[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2023, č. j.: MD-1264/2023-160/3

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2023, č. j.: MD-1264/2023-160/3, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, ze dne 30. 5. 2022, č. j.: MHMP 969949/2022/ŠkM, kterým byl žalobce uznán vinným z nedbalostního spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), za což byla žalobci podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. f) téhož zákona za použití ustanovení § 37 až 40 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „z.o.p.“), uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Současně mu byla uložena povinnost uhradit Magistrátu hl. m. Prahy náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč podle ust. § 95 odst. 1 z.o.p. a § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Žalobce se měl uvedeného přestupku dopustit tím, že dne 6. 1. 2022 v 9:57 hodin v Praze 6, na ulici Vaníčkova, ve směru jízdy k ulici Bělohorská v blízkosti zastávky MHD „Koleje Strahov“ řídil motorové vozidlo tovární značky X., registrační značky X., přičemž nerespektoval nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou obecní úpravou na pozemní komunikaci a v úseku, kde byla dovolena rychlost 50 km/h, jel rychlostí 77 km/h; při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h tedy byla žalobci jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 74 km/h, což je o 24 km/h vyšší, než je v konkrétním místě dovoleno.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť přestupek nebyl spolehlivě prokázán. Podle fotografie z rychloměru byla žalobci naměřena rychlost 77 km/h dne 6. 1. 2022 v 9:57:05, nicméně z videozáznamu vyplývá, že žalobce byl zastaven policisty v 9:53:52, načež v 9:57:05 probíhal jeho hovor s policisty. Záznam o měření z rychloměru není v předmětné věci spolehlivý, pročež vzniká otázka, z čeho vyplývá spolehlivost ostatních údajů.
3. V úředním záznamu se netvrdí, že policejní hlídka ověřila správnost ustavení měřicího vozidla za použití výtyčky. Policisté nedisponovali metrem, aby zaměřili vzdálenost deset metrů, ani nevkládali zaměřovací přípravek namísto radarové hlavy, čímž nesplnili požadavky plynoucí z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 23. 11. 2017, č. j.: 8 As 42/2016-29. V kolonce „Zařízení nastavil“ je uvedeno „POLICIE“ a v kolonce „Svědek měření“ figuruje údaj „X.“, což by odpovídalo pprap. H. Potom by však obsluhu rychloměru vykonával pprap. P., který jako řidič vozidla stěží zároveň mohl obsluhovat rychloměr.
4. Současně nebylo vyhověno žádosti žalobce o sdělení, které úřední osoby se budou podílet
   na rozhodování, čímž bylo porušeno ust. § 15 odst. 4 s.ř. Také přímo z napadeného rozhodnutí není možné identifikovat oprávněnou úřední osobu, která potenciálně mohla být vůči žalobci podjatá. Žalobce tím pádem nemohl namítat podjatost ani v průběhu přestupkového řízení, ani v řízení před soudem.
5. Žalobce ani jeho právní zástupce nedali souhlas se zveřejněním svých osobních údajů na webu NSS nebo jinde na internetu z důvodu ochrany soukromí.
6. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

3. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas.
8. Pro prokázání spáchání přestupku jsou klíčové pouze údaje z rychloměru Ramer 10C, na němž se uvádí čas 9:57:05, naproti tomu kamery v policejním vozidle postrádají charakter certifikovaného měřícího zařízení a čas v tomto vozidle nebyl seřízen. Žalovaný přitom odkázal na rozsudek NSS ze dne 13. 5. 2020, č. j. 10 As 127/2020-54, podle něhož není podstatné naprosto přesné určení okamžiku, kdy došlo k přestupku, a v němž se zohledňuje nepatrný rozdíl v nastavení času na radaru a na kameře v policejním vozidle.
9. Na snímku v záznamu o přestupku nic nenasvědčuje nestandardnímu průběhu měření nebo nastavení měřiče. Vozidlo je zachyceno ze zadní části celé, nejprve dochází k měření rychlosti a poté k vyfotografování vozidla. Mezi radarem a vozidlem se nenachází žádný předmět, který by mohl být zdrojem nesprávného měření. Vozidlo žalobce bylo změřeno z policejního vozidla, tudíž lze pokládat za liché námitky týkající se chybného zaměření při ustavování rychloměru. Měřící zařízení umístěné v policejním vozidle v automatickém režimu snímalo každé projíždějící vozidlo, a proto nebylo nutné, aby měřící zařízení někdo obsluhoval. Rozsah ve věci prováděných důkazů při prokazování přestupku nerespektování nejvyšší povolené rychlosti dle žalovaného plně odpovídá požadavkům stanoveným NSS ve věci sp. zn. 6 As 229/2015.
10.                      Správní orgán prvního stupně sdělil žalobci údaje o oprávněných úředních osobách v rámci „Předvolání obviněného“ ze dne 24. 2. 2022. Jelikož žalobce žádal o sdělení oprávněných úředních osob dne 7. 2. 2022, nemohlo potom být zřejmé, kdo a zda vůbec bude rozhodovat v odvolacím řízení.
11.                      Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

4. Obsah správního spisu

12.                      Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 6. 1. 2022 v 9:57 hodin v Praze 6, na ulici Vaníčkova, ve směru jízdy k ulici Bělohorská v blízkosti zastávky MHD „Koleje Strahov“ měl žalobce řídit motorové vozidlo tovární značky X., registrační značky X., přičemž neměl respektovat nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou obecní úpravou na pozemní komunikaci a v úseku, kde byla dovolena rychlost 50 km/h, jel rychlostí 77 km/h; při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h tedy měla být žalobci jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 74 km/h, což je o 24 km/h vyšší, než je v konkrétním místě dovoleno.
13.                      Součástí spisového materiálu je též žalobcova evidenční karta řidiče, ověřovací list Autorizovaného metrologického střediska č. 018/21 ze dne 26. 1. 2021 na zařízení rychloměru Ramer 10C, záznam o přestupku s fotodokumentací ze dne 6. 1. 2022, úřední záznam o přestupku ze dne 6. 1. 2022 a oznámení o přestupku, překročení nejvyšší povolené rychlosti ze dne 6. 1 2022.
14.                      Příkazem ze dne 18. 1. 2022, č. j.: MHMP 86074/2022/ŠkM, byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Proti příkazu podal žalobce odpor.
15.                      Přípisem ze dne 24. 2. 2022, č. j.: MHMP 347431/2022/ŠkM, byl žalobce předvolán k jednání na den 23. 3. 2022 v 9:30 hodin, v předvolání byl poučen o své povinnosti dostavit se k jednání, případně se bezodkladně řádně omluvit, o možnosti konat jednání v jeho nepřítomnosti, pokud se k němu bez řádné omluvy nedostaví, o právu nahlížet do spisu a dále byl poučen též o právu seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim (§ 36 odst. 3 s.ř.) s tím, že jeho uplatnění mu bude umožněno právě v termínu jednání po doplnění dokazování.
16.                      Z důvodu lékařského zákroku bylo jednání na žádost žalobce zrušeno. Následně byl na den
    28. 4. 2022 v 9:30 hodin nařízen náhradní termín jednání, a to přípisem ze dne 29. 3. 2022,
    č. j.: MHMP 547086/2022/ŠkM.
17.                      Dne 28. 4. 2022 se ve věci konalo jednání, jehož obsah je zachycen v protokolu z téhož dne,
    č. j.: MHMP 721733/2022/ŠkM, žalobce se k němu nedostavil, přítomen byl toliko jeho zástupce Ing. M. J.
18.                      Prvostupňový orgán vydal ve věci dne 30. 5. 2022 rozhodnutí (č. j.: MHMP 969949/2022/ ŠkM), kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Ve výroku bylo konstatováno nedbalostní zavinění, v odůvodnění se prvostupňový orgán věnoval též materiálnímu znaku přestupku a subjektivní stránce (zavinění).
19.                      Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které neodůvodnil ani dodatečně na základě výzvy ze dne 20. 6. 2022, č. j.: MHMP 1115783/2022/ŠkM.
