USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. Š., zast. Mgr. Jaromírem Noskem, advokátem, se sídlem Furchova 373/0, Telč, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2023, č. j. KUJCK 64831/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 10. 2023, č. j. 54 A 5/2023‑63,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 10. 2023, č. j. 54 A 5/2023‑63.

Odůvodnění:

[1]               Městský úřad Prachatice (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 21. 3. 2023, č. j. MUPt/53661/2022, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), kterého se dopustil z nedbalosti tím, že dne 22. 8. 2022 v 18:15 hodin při řízení nákladního automobilu při předjíždění kamionu omezil a ohrozil řidiče protijedoucího nákladního automobilu. Tím porušil § 4 písm. a) a b) a § 17 odst. 5 písm. c) výše uvedeného zákona, za což mu správní orgán prvního stupně uložil pokutu ve výši 5.000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel v délce 6 měsíců a povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč.

[2]               Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

[3]               Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl.

[4]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti napadenému rozsudku brojí kasační stížností, jejíž součástí učinil rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[5]               Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodňuje tím, že je řidič z povolání. Ztráta odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro něj ve svém důsledku znamená ztrátu obživy, resp. jeho jediného příjmu, a tím i zásadní existenční ohrožení jeho rodiny. Stěžovatel v tom shledává nenahraditelnou újmu a současně si není vědom toho, že by přiznáním odkladného účinku vznikla újma jiným osobám, nebo že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6]               Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvádí, že s přiznáním odkladného účinku souhlasí, neboť stěžovatel doložil, že je zaměstnaný jako řidič nákladního automobilu a uložený trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel má vliv na jeho pracovněprávní vztah.

[7]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, 1) jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2017, č. j. 7 As 243/2017‑24, má odkladný účinek kasační stížnosti „[ch]arakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek.“

[8]               Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem, a také s přihlédnutím k vyjádření žalovaného, dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle výše uvedených ustanovení soudního řádu správního jsou splněny.

[9]               Co se týče hrozící újmy na straně stěžovatele, tu spatřuje v tom, že by pro něj výkon uloženého trestu znamenal ztrátu odborné způsobilosti k výkonu jeho zaměstnání. Tím by stěžovatel přišel také o svůj jediný příjem. Odborná způsobilost spočívající v řízení motorových vozidel je zásadní pro existenční zabezpečení stěžovatelovy rodiny. Tato tvrzení přitom stěžovatel dokládá pracovní smlouvou a stanoviskem zaměstnavatele, a Nejvyšší správní soud tak v tomto ohledu neshledává žádnou překážku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[10]             Pro projednávanou věc je též podstatné, že odkladný účinek přiznal již krajský soud usnesením ze dne 13. 6. 2023, č. j. 54 A 5/2023‑33. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti (sistující účinky napadeného rozsudku krajského soudu) proto lze reálně dosáhnout dočasné prevence účinku napadeného správního rozhodnutí.

[11]             K otázce možného rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem (druhá z výše uvedených podmínek) se Nejvyšší správní soud vyjádřil mimo jiné v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014‑25, v němž dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s. Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008‑131, č. 1698/2008 Sb. NSS).“

[12]             I podmínka, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem, je dle Nejvyššího správního soudu splněna. Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je zejména na žalovaném (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2022, č. j. 8 As 4/2022‑36). Žalovaný nejenom že ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku nepoukazuje na žádný takový rozpor, ale dokonce s přiznáním odkladného účinku výslovně souhlasí. Rozpor s důležitým veřejným zájmem nevyplynul ani z podkladů, které má Nejvyšší správní soud k dispozici.

[13]             Z ničeho též nevyplývá, že by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bezprostředně hrozila újma jiným osobám. Ačkoliv Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti před působením řidičů, kteří nebezpečnou jízdou ohrožují ostatní účastníky silničního provozu, má Nejvyšší správní soud za to, že s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, zejména přitom na ojedinělost závadového jednání stěžovatele a absenci vzniku škody, tento veřejný zájem v daném případě nepřeváží nad dopadem odebrání řidičského oprávnění na stěžovatelův pracovní poměr a zaopatřování rodiny. Je přitom nepochybné, že odkladný účinek kasační stížnosti je časově omezeným opatřením pouze na dobu do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o stěžovatelově kasační stížnosti.

[14]             Nejvyšší správní soud proto přiznal odkladný účinek kasační stížnosti (§ 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Současně však připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2023

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu