č. j. 64 Ad 11/2023–33 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci

 

žalobkyně:  X, narozena dne X

bytem X

 

 

 

proti 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2023, č.j. X,

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2023, č.j. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

 

  1. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

 

  1. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Vymezení věci

 

  1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 3. 2023, č.j. X rozhodla na základě posudku lékaře ČSSZ ze dne 26. 6. 2023 o tom, že žalobkyni náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Posudkový lékař přitom vycházel ze závěrů posudkové lékařky ČSSZ v posudku ze dne 8. 2. 2023, který byl vyhotoven v jiné věci, vedené na základě žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. Uvedl přitom, že závěry tohoto posudku lze potvrdit. Dle uvedeného posudku žalobkyně již není invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č.  155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jde o invaliditu prvního stupně, neboť došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 40 %.

 

  1. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

 

  1. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

 

  1. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojí nyní projednávanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 8. 8. 2023 (žaloba předána k poštovní přepravě dne 7. 8. 2023).

 

  1. Žalobkyně v žalobě, poukázala na svůj zdravotní stav a požádala o jeho přezkoumání Posudkovou komisí MPSV ČR (dále jen „posudková komise“). K žalobce pak žalobkyně přiložila ambulantní zprávu ze dne 2. 8. 2023.

 

  1. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vycházela z posudku lékaře ČSSZ ze dne 26. 6. 2023, z něhož plyne, že u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je postižení uvedené v kap. V., pol. 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Pokles pracovní schopnosti žalobkyně stanoven v rozsahu horní hranice taxace, tj. 35 %. Pro aplikaci korekčních faktorů ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nebyl posudkovým lékařem shledán důvod pro nepřítomnost dalších posudkově významných onemocnění. Uvedený posudek žalovaná hodnotí jako správný, splňující veškeré zákonné požadavky. S ohledem na námitky žalobkyně bylo žalovanou navrženo provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen „posudková komise“).

 

  1. Podstatný obsah spisu

 

  1. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 3. 2023, č.j. X, kterým žalovaná rozhodla, že žalobkyni od 22. 3. 2023 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, vychází z posudku o invaliditě lékaře ČSSZ (pracoviště Opava) ze dne 8. 2. 2023, v němž posudkový lékař uzavřel, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je psychiatrické onemocnění – těžká neurastenie a anxiosně depresivní a fobická porucha. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu V., položku 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. S ohledem k dalšímu zdravotnímu stavu žalobkyně byla tato hodnota ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity navýšena o 5 % na celkových 40 %. Žalobkyně je ode dne 13. 10. 2022 invalidní pro invaliditu I. stupně.

 

  1. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí, jež zpochybňovaly závěry posudkového lékaře s odkazem na zdravotní stav žalobkyně doložený ambulantními zprávami odborných lékařů, nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě, ten je datován dnem 26. 6. 2023. Posudková lékařka ČSSZ se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 8. 2. 2023 ztotožnila, dospěla k závěru, že žalobkyně není invalidní pro invaliditu II. stupně, nýbrž je od 13. 10. 2022 invalidní pro invaliditu I. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je těžká neurastenie II. typu s fixovanou úzkostně depresivní symptomatikou u disponované osobnosti. Jde o zdravotní postižení uvedené v kap. V., pol. 5c vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena v rozsahu 35 % s tím, že k dalšímu jejímu navýšení ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity nebyl, oproti posudku ze dne 8. 2. 2023, shledán důvod.

 

  1. Popsané závěry posudkové lékařky žalovaná převzala do napadeného rozhodnutí, když na str. 2 a 3 vymezila důvody, pro které se posudková lékařka ČSSZ ztotožnila se závěry posudku ze dne 8. 2. 2023, dle nichž již žalobkyně není invalidní pro invaliditu II. stupně, nýbrž je invalidní pro invaliditu v I. stupni.

 

  1. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 19. 9. 2023 jsou založeny na č.l. 23–28 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že komise jednala v přítomnosti žalobkyně za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí smíšená porucha osobnosti (simplexní, emočně labilní), přítomna je taktéž chronifikovaná úzkostně depresivní a neurastenická symptomatologie. Posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobkyně hodnotila za použití posudkového kritéria určeného pro poruchy osobnosti, položkou pro postižení středně těžké – kap. V, pol. 7b vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30–45 % zvolila horní hranici s ohledem na chronifikaci psychických potíží. Tento rozsah dále navýšila s ohledem na problematiku somatických komorbidit na celkových 55 %.  Posudková komise tedy nepřisvědčila závěrům posudkové lékařky ČSSZ ze dne 8. 2. 2023 a ze dne 26. 6. 2023, zvoleno bylo odlišné posudkové kritérium a odlišná míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní pro invaliditu II. stupně, šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Nejednalo se však o invaliditu III. stupně.

 

  1. Průběh jednání před krajským soudem

 

  1. Dne 16. 10. 2023 bylo u krajského soudu konáno ústní jednání, v rámci kterého účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v průběhu tohoto řízení. 

 

  1. Právní hodnocení krajského soudu

 

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

 

  1. Žaloba je důvodná.

 

 

  1. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

 

  1. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, jakož i o změně výše invalidního důchodu, je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. K posouzení přitom může dojít v nepřítomnosti posuzovaného, pokud komise shledá jeho zdravotní dokumentaci za dostačující pro účely posouzení. (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č.j. 3 Ads 108/2010-78) Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

 

  1. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobkyně a přihlédla a vypořádala se též s odbornými lékařskými nálezy, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně a na které žalobkyně v žalobě poukazuje. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž byla v době vydání napadeného rozhodnutí smíšená porucha osobnosti (simplexní, emočně labilní), přítomna je taktéž chronifikovaná úzkostně depresivní a neurastenická symptomatologie. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, pol. 7b vyhlášky o posuzování invalidity. Z taxačního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30–45 % zvolila horní hranici s ohledem na chronifikaci psychických potíží. Tento rozsah dále navýšila s ohledem na problematiku somatických komorbidit na celkových 55 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní pro invaliditu II. stupně.

 

  1. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje krajský soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 55 % pokles její pracovní schopnosti. 

 

  1. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zapříčiněného smíšenou poruchou osobnosti činí 55 %. Za této situace nebyl důvod ke změně invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Žalobkyně je i nadále invalidní ve II. stupni. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

České Budějovice 16. října 2023

 

JUDr. Tereza Kučerová v. r.

       samosoudkyně

Shoda s prvopisem: J. M.