20.                      Žalobcovo odvolání žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu. V odůvodnění žalovaný konstatoval, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu se zákonem, a opatřené důkazy označil za vhodné ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný rovněž věnoval pozornost výši správního trestu a postupu prvostupňového orgánu.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

21.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož
    i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán
    (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
22.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci
    ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
23.                      Podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o silničním provozu fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více.
24.                      Podle ust. § 5 z.o.p. přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
25.                      Soud předně uvádí, že žalobce i jeho zástupce byli v přestupkovém řízení pasivní. Nejprve nevyužili možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí na ústním jednání dne
    28. 4. 2022 ani v následné lhůtě do 13. 5. 2022. Poté proti prvostupňovému rozhodnutí podali toliko blanketní odvolání, jež nikterak nedoplnili, načež byla proti napadenému rozhodnutí podána komplexní žaloba. NSS v právní větě k rozsudku ze dne 15. 8. 2019, č. j.: 10 As 36/ 2019–33, konstatoval: „Procesní strategie spočívající v opakovaném podávání neodůvodněných odvolání kombinovaných s následným podáním komplexní žaloby je zneužitím práva, čemuž bude přizpůsoben i rozsah soudního přezkumu. Svérázným přístupem k obhajobě v přestupkovém řízení přestupci nemohou přesunout celé dokazování až na správní soudy (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.; § 52 odst. 1 s. ř. s.; § 77 odst. 2 s. ř. s.; § 82 odst. 2 správního řádu; § 89 odst. 2 správního řádu).“ Soud pro nynější věc shledává alespoň ten důsledek, že po správních orgánech nelze v případě procesní pasivity žalobce požadovat, aby se vypořádaly s každou myslitelnou žalobní námitkou, stejně tak námitky sdělené poprvé až v žalobě mohou být vzhledem k okolnostem označeny za účelové, zvláště obecné spekulativní námitky bez konkrétních podkladů vztahujících se přímo k dané věci pak nemohou zpochybnit zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností ze strany správních orgánů. V uvedeném rámci přistoupil soud k přezkumu žalobních námitek.
26.                      Napadené rozhodnutí soud pokládá za přezkoumatelné, jelikož se žalovaný zjevně zabýval zákonností prvostupňového rozhodnutí. Samotné odvolání bylo blanketní a žalobce jej nedoplnil ani přes výzvu, nebylo proto vadou, přikročil-li žalovaný k relativně obecnému vyhodnocení zákonnosti prvostupňového rozhodnutí.
27.                      V rozsudku ze dne 6. 5. 2022, č. j.: 2 As 103/2020–19, se NSS vyjádřil k průkaznosti fotografie zaznamenané rychloměrem, když v právní větě uvedl: „Má-li být fotografie měřeného vozidla pořízená měřicím zařízením použita jako stěžejní důkazní prostředek pro identifikaci vozidla, které překročilo nejvyšší povolenou rychlost, musí z ní být možno jednoznačně ztotožnit toto vozidlo, například znakem tovární značky
    a podstatnou částí registrační značky či specifickými detaily vozidla. Pouze tak lze dostát požadavkům
    § 3 správního řádu na zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“ Záznam zahrnuje dvě fotografie vozidla a jednu fotografii zaměřenou na registrační značku vozidla, dále jsou v záznamu zahrnuty údaje o místě, času a změřené rychlosti, konečně též údaje o rychloměru, k němuž je ve spisu ověřovací list; průběh spáchání a zjištění přestupkového jednání dotvrzují i úřední záznam spolu s oznámením přestupku ze dne 6. 1. 2022. V řízení nevznikla důvodná pochybnost stran okolnosti, že registrační značka zobrazená v záznamu o přestupku náleží žalobcovu vozidlu, které je zároveň vozidlem, jemuž byla změřena rychlost; správní orgány tudíž dostály požadavkům ust. § 3 s.ř. na zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.
