[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2023, č. j.: CPR-35166-3/ČJ-2023-930310-V237

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 24. 10. 2023, č. j.: CPR-35166-3/ČJ-2023-930310-V237, jímž bylo podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jako opožděné odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne 24. 8. 2023, č. j.: KRPA-286325-10/ČJ-2023-000022-UA. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo žalobkyni podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států EU, v délce jednoho roku; dále bylo ve výroku prvoinstančního rozhodnutí konstatováno, že se dle závazného stanoviska vydaného podle ustanovení § 120a z.p.c. na žalobkyni vztahují důvody znemožňující její vycestování.

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že napadeným rozhodnutím byla zkrácena na svých právech a že toto rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy; její odvolání bylo včasné.

3. Vyjádření žalované

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když trvala na svém závěru o opožděnosti odvolání. Žalobkyni bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně oznámeno dne 24. 8. 2023 předáním písemného vyhotovení. Konec desetidenní odvolací lhůty připadl na pondělí 4. 9. 2023, avšak odvolání bylo podáno dne 5. 9. 2023 bez žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout.

4. Obsah správního spisu

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 24. 8. 2023 v 13:00 hodin byla žalobkyně kontrolována policejní hlídkou a byla zjištěna absence oprávnění k pobytu. Rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 9. 2022, č. j. OAM-01536-13/DP-2022, byla totiž zamítnuta žádost žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání dle ust. § 45 odst. 1 z.p.c., neboť žalobkyně před podáním této žádosti neplnila účel, pro který jí bylo vydáno dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu. Jiným pobytovým oprávněním žalobkyně nedisponovala.
5. Dne 24. 8. 2023 bylo s žalobkyní zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu pobývání na území bez platného oprávnění k pobytu (oznámení zahájení správního řízení, č. j.: KRPA-286325-6/ČJ-2023-000022-UA).
6. V rámci svého výslechu dne 24. 8. 2023, z nějž byl vyhotoven protokol, č. j.: KRPA-286325-7/ČJ-2023-000022-UA, žalobkyně mj. uvedla, že do schengenského prostoru naposledy vstoupila dne 27. 7. 2021 a už nevystoupila, od té doby pobývá stále na území České republiky. Poslední vízum měla platné do 24. 2. 2023 a na pracovišti žalované si chtěla vyřídit překlenovací štítek, aby mohla jet do země původu. Nevěděla, že se ode dne 14. 12. 2022 v České republice zdržuje nezákonně. V České republice pracuje jako pokladní v podniku „X.“, nemá tu žádný majetek, na Ukrajině vlastní dům a žijí tam její rodiče a sourozenci.
7. Rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 24. 8. 2023, č. j.: KRPA-286325-10/ČJ-2023-000022-UA, bylo žalobkyni podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 z.p.c. uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států EU, v délce jednoho roku; dále bylo ve výroku rozhodnutí konstatováno, že podle ustanovení § 120a odst. 1 z.p.c. byly shledány důvody znemožňující vycestování žalobkyně. Jak je zjevné ze stejnopisu rozhodnutí, žalobkyně je osobně převzala dne 24. 8. 2023.
8. Blanketní odvolání žalobkyně je datováno ke dni 5. 9. 2023, přičemž podle výpisu z datové schránky správního orgánu I. stupně bylo doručeno dne 5. 9. 2023 v 16:19 hodin. Dne 14. 9. 2023 bylo doručeno odůvodnění odvolání.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 24. 10. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s.
12.                      Podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 z.p.c. policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, pobývá-li cizinec na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn.
13.                      Podle ust. § 170 odst. 2 z.p.c. proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek.
14.                      Podle ust. § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
15.                      Soud předně uvádí, že žalobkyně byla v závěru rozhodnutí orgánu I. stupně řádně poučena o délce odvolací lhůty a o pravidlu o posunu konce lhůty na nejbližší pracovní den, má-li připadnout na sobotu či neděli. Žalovaná správně vypočítala, že vzhledem k převzetí stejnopisu rozhodnutí dne 24. 8. 2023 by konec desetidenní lhůty připadl na neděli 3. 9. 2023. Posledním dnem k podání odvolání potom bylo v posuzovaném případě pondělí 4. 9. 2023.
16.                      Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2021, č. j.: 3 As 294/2019–42: […] „Nejvyšší správní soud na tomto místě pro úplnost připomíná, že podle jeho setrvalé judikatury se odvolací správní orgán v rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu věcně nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho včasnost nebo přípustnost. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011–81).“ […]
17.                      Soud se ztotožnil s žalovanou, že odvolání žalobkyně bylo opožděné, a ve věci neshledal žádné porušení základních procesních ustanovení správního řízení, které žalobkyně v žalobě obecně nastínila.
18.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
19.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 24. listopadu 2023

JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.

samosoudce