č. j. 25 A 123/2022 - 28

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  M. W.

   zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně

   sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2022, č. j. MSK 122141/2022, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Odůvodnění:

  1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2022 brojil žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2022, č. j. MSK 122141/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek ze dne 10. 8. 2022, č. j. MMFM/126138/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).
  2. Žalobce v žalobě namítal způsobilost příkazových bloků být podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Konkrétně pak bloku ze dne 16. 2. 2022 vyčetl nečitelný údaj o místu spáchání přestupku, neurčitost při popisu přestupkového jednání a jeho propojení se zákonnou povinností, neurčitost právní kvalifikace a absenci při prokázání úmyslu, ve kterém mělo být jednání spácháno. Žalobce rovněž vyčítal žalovanému, že nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se důkazními prostředky ve spise a dále, že nerespektoval rozhodování jiných odvolacích orgánů, čímž významně narušil právní jistotu.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 22. 12. 2022 zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný dále uvedl, že ve věci se jedná o šablonovitou žalobu, kterou podává zástupce žalobce v mnoha dalších řízeních, často bez ohledu na skutečný obsah spisu. Zopakoval, že všechny pokutové bloky obsahují veškeré náležitosti, jak jsou stanoveny zákonem a lze z nich jednoznačně určit (i přes nižší čitelnost některých z nich) přestupkové jednání, za které se zaznamenává konkrétní počet bodů.
  4. Podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.
  5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s., v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, tedy ke dni 31. 10. 2022 (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.
  6. Z obsahu správních spisů soud zjistil následující: Prvostupňový orgán oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. Oznámení ze dne 9.  5. 2022 bylo žalobci doručeno 11. 5. 2022. Dne 11. 5. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce proti oznámení námitky. Prvostupňový orgán si v rámci řízení o námitkách vyžádal kopie jednotlivých pokutových bloků, kterými byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednotlivých přestupků. Poté dne 30. 5. 2022 vyzval prvostupňový orgán žalobce k případnému vyjádření k podkladům rozhodnutí. Dne 7. 6. 2022 žalobce navrhl přerušení řízení s ohledem na podaný podnět na zahájení přezkumného řízení ve vztahu k bloku ze dne 16. 2. 2022. Dne 13. 6. 2022 vyzval prvostupňový orgán žalobce usnesením k odstranění nedostatků podání ze dne 7. 6. 2022 a určil mu k tomu lhůtu v trvání 5 dnů ode dne doručení. Následně dne 20. 6. 2022 žalobce doplnil podání ze dne 7. 6. 2022 v souladu s výzvou prvostupňového orgánu. Téhož dne rozhodl prvostupňový orgán o přerušení řízení o námitkách na dobu do vyjádření se příslušného orgánu k podnětu k přezkumnému řízení nebo do nabytí právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení, nejdéle však na 2 měsíce ode dne vydání tohoto usnesení. Poté, co Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor služby pořádkové policie neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení, byl žalobce dne 19. 7. 2022 opětovně vyzván k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí, na což žalobce reagoval dne 9. 8. 2022. Rozhodnutím ze dne 10. 8. 2022, doručeným dne 15. 8. 2022, prvostupňový orgán námitky proti záznamu bodů ze dne 12. 4. 2021, 27. 4. 2021, 19. 6. 2021, 16. 2. 2022 a 6. 5. 2022, zamítl jako neodůvodněné, a to dle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobce podal dne 29. 8. 2022 blanketní odvolání, které k výzvě Magistrátu dne 12. 9. 2022 doplnil. Napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 10. 2022 bylo odvolání zamítnuto.
  7. Podle § 123f odst. 1-3 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
  8. Předně soud k námitce žalobce, že žalovaný nerespektoval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž měl narušit právní jistotu žalobce, může jen konstatovat, že mu z úřední činnosti není známo rozhodnutí, se kterým by bylo napadené rozhodnutí v rozporu. Na tomto závěru nic nemění ani rozhodnutí, která žalobce označil v žalobě, neboť tato rozhodnutí korespondují s postupem žalovaného, který se v napadeném rozhodnutí důsledně zabýval jednotlivými pokutovými bloky z hlediska toho, zda jsou relevantním podkladem pro provedení záznamu do bodového hodnocení řidiče a zda odpovídají všem požadavkům dle zákona o silničním provozu. Pokud byly v jiných řízeních vyhodnoceny některé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, tak to nemá vliv na závěr, že v tomto případě tomu tak není. Námitku tedy shledal soud nedůvodnou. Rovněž toliko obecně je možné se vyjádřit k obecné žalobcově námitce stran nerespektování odvolacích důvodů a nezabývání se důkazními prostředky ve spise, kdy soud shledal, že žalovaný se s odvolacími důvody dostatečně vypořádal a při tomto vypořádávání se rovněž podrobně zabýval důkazními prostředky ve spise, tedy zejména předmětnými pokutovými bloky. Rovněž tato žalobní námitka je tedy nedůvodná.
  9. Ohledně další žalobní námitky, směřující proti žalobcem tvrzenému postupu žalovaného, kdy tento měl vycházet pro své rozhodnutí toliko z oznámení od policie o tom, že byl spáchán přestupek, místo toho, aby bylo dokazováno přímo předmětnými pokutovými bloky, pak soud ze správního spisu zjistil, že k tvrzenému pochybení nedošlo, když Magistrát Města Frýdek-Místek si pro své rozhodnutí opatřil kopie samotných pokutových bloků a přímo tyto i zkoumal a hodnotil. I tato žalobní námitka je tedy nedůvodná.