28.                      Jestliže správní spis obsahuje záznam o přestupku s fotografií žalobcova vozu a údaje
    o provedeném měření, ověřovací list rychloměru, úřední záznam o přestupku a oznámení přestupku, při hodnocení zvlášť i v souhrnu jde o důkazy relevantní a přesvědčivé, které plně postačují k uznání viny, a to tím spíše u běžně se vyskytujícího a méně závažného přestupku, jímž bezpochyby je překročení povolené rychlosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 14. 5. 2015, č. j.: 7 As 83/2015–56, a ze dne 19. 8. 2016, č. j.: 6 As 144/2016–36). Ze správního spisu rovněž vyplývá, že měření proběhlo bez potíží a jeho výsledky jsou zřetelné a jednoznačné.
29.                      Ze záznamu o přestupku, oznámení o přestupku i odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je zjevné použití automatizovaného technického prostředku. Otázka, který z přítomných policistů obsluhoval radové zařízení, se proto jeví bezpředmětnou. Zároveň nebylo třeba ověřovat správnost ustavení měřícího vozidla za použití výtyčky, zaměřovat vzdálenost deset metrů či vkládat zaměřovací přípravek namísto radarové hlavy. Pokud se týče nesouladu mezi časovým údajem 9:53:52 na kameře v policejním vozidle a časovým údajem 9:57:05 v rámci záznamu z rychloměru, soud se ztotožňuje s tvrzením žalovaného, že klíčový je výhradně údaj na záznamu z rychloměru.
30.                      V případě řízení před správním orgánem prvního stupně byla žalobci informace o oprávněné úřední osobě poskytnuta v rámci přípisu ze dne 24. 2. 2022, č. j.: MHMP 347431/2022/ŠkM, tzn. úkonu bezprostředně následujícího po podání odporu proti příkazu ze dne 18. 1. 2022,
    č. j.: MHMP 86074/2022/ŠkM. Jméno pana Mgr. M. Š. přitom bylo uvedeno již v samotném příkazu.
31.                      Neinformování o oprávněné úřední osobě v rámci odvolacího řízení představovalo vadu, jež však neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé; nelze si vzhledem ke všem okolnostem představit jiný výsledek řízení, pokud by oprávněná úřední osoba byla žalobci sdělena. Žalobce nikterak nenaznačil, jaké potíže nebo negativní zkušenosti by měl mít on osobně s oprávněnou úřední osobou, Mgr. M. D., LL.M., jejíž jméno figuruje u doložky právní moci, a s Mgr. S. D., ředitelem odboru agend řidičů žalovaného. Z faktu nepoučení žalobce o oprávněné úřední osobě v odvolacím řízení nelze podjatost dovozovat. V judikatuře NSS se opakovaně pojednávalo o problematice neoznámení oprávněné úřední osoby v návaznosti na nemožnost uplatnit námitku podjatosti, za všechny lze zmínit rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2017, č. j.: 2 As 322/2016–39. Samotné oprávnění Mgr. S. D. a Mgr. M. D., LL.M, rozhodovat o odvoláních ve věcech přestupků vyplývá ze záznamu o určení oprávněné úřední osoby ze dne 11. 1. 2023, č. j.: MD-1264/2023-160/2, obsaženého ve správním spisu.
32.                      Nedůvodná jsou též žalobní tvrzení týkající se námitky podjatosti. Tvrzení o podjatosti oprávněné úřední osoby žalovaného žalobce před podáním žaloby nikdy nevyslovil. Ostatně, dokonce ani v žalobě neuvádí konkrétní okolnosti, které mají podjatost zakládat. Soud v mezích žalobních námitek tudíž neshledal sebemenší indicii, že by kvůli možné podjatosti oprávněných úředních osob rozhodujících v přestupkovém řízení mohla být jakkoliv dotčena zákonnost rozhodnutí o věci samé.
33.                      Návrh žalobce na anonymizaci rozhodnutí pak soud nepovažuje za žalobní námitku, neboť daný návrh se nijak netýká napadeného rozhodnutí či řízení, které jeho vydání předcházelo,
    a tedy ani předmětu tohoto řízení. Soud má za to, že tento návrh, resp. nesouhlas, je určen NSS a soud se k němu proto nebude vyjadřovat.
34.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
35.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 14. prosince 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce