[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 3. 6. 2022, č. j. ČTU‑53 149/2021‑603,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl z důvodu opožděnosti rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 10. 2021, č. j. ČTÚ‑30 735/2021‑638/V. vyř. – HrA, které bylo vydáno ve věci sporu o zaplacení dlužné ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací a smluvní pokutu.

II.

Obsah žaloby a související vyjádření

2. Žalobkyně ve své žalobě namítá, že žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, aniž by byly splněny podmínky pro rozhodování, když rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebylo doručeno všem osobám, které byly oprávněny podat proti němu odvolání. Žalobkyně má za to, že žalovaný učinil své rozhodnutí nepřezkoumatelným, neboť z odůvodnění nelze dovodit jeho úvahy. Dodává, že jí žalovaný odňal právo na spravedlivý proces a tím byla porušena Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Úmluva, ke které ČR přistoupila, jakož i další mezinárodní smlouvy, k nimž se ČR zavázala.
3. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.
4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno řádně. Vysvětluje, že bylo žalobkyni doručováno na adresu sídla jejího podnikání, které si žalovaný ověřil v živnostenském rejstříku (ke dni 27. 10. 2021 adresa X). Protože žalobkyně nebyla na adrese zastižena, byla zásilka dne 1. 11. 2021 uložena k vyzvednutí na provozovně poskytovatele poštovních služeb a žalobkyně byla informována o jejím uložení. Po uplynutí lhůty k vyzvednutí byla zásilka dne 15. 11. 2021 vložena do domovní schránky žalobkyně.
5. Žalovaný vysvětluje, že zásilka byla v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích doručena tzv. fikcí doručení desátým (pracovním) dnem po jejím uložení, který připadl na čtvrtek 11. 11. 2021. Posledním dnem pro včasné podání rozkladu tak byl pátek 26. 11. 2021. Žalobkyně podala rozklad až dne 29. 11. 2021, což plyne z elektronické doručenky dokumentu, a rozklad tak byl podán po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty podle § 83 odst. 1 správního řádu.
6. Žalovaný dále dodává, že doručováno bylo žalobkyni dle jejího výslovného projevu vůle, kdy zastoupení žalobkyně bylo na základě plné moci ze dne 2. 8. 2021 specifikováno na všechny úkony s výjimkou doručování. Správní orgán tak doručoval veškeré písemnosti v souladu s výslovnou dispozicí přímo žalobkyni. K rozdílu mezi prostou a procesní plnou mocí žalovaný odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2209/2005.
7. Závěrem žalovaný v podrobnostech odkazuje na spisový materiál správních orgánů obou stupňů a navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

III.

Posouzení žaloby

8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
9. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne 25. 9. 2023 setrvaly obě strany na svých dosavadních návrzích a argumentech.
10. Žaloba není důvodná.
11. Podle § 20 odst. 1 správního řádu, fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
12. Podle § 23 odst. 1 správního řádu, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.
13. Podle § 23 odst. 4 správního řádu, adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.
14. Podle § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
15. Podle § 33 odst. 1 správního řádu, účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
16. Podle § 33 odst. 2 správního řádu, zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.
17. Z obsahu předloženého správního spisu se podává, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 26. 10. 2021, č. j. ČTÚ‑30 735/2021‑638/V. vyř. – HrA, bylo doručováno žalobkyni na adresu X, což je adresa sídla žalobkyně. Žalobkyně sama uvedla tuto adresu mimo jiné i v nyní projednávané žalobě. Soud rovněž ověřil ve správním spisu, že žalobkyně udělila svému zástupci dne 2. 8. 2021 plnou moc, ve které je výslovně uvedeno, že svého zástupce zmocňuje k zastupování ve věci č. j. ČTU‑30 735/2021‑638/II. vyř HrA, vedené Českým telekomunikačním úřadem – odbor pro severomoravskou oblast, a ve všech věcech následujících, které tato věc vyvolá, ve všech věcech vždy v rozsahu všech úkonů, avšak s výjimkou doručování.
18. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014‑26, uvedl, že: „Plná moc (nebo také průkaz plné moci) je jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka správního řízení) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna a dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva (ať již ústní či písemná). Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění (srovnej § 33 odst. 2 správního řádu), uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit.“.
19. K problematice (ne)omezení plné moci se vyjádřil také Ústavní soud v nálezu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. I. ÚS 433/01, ve kterém konstatoval, že „právní teorie i praxe rozlišují různé druhy plné moci, resp. obsahu a rozsahu zástupcova oprávnění, podle různých kritérií. Jde např. o všeobecnou (generální) plnou moc, která opravňuje zmocněnce ke všem právním úkonům, nebo zvláštní (speciální) plnou moc omezující se pouze na některé právní úkony, popř. některý druh právních úkonů či pouze jediný právní úkon. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (např. k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí všeobecnou plnou moc. Každý druh plné moci může být omezený nebo neomezený. Podle neomezené plné moci může zmocněnec provést příslušné právní úkony podle svého volného uvážení, zachovávaje povinnosti zmocněnce, v omezené plné moci má dány směrnice, jak má postupovat. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce; rozhodující je proto obsah plné moci a omezení daná inter partes nemají vůči třetím osobám žádnou právní relevanci.“.
20. V plné moci, kterou dne žalobkyně dne 2. 8. 2021 udělila Ing. Luďku Lhotskému, žalobkyně výslovně specifikovala rozsah plné moci tak, že svého zástupce zmocnila „k zastupování ve věci č. j. ČTÚ‑30 735/2021‑638/II. vyř HrA, vedené Český telekomunikační úřad – odbor pro severomoravskou oblast, a ve všech věcech následujících, které tato věc vyvolá, ve všech věcech vždy v rozsahu všech úkonů, avšak s výjimkou doručování“. Z výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá požadavek, aby byl v plné moci obsažen konkrétní rozsah zmocnění ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a datum. Předmětná plná moc všechno uvedené obsahuje, a to včetně rozsahu zmocnění, který je vyjádřen jednoznačně a zcela nesporně. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně zmocnila svého zástupce ke všem úkonům v řízení kromě doručování, tedy implicitně požadovala, aby byly všechny písemnosti ze strany správních orgánů doručovány přímo jí.
21. Ve správním spise jsou rovněž založeny doručenky, ze kterých je zřejmé, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo na výše uvedenou adresu žalobkyni doručováno dne 1. 11. 2021. Protože žalobkyně nebyla doručovatelkou na adrese zastižena, byla písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb a žalobkyni byla zanechána výzva k vyzvednutí. Protože si žalobkyně písemnost nevyzvedla, byla jí dne 15. 11. 2021 vhozena do domovní schránky na výše uvedené adrese. Soud rovněž konstatuje, že z doručenek dříve doručovaných písemností, které jsou uloženy ve správním spise, je zjevné, že žalobkyně si na uvedené adrese písemnosti přebírala, není tedy pochybností o tom, že bylo doručováno řádně a na správnou adresu. Lze uzavřít, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobkyni doručováno řádně a v souladu s výše citovanými ustanoveními správního řádu. Doručeno jí bylo v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu fikcí, a to dne 11. 11. 2021.
22. Lhůta pro podání rozkladu je podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Žalobkyni bylo rozhodnutí oznámeno (doručeno fikcí) dne 11. 11. 2021, posledním dnem lhůty k podání rozkladu tak byl pátek 26. 11. 2021. Žalobkyně však doručila správnímu orgánu I. stupně své podání označené jako odvolání prostřednictvím e-mailu svého zástupce Ing. Luďka Lhotského (poradci@atlas.cz) až dne 29. 11. 2021. Nad rámec projednávané věci soud poukazuje na to, že toto podání, učiněné v prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu, nebylo ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu do 5 dnů potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu.
23. Lze tedy shrnout, že žalobkyně podala rozklad (písemnost označená jako odvolání byla správním orgánem posouzena podle svého obsahu v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu jako rozklad) po uplynutí lhůty k jeho podání, tedy opožděně. Pokud žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pak ani tuto námitku soud neshledal důvodnou, protože napadené rozhodnutí obsahuje všechny zákonem předvídané náležitosti, a soudržně odůvodněný závěr, proč je rozklad opožděný, tedy zcela naplňuje požadavky na přezkoumatelnost rozhodnutí.
24. Soud tedy uzavřel, že žaloba není důvodná, protože správní orgány obou stupňů postupovaly v souladu s právním předpisy, přičemž žalovaný rozhodl správně, když rozklad žalobkyně zamítl, protože byl žalobkyní podán opožděně.
25. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že obdobně jako v předmětné správní věci je formulováno také zmocnění v plné moci, kterou žalobkyně zaslala soudu, a proto bude rozsudek doručován přímo jí.

IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 25. září 2023

Milan Tauber v. r.

předseda senátu