USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Lenky Oulíkové ve věci žalobce: I. S., zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Císařem, Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2022, čj. OAM‑3888‑20/ZR‑2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 9. 2023, čj. 195 A 6/2022‑75

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslných trestných činů (přečinu výtržnictví a zločinu těžkého ublížení na zdraví) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let. Ministerstvo mu proto zrušilo platnost povolení k trvalému pobytu [§ 77 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR] a současně mu uložilo povinnost vycestovat z českého území do 60 dnů od právní moci toho rozhodnutí, případně od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (§ 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců ). Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl.

[2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odůvodnil ji tím, že pokud by soud odkladný účinek rozhodnutí nepřiznal, byl by stěžovatel nucen pobývat mimo české území, nemohl by žít se svými dětmi a musel by se vrátit na Ukrajinu, kde by ho na životě ohrožovala probíhající válka. Lze důvodně očekávat, že mu nebude uděleno vízum strpění, neboť nesplňuje podmínku trestní zachovalosti. Vyjma excesu, za který byl odsouzen, žil v ČR řádně a ničím neohrožoval veřejný pořádek, jeho setrvání na území tedy nemůže být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Vycestování z území by bylo na újmu i jeho právu na spravedlivý proces, neboť by se nemohl aktivně účastnit soudního řízení včetně toho, že by nemohl být pravidelně osobně v kontaktu se svým zástupcem. Na Ukrajině nemá funkční zázemí, nepřiznání odkladného účinku by zjevně nepřiměřeně zasáhlo do jeho práva na soukromý a rodinný život.

[3]               Ministerstvo s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Upozornilo, že si stěžovatel dne 23. 10. 2023 požádal o vízum strpění podle § 33 zákona o pobytu cizinců (ke dni 29. 11. 2023 nebylo vyřízeno). Navíc pokud je stěžovatel držitelem cestovního dokladu s biometrickými údaji, může v Česku pobývat do 90 dnů z každých 180 dnů i bez víza. Stěžovatele zastupuje v řízení zvolený zástupce, jeho osobní přítomnost není nutná. Obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení či jeho právo být v kontaktu s advokátem nemohou být samy o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatelovo vycestování na Ukrajinu není nemožné; pokud však stěžovatel prokáže opak, má možnost si za splnění zákonných podmínek požádat o speciální pobytový status či si zajistit přijetí v jiné bezpečné zemi, v níž mu odsouzení nebude bránit získat pobytové oprávnění. Důvodem pro přiznání odkladného účinku nejsou ani stěžovatelovy rodinné vazby.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč kvůli nim mají být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. Není vyloučeno, aby stěžovateli vznikla nepoměrně větší újma již v návaznosti na právní moc rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu, a nikoli až v souvislosti se správním vyhoštěním a jeho případným nuceným výkonem (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011‑100). NSS ovšem nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (usnesení NSS ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017‑19, nebo ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 Azs 200/2019‑18). Procesní práva cizince, který je zastoupen advokátem, lze pak v soudních řízeních naplnit i bez osobní přítomnosti cizince v ČR (usnesení NSS ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 Azs 200/2019‑18).

[6]               Má‑li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na účinky rozhodnutí utrpěl. Taková újma může mít povahu především zásahu do rodinného života (nutnost dlouhodobého odloučení od blízkých příbuzných, zejména nezletilých dětí) či etablovaného soukromého života (plně integrovaný cizinec žijící legálně na území ČR v řádu desítek let, který už v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí); může spočívat také v zásadních zdravotních nebo výjimečných ekonomických důvodech.

[7]               Samotná skutečnost, že je stěžovatel státním příslušníkem Ukrajiny, kde nyní probíhá totální ozbrojený konflikt, ještě o hrozbě vzniku nepoměrně větší újmy nesvědčí. Stěžovatel totiž může požádat o udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, případně o udělení (nenárokového) víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 a § 179 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, což ostatně už stěžovatel udělal (rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2022, čj. 3 Azs 235/2022‑27, body 38 a 39). Překážkou k získání těchto pobytových oprávnění by mohlo být, že byl stěžovatel pravomocně odsouzen, zcela vyloučeno to však není (viz § 179 odst. 5 zákona o pobytu cizinců).

[8]               Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neosvědčil žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy. Jak už NSS uvedl výše, samotná stěžovatelova ukrajinská státní příslušnost důvodem k přiznání odkladného účinku není.

[9]               Ke své rodinné situaci stěžovatel v doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že by nemohl žít se svými dětmi v ČR, a odkázal na obsah spisu. Toto obecné tvrzení nestačí. Je na žadateli, aby v návrhu konkrétně tvrdil a osvědčil mimořádné důvody. Nestačí jen obecně odkázat na spis, z něhož navíc vyplývají rozporné a nejednoznačné informace. Jak uvedl i krajský soud v usnesení, jímž nepřiznal odkladný účinek stěžovatelově žalobě, stěžovatel na jedné straně tvrdil, že má v ČR rodinu s pěti nezletilými dětmi, o které se řádně stará; na jiném místě však uvedl, že žije jen se svou manželkou a nezletilou dcerou a celkem osm nezletilých dětí žilo podle jeho posledních informací v Klokánku v Žatci a další dospělá dcera v Polsku.

[10]            Navíc to, že bylo stěžovateli zrušeno povolení k trvalému pobytu, ještě neznamená, že musí v dohledné době vycestovat (stěžovatel ani neuvádí, kdy má být z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn, podle vyjádření ministerstva k žalobě má být výkon trestu ukončen dne 6. 11. 2024). NSS nepominul ani to, že stěžovatel žije v České republice více než 15 let, ale znovu připomíná, že nepřiznání odkladného účinku nebude mít bezprostřední důsledek v povinnosti stěžovatele okamžitě vycestovat. O věci samé ostatně NSS rozhodne v krátké době, jak mu to ukládá zákon (§ 172 odst. 10 zákona o pobytu cizinců).

[11]            Protože nebyl splněn už první zákonný předpoklad a stěžovatel neosvědčil vážnou újmu, která mu hrozí, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[12]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Soudní poplatky lze zaplatit:

-          vylepením kolků na tomto tiskopisu;

-          bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1100529223.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2023

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 Azs 292/2023

Místo pro nalepení kolkových známek: