[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci

žalobkyně: T. X. B.
bytem X
zastoupená advokátem Mgr. Petrem Václavkem
sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1

proti  

žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

1. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie ze dne 16. 2. 2022, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč, a to k rukám Mgr. Petra Václavka, advokáta se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobkyně podala dne 16. 2. 2022 k žalovanému žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. O žádosti žalovaný dosud nerozhodl. Žalobkyně proto žalobou brojí proti nečinnosti žalovaného spočívající v nerozhodnutí o její žádosti.

II. Stanoviska účastníků řízení

2. Žalobkyně se domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí o její žádosti o povolení k přechodnému pobytu. Uvádí, že žalovaný je nečinný i přes dvě opatření proti nečinnosti vydaná Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“). Lhůta stanovená Komisí byla navíc nepřiměřeně dlouhá.
3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že nebyl a není nečinný. Žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti. Námitky směřující proti opatření proti nečinnosti jsou irelevantní. Žalovaný závěrem odkazuje na obsah správního spisu a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

III. Posouzení věci krajským soudem

4. Krajský soud v Brně shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a po bezvýsledném vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti (ve věci byla Komisí vydána dvě opatření proti nečinnosti: ze dne 1. 2. 2023 a ze dne 17. 5. 2023), proto přistoupil k posouzení jednotlivých žalobních námitek na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí dle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
5. Řízení, v němž je nečinnost namítána, je řízením o žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie dle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
6. Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců o žádosti ministerstvo rozhodne v případě žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
7. Žalobkyně svou žádost podala u žalovaného dne 16. 2. 2022. Žalovaný o žádosti rozhodl dne 25. 7. 2022 (rozhodnutím č. j. OAM-2557-17/PP-2022). Toto rozhodnutí následně Komise na základě odvolání žalobkyně zrušila rozhodnutím ze dne 13. 10. 2022, č. j. MV-159573-4/SO-2022. Rozhodnutí Komise nabylo právní moci dne 17. 10. 2022, od kdy počala běžet nová zákonná lhůta pro rozhodnutí o žádosti. Ta uplynula dne 16. 12. 2022. Od 17. 12. 2022 tak byl žalovaný nečinný. Žalovaný ve svém vyjádření nepoukázal na žádné skutečnosti, které by lhůtu pro vydání rozhodnutí měly prodlužovat či objektivně znemožňovat vydání rozhodnutí ve věci. Je nutno poznamenat, že lhůty stanovené Komisí v opatřeních proti nečinnosti samy o sobě neprodlužují zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, a nemohou tak bez dalšího poskytovat žalovanému „alibi“ pro nečinnost. Jelikož však žalovaný nedodržel ani tyto lhůty (60 dnů od doručení prvního opatření ze dne 1. 2. 2023, v případě druhého opatření pak 60 dnů od výslechu žalobkyně, který proběhl dne 7. 6. 2023), bylo by nadbytečné zabývat se otázkou, zda Komisí stanovené lhůty byly přiměřené. 
8.  Soud uzavírá, že žalovaný je v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie ze dne 16. 2. 2022 nečinný.

IV. Shrnutí a náklady řízení

9. Krajský soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve věci uvedené ve výroku, k čemuž mu stanovil lhůtu deseti dnů. Takto stanovená lhůta je dle soudu s ohledem na dosavadní délku řízení dostatečná k tomu, aby žalovaný mohl ve věci rozhodnout. Žalovaný nepoukazoval na to, že by před vydáním rozhodnutí bylo nutné provést procesní kroky vyžadující větší časovou náročnost. Nutnost takových kroků neplyne ani z obsahu správního spisu.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně. Odměna zástupce činí dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za dva úkony právní služby (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) 2 x 3 100 Kč a náhrada hotových výdajů činí dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky 2 x 300 Kč. Jelikož je zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna a náhrada hotových výdajů o částku odpovídající této dani, tj. o 1 428 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 10 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 14. listopadu 2023

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu