosti podat námitky, a v intencích ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. v návaznosti na ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s. a ve spojení s § 46 odst. 5 s.ř.s. ve výroku I. usnesení žalobu pro nepřípustnost odmítl.
  26. Současně soud ve výroku II. usnesení podle ustanovení § 46 odst. 5 s.ř.s. věc postoupil k vyřízení námitek žalovanému, jako orgánu k jeho vyřízení příslušnému.
  27. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první soudního řádu správního ve výroku III. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
  28. Podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích) byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud tedy rozhodl, že žalobci bude vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

 

Praha dne 12. prosince 2023

 

 

JUDr. Karla Cháberová v. r.

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.