č. j. 30 A 47/2023 - 53

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobce:  M. V.
 

proti  

žalovanému: Městský úřad Znojmo
sídlem Obroková 1/12, 669 22 Znojmo

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. SMUZN 36669/2021 ODP/jar

takto:

I.    Žalovanému se ukládá povinnost vydat ve věci samé rozhodnutí v řízení pokračujícím po podání odporu žalobce ze dne 10. 5. 2022 proti příkazu o uložení pokuty vydaného žalovaným dne 13. 4. 2022 pod č. j. MUZN 47966/2022/Hüb, a to ve lhůtě 45 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.    Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.   Vymezení věci

  1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému vydat meritorní rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. SMUZN 36669/2021 ODP/jar. Žalobce v dané věci zastával názor, že řádně a včas podal odpor proti rozhodnutí vydanému v příkazním řízení žalovaným, přičemž žalovaný dále nepokračoval v řízení a v zákonem stanovárné lhůtě nevydal rozhodnutí, proto je nečinný.

II.  Vyjádření žalovaného

  1. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný namítal, že žaloba je nepřípustná, neboť žalobce nesplnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředku, který správní řád stanoví k ochraně proti nečinnosti.

III.   Posouzení věci krajským soudem

  1. Žaloba byla podána včas [§ 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a osobou k tomu oprávněnou (§ 79 odst. 1 s.ř.s.). V dané věci soud rozhodl bez nařízení jednání ze splnění podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
  2. Podle ust. § 81 odst. 1 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.
  3. Podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správním orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
  4. Krajský soud ze spisového materiálu zjistil následující skutečnosti. Žalovaný výzvou k uhrazení určené částky ve smyslu ust. § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) vyzval žalobce k zaplacení částky ve výši 2 000 Kč (viz výzva žalovaného ze dne 29. 9. 2021, č. j. MUZN 173896/2021/Jar), vydané na základě oznámení o podezření ze spáchání přestupku vozidlem RZ X dne 23. 9. 2021, vydaného Městskou policií Znojmo dne 24. 9. 2021. Na předmětnou výzvu žalobce reagoval podáním, v němž sdělil správnímu orgánu údaje o totožnosti osoby, která má vozidlo dlouhodobě v užívání (M. V., X). Tato osoba žalovanému sdělila, že byla řidičem motorového vozidla uvedeného v oznámení o podezření ze spáchání přestupku. Dne 29. 12. 2021 vydal žalovaný usnesení o zastavení řízení ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit M. V., narozen X, X, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněnému prokázáno. Odvolání jmenovaného proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy, ze dne 25. 2. 2022, č. j. JMK 29380/2022. Žalovaný následně dne 13. 4. 2022 pod č. j. MUZN 47966/2022/Hüb vydal příkaz, jímž byl žalobce shledán vinným tím, že jako provozovatel vozidla spáchal přestupek podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu tím, že nezajistil jakožto provozovatel motorového vozidla RZ X, aby při jeho užití na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích (v souvislosti se shora již uvedeným oznámením o podezření ze spáchání přestupku). Uvedený příkaz byl žalobci doručen prostřednictvím České pošty dne 2. 5. 2022. Vůči tomuto příkazu podal Ing. M. J. odpor, v němž byl jako zmocnitel uveden M. V., X, X. Dne 16. 5. 2022 byla Ing. M. J. doložena listina osvědčující udělení plné moci Ing. M. J., zmocnitelem M. V., X, X. Dne 18. 5. 2022 vyhotovil žalovaný sdělení k odporu proti příkazu, v jehož rámci Ing. M. J. mimo jiné sdělil, že jím podaný odpor byl nepřípustný a dnem 11. 5. 2022 se stal příkaz pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Dne 21. 5. 2022 zaslal Ing. M. J. podání označené „Odstranění vady podání“, v němž sděluje, že se omlouvá za podání odporu s chybným datem narození účastníka řízení, kdy se jednalo o zjevnou písařskou vadu. Tu tímto opravuje a potvrzuje, že odpor podaný dne 10. 5. 2022 směřoval proti shora uvedenému příkazu, přičemž obviněným je žalobce. Dále je uvedeno, že obviněného zástupce ihned požádal o udělení nové plné moci se správným datem narození. Tato byla obratem udělena a zástupce ji zaslal jako přílohu uvedeného podání (písemnost osvědčující udělení plné moci je datována dnem 21. 5. 2022, je zde uvedeno, že zmocnitel M. V., X, X. zmocňuje pro zastupování ve věci SMUZN 36669/2021 ODP/jar citovaného zmocnitele v plném rozsahu – platnost plné moci je omezena do 10. 3. 2023.
  5. V předmětné věci již není mezi stranami sporu o tom, že žalobce vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti žalovaného, a to ve formě žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 3. 5. 2023. Krajský úřad Jihomoravského kraje usnesením ze dne 26. 5. 2023, č. j. JMK 79620/2023 žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného nevyhověl, neboť žalovaného nečinným neshledal. Skutečnost, že k datu podání žaloby (17. 5. 2023) nebylo rozhodnuto o předmětné žádosti, není podstatná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020 - 34.
  6. Spor mezi účastníky řízení spočívá v posouzení, zda žalobce proti citovanému příkazu žalovaného ze dne 13. 4. 2022 podal včas odpor či nikoliv. Žalobce tvrdí, že proti příkazu podal včas odpor, písařskou chybou v něm bylo špatně uvedeno datum jeho narození, přičemž žalobce, resp. jeho zástupce, uvedenou skutečnost vysvětlil, odpor doplnil včetně písemnosti osvědčující udělení plné moci žalobcem ve prospěch Ing. M. J.; žalovaný zastává názor, že odpor byl podán osobou, jenž nebyla účastníkem řízení, v němž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu.
  7. Podle ust. § 31 správního řádu platí, že zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují, může být i společný zmocněnec nebo společný zástupce.
  8. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu platí, že účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
  9. Podle ust. § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu platí, že zmocnění může být uděleno pro celé řízení.
  10. K uvedené problematice se opakovaně vyjadřoval Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 7. 4. 2011, č. j. 7 Azs 4/2011 - 55, ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014 - 26, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 4 Afs 256/2018 - 35, č. j. 8 As 289/2017 - 44 ze dne 22. 8. 2019). Z citované judikatury vyplývá, že plná moc (nebo také průkaz plné moci) je jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka správního řízení) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna a dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva. Taková smlouva je soukromoprávní povahy, typicky jde o příkazní smlouvu. Tuto je třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku.
  11. Podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu platí, že podání je úkonem směřujícímu vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
  12. Pod ust. § 37 odst. 2, věta první a druhá správního řádu platí, že z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4.
  13. Podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
  14. Podle ust. § 446 občanského zákoníku platí, že překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
  15. V dané věci s ohledem na časovou návaznost je zjevné, že odpor doručený žalovanému dne 10. 5. 2022 směřoval proti příkazu žalovaného ze dne 13. 4. 2022, č. j. MUZN  47966/2022/Hüb. Oprávněnou osobou podat odpor proti uvedenému příkazu byl žalobce, tento byl v odporu a připojené listině prokazující udělení plné moci označen jako M. V., X, X. Ing. M. J. (který uvedený odpor žalovanému zasílal) obratem poté, co mu bylo prvostupňovým správním orgánem sděleno, že příkaz se stal pravomocným a vykonatelným, neboť odpor proti němu byl nepřípustný, uvedl, že v rámci odporu došlo k písařské chybě spočívající v uvedení chybného data narození žalobce, přičemž bylo dále uvedeno, že Ing. M. J. tuto vadu napravuje a zároveň zasílá listinu osvědčující udělení plné moci, v níž je uvedeno správné datum narození žalobce.
  16. Jak vyplývá ze shora uvedeného ust. § 37 správního řádu, zákon počítá s tím, že podání účastníků řízení vůči správnímu orgánu může trpět vadami či nedostatky. Z povahy věci přitom vyplývá, že takovéto vady či nedostatky může účastník řízení buď napravit sám, anebo (zejména neví-li o nich) na výzvu správního orgánu. Žalobce přitom tvrdí, že chybné označení data narození je písařskou chybou; nedává smysl, aby proti předmětnému příkazu, jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu (kterého se dopustí ten, kdo jako provozovatel vozidla v rozporu s ust. § 10 nezajistí, aby při užití vozidel na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem) podávala osoba odlišná od žalobce. Pokud vada spočívá pouze v uvedení nesprávného údaje o datu narození v rámci podaného odporu a v později doplněné písemnosti osvědčující udělení plné moci, pak je třeba mít za to, že se jedná o vadu podání, kterou žalobce obratem poté, co byl o ní informován, napravil podáním ze dne 21. 5. 2022 s připojením písemnosti osvědčující udělení plné moci s uvedením správného data narození žalobce.
  17. Je nutno při zohlednění všech těchto okolností projednávané věci dovodit, že předmětný odpor byl podán žalobcem a že byl podán včas (žalobce v rámci správního řízení ani v žalobě netvrdí, že by odpor měl být podán jinou osobou než zástupcem a že by požádal o uznání úkonu postupem ve smyslu ust. § 34 odst. 4 správního řádu). Odpor byl podán v zákonné lhůtě ve smyslu ust. § 150 odst. 3 správního řádu a došlo tak ke zrušení příkazu a v řízení je třeba pokračovat. Podáním odporu začala znovu běžet lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 150 odst. 3 správního řádu), přičemž se aplikuje ust. § 71 tohoto zákona. Žalovaný od data podání odporu dosud v řízení nevydal rozhodnutí ve věci samé. Je tedy zřejmé, že lhůty podle ust. § 71 správního řádu uplynuly. Za této situace je dán důvod pro vyhovění žalobě a uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé v řízení pokračujícím po podání odporu, jak je vysloveno pod bodem I. tohoto rozsudku. Pro vydání rozhodnutí ve věci samé stanovil soud žalovanému podle ust. § 81 odst. 1 s.ř.s. přiměřenou lhůtu, a to v délce 45 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
  18. Zcela nad rámec tohoto posouzení projednávané věci soud poznamenává, že z textu citovaného podání zástupce žalobce z 21. 5. 2022 nelze ani úplně vyloučit, že by v dané věci mohlo jít o případ předchozího překročení zástupčího oprávnění, přičemž uvedené podání včetně listiny osvědčující udělení plné moci by bylo možno posoudit jako pozdější schválení jednání zástupce překračujícího zástupčí oprávnění. V dané věci nejen, že nebylo oznámeno případné překročení zástupčího oprávnění, ale v případě podání z dne 21. 5. 2022 by se mohlo jednat (pokud zástupčí oprávnění opravdu bylo překročeno) o výslovné schválení jednání.

 

IV.  Náklady řízení

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladu řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl úspěšný, soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit mu důvodně vynaložené náklady řízení. Náhrada nákladu řízení se sestává z odměny zástupce žalobce za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném pro projednávanou věc (příprava, převzetí právního zastoupení a sepis žaloby) a z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč, podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Žalobci byla dále přiznána náhrada ve výši 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Znění výroku II. zohledňuje skutečnost, že žalobce již není (od 29. 5. 2023) v dané věci zastoupen zástupcem. Žalobci byla přiznána náhrada na úkony právní služby a náhrada hotových výdajů zástupce pouze za dobu trvání zastoupení.

 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Brno 8. 11. 2023

 

 

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu