2 Azs 300/2023 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobce: Z. O., zast. Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2023, č. j. OAM‑767/ZA‑ZA11‑ZA16‑2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2023, č. j. 34 Az 9/2023‑27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil u Krajského soudu v Brně, který žalobu zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Soud podle něj pochybil, jelikož neposoudil, zda žalovaný dostál své povinnosti, aby žádost stěžovatele o mezinárodní ochranu posoudil také podle §14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Jádrem azylového příběhu stěžovatele je, že je Kurd a cítí se být v Turecku diskriminován. Vycestování stěžovatele do Turecka by přitom bylo v rozporu s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
[3] Žalovaný odkázal na správní spis, své rozhodnutí, vyjádření k žalobě a ztotožnil se s krajským soudem.
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Stěžovatel v kasační stížnosti tvrdí, že krajský soud neposoudil jeho azylový příběh z hlediska §14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Ačkoli stěžovatel tento důvod podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve skutečnosti jde o námitku nepřezkoumatelnosti ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Jedná se o jedinou přípustnou a projednatelnou kasační námitku.
[7] Jde‑li obecně o otázku přezkoumatelnosti rozhodnutí krajských soudů, NSS odkazuje na svou ustálenou judikaturu (rozsudky ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003‑75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004‑73, č. 787/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005‑44, č. 689/2005 Sb. NSS). Požadavkům judikatury na odůvodnění rozsudku krajský soud v posuzované věci dostál. V bodech 14 až 17 napadeného rozsudku shrnul, že pro účely posouzení žádosti stěžovatele byl skutkový stav zjištěn dostatečně, tj. v souladu s požadavky na získané informace o zemi jeho původu. Nebylo zjištěno jednání vůči stěžovateli, jež by dosáhlo intenzity pronásledování nebo vážné újmy. Krajský soud dále v bodě 18 odkázal na judikaturu týkající se postavení Kurdů v Turecku. Připustil, že nesnáze Kurdů existují, bez dalšího však nedosahují intenzity pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu, případně vážné újmy podle § 14a odst. 2 zákona o azylu. Této intenzity nedosáhl ani azylový příběh stěžovatele.
[8] NSS uzavírá, že z napadeného rozsudku je patrné, že krajský soud vycházel z relevantní judikatury a jeho závěry jsou s ní v souladu. Řádně vypořádal všechny žalobní body a nedopustil se zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do stěžovatelova hmotněprávního postavení.
[9] NSS proto odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou (§ 104a odst. 1 s. ř. s).
[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020‑33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2024
Karel Šimka
předseda senátu