[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci

v řízení o žalobě ze dne 4.7.2023 proti rozhodnutí žalované ze dne 21.6.2023 č.j. X o invalidní důchod,

takto:

1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 21.6.2023 č.j. X-44091-HS a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 7.3.2023  se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

2. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včasnou žalobou ze dne 4.7.2023 s následně připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí ze dne 21.6.2023 č.j. X, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 7.3.2023, kterým byl žalobkyni ode dne 22.3.2023 odňat invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 16.2.2023 již není od téhož dne invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 21.6.2023 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 7.6.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně není od 16.2.2023 invalidní, jelikož rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40% a lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv s ohledem na charakter zdravotního postižení dolní hranici daného rozmezí, tj. 30%, a tato míra poklesu ve smyslu § 3 citované vyhlášky nebyla změněna, proto nebylo námitkám žalobkyně vyhověno.
2. V žalobě ze dne 4.7.2023, kterou doplnila dne 27.7.2023, žalobkyně vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím žalované, protože dle ní nebyl správně posouzen její zdravotní stav, který stručně popsala, tudíž rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Závěrem požadovala zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 21.6.2023 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 16.2.2023 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 7.6.2023 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobkyně nebyla nadále uznána invalidní s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna; den zániku invalidity: 16.2.2023 (datum jednání OSSZ). 
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 14.8.2023 vzhledem k námitkám žalobkyně navrhla důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV či komise), která je ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Za současného skutkového stavu setrvala na svém rozhodnutí ze dne 21.6.2023 a navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť bylo rozhodováno v souladu s platnými právními předpisy.
5. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne  21.6.2023 bylo podle dodejky žalobkyni doručeno dne 28.6.2023.
6. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován v soudem prodloužené lhůtě po jednání konaném dne 25.10.2023 za účasti odborného lékaře z oboru  neurologie, žalobkyně nebyla přítomna.  Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (21.6.2023) byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona s datem vzniku 20.1.2023 (neurologickým vyšetřením), neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%, doba platnosti posudku (lhůta KLP): trvale.

Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a konzultace neurologa při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jehož rozhodující příčinou je
vertebrogenní algický syndrom krční páteře s vícečetnými foraminostenozami v oblasti C4-8, s motorickou lézí C8/Th1 vpravo, svalovou atrofií předloktí a omezením jemné motoriky, syndrom KT vpravo. Dále bylo uvedeno, že PK MPSV není v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Plzeň-město ani námitkového řízení a konstatovala, že u žalobkyně se
jedná o těžké funkční postižení, těžké postižení více úseků páteře, s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity značně omezeny. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 50% podle kapitoly XIII, odd. E, položky 1d) přílohy k vyhlášce a nebyla změněna ve smyslu § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 citované vyhlášky. Dle komise žalobkyně není schopna práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách, je schopna lehčí práce s možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu i práce s dodržením výše uvedených obecných pracovních kontraindikací. Datum vzniku  invalidity druhého stupně komise stanovila dnem neurologického vyšetření 20.1.2023 a platnost (posudku) stanovila trvale vzhledem k charakteru postižení. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)

7. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

8. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).
9. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
10. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 21.6.2023, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 
11. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přehodnocení poklesu její pracovní schopnosti z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora citovaného posudku PK MPSV ze dne 25.10.2023 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (21.6.2023) se u žalobkyně jednalo již o invaliditu druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 21.6.2023 a předcházející rozhodnutí ze dne 7.3.2023 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalované, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Žalovaná neměla ve správním řízení k dispozici takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně nadále od 20.1.2023 a tedy k 7.3.2023 i 21.6.2023 odpovídal invaliditě a to již nikoli prvnímu, ale druhému stupni invalidity, když míra poklesu pracovní schopnosti činila 50%, avšak lékařem OSSZ a lékařem ČSSZ byla přiznána jen míra poklesu 30%, tudíž jimi nebyla shledána invalidní.
12. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je dle posudku PK MPSV ze dne 25.10.2023 nadále invalidní, avšak nikoli pro invaliditu prvního stupně, ale pro invaliditu druhého stupně od 20.1.2023, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – pokračování invalidity, i když od 20.1.2023 se jedná o druhý stupeň invalidity, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6.11.2023 č.j. 16 Ad  18/2023-41, když rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu prvního stupně ode dne 22.3.2023 by žalovaná nevydala v případě, když by se dle výše uvedených posudků lékařů OSSZ a ČSSZ nejednalo u žalobkyně o takový zdravotní stav, který již neodpovídal žádnému stupni invalidity.
13. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně však nepožadovala žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.  Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

Plzeň 6. listopadu 2023

JUDr. Alena Hocká  v.r.

samosoudkyně