Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: L. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2023, č. j. 59 A 46/2023‑20,

takto:

Kasační stížnost se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení, kterým Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítl její žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného jako návrh nepřípustný podle tohoto zákona.

[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal včasnost kasační stížnosti a dospěl k závěru, že byla podána opožděně.

[3] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty nelze prominout. Z tvrzení stěžovatelky i doručenky ve spisu krajského soudu (č. l. 21) vyplývá, že napadené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 11. 2023. V souladu s pravidly pro počítání lhůt podle § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s. byl posledním dnem lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti čtvrtek 14. 12. 2023. Kasační stížnost však byla podána k poštovní přepravě teprve dne 2. 1. 2024, což znamená, že byla podána opožděně.

[4] Závěr o zachování lhůty k podání kasační stížnosti nelze odvíjet ani od skutečnosti, že Nejvyšší správní soud obdržel již dne 15. 12. 2023 zásilku stěžovatelky, datovanou dnem 30. 11. 2023 a podanou k poštovní přepravě dne 13. 12. 2023, jejíž obsahem byla „žaloba proti správnímu aktu žalovaného ČR – Středočeský kraj, Krajský úřad Středočeského kraje ze dne 25. 8. 2023, sp. zn. SZ‑104627/2023/KUSK/4, č.j.104627/2023/KUSK/OSŽPS/ZAM“, včetně příloh. K žalobě bylo přiloženo napadené usnesení krajského soudu, z něhož vyplývá, že o ní již bylo rozhodnuto. Žádné jiné listiny v doručené zásilce obsaženy nebyly.

[5] Je zřejmé, že tato zásilka neobsahovala kasační stížnost, tedy opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, ani jiný návrh, o kterém by Nejvyšší správní soud mohl rozhodnout v souladu se svými zákonnými kompetencemi. Protože v ní nebylo ani žádné podání adresované Nejvyššímu správnímu soudu, byla vyloučena výzva k odstranění vad podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o tom vyrozuměl stěžovatelku sdělením ze dne 20. 12. 2023, č. j. Na 226/2023‑38.

[6] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2024

JUDr. Radan Malík

předseda senátu