  10. Žalobce dále obecně namítl, že bloky, které správní orgány přezkoumávaly, nejsou způsobilé být podkladem pro zápis bodů. K této obecně koncipované námitce krajský soud rovněž obecně uvádí, že žádnou vadu, která by bránila tomu, aby podle posuzovaných bloků a příkazu na místě byly žalobci zapsány body, neshledal. K hodnocení obsahu těchto bloků NSS v rozsudku č. j. 1 As 467/2018-37 ze dne 21. 2. 2019 uvedl, že „při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.“ Obdobně NSS v rozsudku č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. 8. 2014 uvedl, že „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním.“ Pokud jde tedy o jednotlivé případy, v nichž není dle žalobce podklad způsobilý pro zápis bodů, tak dle soudu se jedná o námitky obsažené již v námitkách a následně i v odvolání, se kterými se žalovaný v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal. Popis přestupkových jednání je ve všech pokutových blocích srozumitelný a dostačující. Všechny předmětné pokutové bloky obsahují všechny obligatorní náležitosti dle zákona o silničním provozu, tj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce a podpis a obsahují tak dostatečné množství údajů, které prokazují, že ke spáchání přestupku došlo a že se jich dopustil právě žalobce.
  11. Jelikož pak další žalobní námitky mířily proti kvalitě obsahu jednoho konkrétního pokutového bloku, přezkoumal soud kopii toho bloku, obsaženou ve správním spise. Zde je vhodné zdůraznit, že nikoli každá vada příkazového bloku vede k jeho nezpůsobilosti státi se podkladem pro zápis bodů. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42: „Formálními nedostatky způsobujícími nepoužitelnost podkladů jsou základní nedostatky náležitostí pokutových bloků. Tyto náležitosti představují především osoba přestupce, popis jednání, jímž byla naplněna skutková podstata přestupku, a datum nabytí právní moci rozhodnutí (v případě pokutového bloku datum jeho vydání), neboť na jejich základě lze dle § 123b zákona o silničním provozu a zmiňované přílohy k tomuto zákonu určit, komu se má v registru vyznačit kolik bodů a od kterého dne.“ Například tedy právní kvalifikace jednání takovou základní náležitostí není, neboť body se zapisují na základě popisu jednání, nikoli na základě jeho právní kvalifikace na příkazovém bloku. Soud se tedy při svém přezkumu předmětného příkazového bloku zaměřil na to, jestli je tento pravomocný a jestli z něj lze poznat, kdy se pravomocný stal a jakého jednání, kdy a kde, se žalobce dopustil.
  12. Stran příkazového bloku ze dne 16. 2. 2022 soud z jeho kopie obsažené ve správním spise zjistil, že je zcela čitelný a jeho obsah srozumitelný. Nejprve je zcela zřetelně identifikován žalobce jménem, příjmením, datem narození a adresou trvalého pobytu, přičemž jeho totožnost byla na místě ověřena na základě občanského průkazu. Dále je na bloku uvedeno datum 16. 2. 2023 v 8:55 hod. a místo na ul. Viaduktová v Českém Těšíně, a to zcela jasně a čitelně. Následuje popis skutku s jeho právní kvalifikací, když je zřetelně uvedeno, že žalobce držel během jízdy v ruce hovorové zařízení, čímž porušil ustanovení § 7 odstavec 1 písmeno c) zákona o silničním provozu. Následuje specifikace ustanovení § 125c odstavec 1 písmeno f) bod 1 zákona o silničním provozu, dle nějž byla uložena pokuta ve výši 200 Kč. Ohledně zavinění je přeškrtnuta nedbalost a zůstala forma úmyslu. K uvedenému není nic dalšího uvedeno a ani to blok nepředpokládá. Uvedené však nevede k nepoužitelnosti bloku pro provedení záznamového řízení, což je jediné, co správní orgány v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů posuzují; totéž posuzuje v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí správní soud. Jak bylo uvedeno výše, úkolem správního orgánu v řízení o námitkách tak je pouze posoudit, zda rozhodnutí (zde příkazní blok) poskytuje dostatečnou oporu pro závěr, že se řidič dopustil spáchání přestupku, se kterým je spojen záznam konkrétní výše bodů v registru řidičů. Nepoužitelnost takového rozhodnutí pro potřeby provedení bodového záznamu, respektive následného řízení o námitkách proti jeho provedení, tak bude z povahy věci zejména vyloučena, projednal-li přestupkovou věc orgán mimo dosah své pravomoci, či panuje-li nejistota o identitě řidiče, který se měl přestupku dopustit, jeho vůli vyřídit věc ve zkráceném řízení (podpis na příkazním bloku), nebo popisu skutku, kterým mělo ke spáchání přestupku dojít a jeho právní klasifikaci (včetně jejich vzájemného souladu), přičemž odůvodnění klasifikace, včetně závěru o způsobu zavinění, není podle § 92 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb. vyžadováno (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 10. 2021, č. j. 3 As 311/2019-26, bod 19 odůvodnění a zde citovaná judikatura). Žádným z těchto typových deficitů posuzovaný příkazní blok netrpí. Okamžikem podpisu pokutového bloku žalobcem došlo k vydání rozhodnutí příkazem na místě a tímto okamžikem rovněž příkazový blok nabyl právní moci. Soud tedy uzavírá, že řečený blok netrpí vytýkanými vadami a je plně způsobilý být podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Správní orgány tedy nepochybily, pokud jej k tomuto účelu využily.
  13. Jelikož tedy soud z výše uvedených důvodů seznal všechny v žalobě vznesené námitky proti žalovanému rozhodnutí za nedůvodné, je nucen uzavřít, že žaloba je jako celek rovněž nedůvodná. Jako takovou pak zdejší soud žalobu výrokem I tohoto rozsudku zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s.
  14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.

 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 23. listopadu 2023

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje