č. j. 47 A 40/2022- 26

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobce: J. B.

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

 sídlem Zborovská 81/11, 150 21  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2022, č. j. 096049/2021/KUSK/OLPPS/ZAM,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

  1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 12. 5. 2022 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil rozhodnutí Městského úřadu Kutná Hora (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 17. 6. 2021, č. j. MKH/089093/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a řízení zastavil. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Žalobce spáchal přestupek tím, že jako řidič jízdní soupravy nákladního automobilu tovární značky Mercedes Benz, registrační značky X s návěsem registrační značky X dne 15. 4. 2021 kolem 18:37 po silnici č. III/03321 Čáslavské ulici v obci Kutná Hora směrem od Hrnčířské ulice k obci Církvice jel rychlostí 75 km/h (po odečtení povolené toleranční odchylky 3 km/h tedy rychlostí 72 km/h), čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více. Za přestupek správní orgán I. stupně uložil žalobci povinnost zaplatit pokutu ve výši 2 500 Kč a podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

Obsah podání účastníků

  1. Žalobce namítl, že žalovaný řádně nezjistil skutkový stav. Z doručenky a systému poskytovatele poštovních služeb jednoznačně vyplývá, že zásilka byla sice doručována dne 7. 5. 2021, uložena k vyzvednutí byla však až dne 10. 5. 2021. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „správní řád“) byla tedy písemnost považována za doručenou až dne 20. 5. 2021 a odpor podaný dne 27. 5. 2021 byl tedy včasný. Správní orgán I. stupně tedy vedl řízení v souladu s právními předpisy, žalovaný však napadeným rozhodnutím nepřiměřeně zkrátil žalobce na jeho právech.
  2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že z doručenky je nesporné, že příkaz byl připraven k vyzvednutí dne 7. 5. 2021. Žalobce ke svému tvrzení, že zásilka byla uložena až dne 10. 5. 2021 nepředkládá žádný důkaz. Žalobce nezpochybňuje doručování dne 7. 5. 2021, ale pravděpodobně tvrdí, že poštovní doručovatel se se zásilkou zřejmě vrátil na poštu až dne 10. 5. 2021 a zpětně uvedl datum pokusu doručování? Doručovací pošta sídlí na adrese K. X, otevřeno má denně mimo víkend, bydliště žalobce je od pošty vzdálené X m. Proto žalovaný podání žalobce ze dne 27. 5. 2021 vyhodnotil jako podnět k přezkumu.

Ústní jednání

  1. Soud projednal věc během jednání konaného dne 20. 10. 2023, přičemž žalovaný setrval na svém procesním stanovisku a žalobce se z jednání řádné omluvil, odročení nežádal.
  2. Soud provedl při jednání dokazování výpisem z webové stránky PoštaOnline – Sledování zásilek, ze kterého se podává, že zásilka č. X byla převzata k přepravě dne 6. 5. 2021 s poznámkou místa vzniku „K. H. 1“. Dne 7. 5. 2021 byla zásilka doručována s poznámkou místa vzniku události „dodejna II K.“. K datu 10. 5. 2021 je uvedeno: „Uložení zásilky – adresát nezastižen“; místem vzniku události byly K. v Č.. Dne 25. 5. 2021 byla zásilka dle výpisu dodána do domovní schránky s místem vzniku události „dodejna II K.“.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

  1. Ze správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně obdržel od Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Dopravního inspektorátu Kutná Hora (dále jen „PČR“) oznámení o přestupku ze dne 15. 4. 2021, konkrétně přestupek naplňující skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že jako řidič jízdní soupravy nákladního automobilu tovární značky Mercedes Benz, registrační značky X s návěsem registrační značky X dne 15. 4. 2021 kolem 18:37 na silnici č. III/03321 v Čáslavské ulici v obci Kutná Hora směrem od Hrnčířské ulice k obci Církvice jel rychlostí 75 km/h (po odečtení povolené toleranční odchylky 3 km/h tedy rychlostí 72 km/h). V místě je maximální povolená rychlost stanovena zákonem 50 km/h. Oznámení o přestupku žalobce neobsahuje podpis žalobce. Přílohou oznámení je záznam o přestupku měřícím zařízením ze dne 15. 4. 2021, ověřovací list laserového rychloměru RAMER10 C a úřední záznam ze dne 15. 4. 2021. Dle úředního záznamu se žalobce odmítl vyjádřit a podepsat oznámení o přestupku.
  2. Dne 6. 5. 2021 vydal správní orgán I. stupně příkaz, č. j. MKH/060237/2021 (dále jen „příkaz“), kterým žalobce shledal vinným ze spáchání přestupku popsaném v bodě 1 tohoto rozsudku. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč. Dle doručenky založené ve správním spisu byl příkaz připraven k vyzvednutí dne 7. 5. 2021 a vložen do domovní schránky dne 25. 5. 2021.
  3. Dne 27. 5. 2021 žalobce podal odpor proti příkazu. Dne 7. 6. 2021 bylo žalobci doručeno oznámení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne 9. 6. 2021 se žalobce k věci vyjádřil. Dne 17. 6. 2021 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku popsaném v bodě 1 tohoto rozsudku. Dne 7. 7. 2021 podal žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí blanketní odvolání, které doplnil dne 26. 7. 2021.
  4. Dne 7. 3. 2022 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým zrušil prvostupňové rozhodnutí a řízení zastavil podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. V odůvodnění zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a uvedl, že správní orgán I. stupně nepostupoval v souladu s právními předpisy a vydal prvostupňové rozhodnutí ve věci již pravomocně rozhodnuté. Jelikož žalobce nebyl při pokusu o doručení příkazu zastižen, byla listovní zásilka obsahující příkaz uložena u provozovatele poštovních služeb dne 7. 5. 2021 a do domovní schránky mu bylo vhozeno poučení. Žalobce si zásilku v úložní 10denní lhůtě nevyzvedl, byla proto následně vložena do jeho domovní schránky. Příkaz byl tedy doručen žalobci fikcí dne 17. 5. 2021. Lhůta k podání odporu marně uplynula dne 25. 5. 2021. Odpor podaný dne 27. 5. 2021 je tak opožděný a příkaz nabyl právní moci dne 26. 5. 2021. Odpor tedy nemohl vyvolat účinky ve smyslu § 150 odst. 3 správního řádu. Správní orgán I. stupně tak pokračoval v řízení, které však již bylo pravomocným příkazem ukončeno a rozhodoval o přestupku v téže věci. Žalovaný vyhodnotil podání žalobce (odpor proti pravomocnému příkazu) jako podnět k přezkumnému řízení, tedy jako jedinou možnou ochranu, kterou zákon v této situaci připouští. Podnětem se bude žalovaný zabývat samostatně.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu.

  1. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

Posouzení žalobních bodů

  1. Předmětem sporu je, zda byla zásilka obsahující příkaz připravena k vyzvednutí dne 7. 5. 2021, a zda byl odpor podaný dne 27. 5. 2021 včasný.
  2. Podle § 72 odst. 1 správního řádu platí, že rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením.
  3. Podle § 20 odst. 1 správního řádu platí, že fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
  4. Podle § 23 odst. 1 správního řádu platí, že nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.
  5. Podle § 23 odst. 4 správního řádu platí, že adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.
  6. Podle § 23 odst. 5 správního řádu platí, že zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
  7. Podle § 24 odst. 1 správního řádu platí, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty
  8. Podle § 150 odst. 1 správního řádu platí, že proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
  9. Žalobce nerozporuje, že byl příkaz doručován dne 7. 5. 2021. Tvrdí však, že zásilka obsahující příkaz byla připravena k vyzvednutí až dne 10. 5. 2021, nikoliv 7. 5. 2021.
  10. Soud ze správního spisu zjistil, že správní orgán I. stupně vydal příkaz dne 6. 5. 2021. Dle doručenky založené ve správním spisu byla zásilka obsahující příkaz připravena k vyzvednutí dne 7. 5. 2021 a adresát (žalobce) byl k vyzvednutí zásilky vyzván spolu s řádným poučením. Zásilka byla vložena do domovní schránky dne 25. 5. 2021.
  11. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) již v rozsudku ze dne 27. 4. 2006, č. j. 2 Afs 158/2005-82, č. 1327/2007 Sb. NSS, uvedl, že veřejnou listinou byla poštovní doručenka pouze do 1. 7. 2000, kdy byl poštovní řád zrušen zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Po tomto datu přestaly být poštovní doručenky veřejnou listinou a staly se toliko listinou soukromou, neboť zde nebylo žádného právního předpisu, který by doručenku v daňovém řízení za veřejnou listinu prohlašoval. Skutečnost, že doručenka nebyla veřejnou listinou, však neznamená, že by neměla žádnou důkazní sílu, tj. že by vůbec nebyla způsobilá prokázat doručení. NSS ve zmíněném rozsudku dospěl k závěru, že i v případě, že doručenka nemá náležitosti veřejné listiny, „[m]á i tak důkazní váhu, ovšem k tomu, aby stěžovatel (pozn. správní orgán) důkazní břemeno neunesl, postačí, že žalobce údaje v doručence zpochybní (znevěrohodní) předestřením jiné srovnatelně pravděpodobné verze reality, tj. nemusí nezbytně – na rozdíl od varianty, kdy je doručenka veřejnou listinou – prokázat opak toho, co plyne z doručenky.“ Z uvedené úvahy vycházel NSS rovněž např. v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 65/2009-61, ve kterém dovodil, že výše uvedené závěry jsou aplikovatelné nejen na daňové řízení, nýbrž také na jakékoli řízení správní, neboť i ve správním řízení leží břemeno důkazní ohledně doručení písemností účastníkům správního řízení na správních orgánech. Obdobně k povaze doručenky v rozsudku ze dne 24. 1. 2014, č. j. 7 As 30/2013-34, NSS dodal, že § 50f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), který doručenku za veřejnou listinu prohlašuje, se týkal pouze doručenky užívané při doručování podle o. s. ř. (analogicky platí i pro s. ř. s.), nikoliv však pro správní řízení.
  12. Přestože však poštovní doručenka nemá pro účely správního řízení náležitosti veřejné listiny, má tedy i tak důkazní váhu. K tomu, aby správní orgán důkazní břemeno ohledně doručování písemností za okolností podávaných z doručenky neunesl, je třeba, aby údaje zachycené v doručence byly zpochybněny (znevěrohodněny) předestřením jiné srovnatelně pravděpodobné verze reality (srov. dále např. rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2014, č. j. 8 As 56/2014-24).
  13. V nyní posuzované věci však žalobce jinou srovnatelně pravděpodobnou verzi reality, jež by konkurovala údajům zachyceným na doručence, nepřináší. Žalobce zůstal se svými úvahami pouze v obecné rovině, že zásilka byla doručována sice dne 7. 5. 2021, ale uložena až dne 10. 5. 2021, přičemž i v žalobě nepřiléhavě tvrdil, že i na doručence bylo uvedeno datum připravení zásilky k vyzvednutí dne 10. 5. 2021, což je ovšem v rozporu se správním spisem (tam založenou příslušnou doručenkou, na které je jednoznačně rukou vyplněno datum připravení zásilky k vyzvednutí dne 7. 5. 2021). Samotná skutečnost, že den 7. 5. 2021 byl pátek, nezakládá důvodnou pochybnost, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí až v pondělí dne 10. 5. 2021. Žalobce netvrdí žádné jiné další skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že zásilka byla připravena k vyzvednutí až dne 10. 5. 2021. Žalobce například netvrdil, že by se pokusil ještě v pátek dne 7. 5. 2021 písemnost na poště vyzvednout, ale zásilka nebyla připravena k vyzvednutí. Netvrdil ani, že by na výzvě bylo uvedeno, že zásilka bude připravena až v pondělí dne 10. 5. 2021, ostatně ani výzvu k vyzvednutí zásilky nenavrhoval jako důkaz (ani nepředkládal). Ani že by z objektivních důvodů nemohl písemnost v úložní době vyzvednout a spoléhal se proto na údaje na výzvě, na které by bylo zaznamenané, že písemnost bude uložena až dne 10. 5. 2021. Jak uvedl rozšířený senát NSS v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, „[m]íra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“
  14. Obecné tvrzení žalobce neprokazuje ani předložený výpis z webové stránky služby PoštaOnline-Sledování zásilky. Pro posouzení věci je totiž zásadní, jaké datum bylo uvedeno ve výzvě, kterou doručovatelka vhodila žalobci dne 7. 5. 2021 do schránky (tj. ve smyslu § 23 odst. 4 správního řádu poučení o tom kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout). Žalobce tuto výzvu soudu nepředložil a ani netvrdil, že by na výzvě bylo uvedeno, že zásilka bude připravena k vyzvednutí až v pondělí dne 10. 5. 2021. Žalobce tedy dostatečně konkrétně netvrdil srovnatelně pravděpodobnou verzi reality a nezpochybnil tak správnost doručenky založené ve správním spisu.
  15. V souladu se shora citovanými ustanoveními tedy správní orgán I. stupně doručoval na adresu trvalého pobytu žalobce. Jelikož tam žalobce nebyl zastižen, písemnost byla v souladu s § 23 odst. 1 správního řádu dne 7. 5. 2021 uložena a žalobce byl spolu s poučením vyzván k vyzvednutí zásilky. Jelikož si žalobce zásilku nevyzvedl ani v zákonné desetidenní lhůtě, doručovatelka písemnost po uplynutí této doby vložila dne 25. 5. 2021 do domovní schránky. Tento postup je plně v souladu s § 23 odst. 4 správního řádu. Podle § 24 odst. 1 správního řádu nastala fikce doručení a desátým dnem úložní lhůty byl příkaz považován za doručený, tj. dne 17. 5. 2021. Lhůta k podání odporu marně uplynula dne 25. 5. 2021. Odpor podaný dne 27. 5. 2021 byl tedy opožděný. Jak uvedl i NSS v rozsudku ze dne 8. 9. 2014, č. j. 8 As 56/2014-24, „[s]oučasná úprava doručování fikcí podle správního řádu důsledně vychází ze zásady vigilantibus iura skripta sunt (bdělým náležejí práva), podle které má každý aktivně střežit svá práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2012, č. j. 2 As 35/2011-54). Nelze klást k tíži správnímu orgánu, že si stěžovatel neověřil, kdy nastala fikce doručení, a kdy uplynula odvolací lhůta.“ Žalovaný proto postupoval správně a prvostupňové rozhodnutí zrušil a řízení zastavil podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť prvostupňové rozhodnutí vůbec nemělo být vydáno (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2023, č. j. 8 As 265/2021-74, bod 16 k překážce litispendence, tyto závěry lze však analogicky aplikovat i na překážku věci pravomocně rozhodnuté).

Závěr a náklady řízení

  1. Vzhledem k tomu, že žalobní bod není důvodný a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
  2. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl procesně úspěšný. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 20. října 2023

Mgr. Martina Kotouček Mikolášková, v. r.

soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.