[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Dvořáka a soudců Ondřeje Bartoše a Jaroslava Vávry ve věci

žalobce:    M. N.

zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Novotným

  sídlem Havlíčkovo náměstí 91, 580 01 Havlíčkův Brod

proti

žalovanému:  Městský úřad Polička

  sídlem Palackého nám. 160, 572 01 Polička

za účasti:  X

  zastoupený advokátem Mgr. Petrem Hanykem

  sídlem Zborovská 49, 150 00 Praha  

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2022, č. j.MP/24208/2022/OÚPRaŽP/RK

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. V souzené věci se jedná o to, zda námitky žalobce vznesené proti kolaudačnímu souhlasu (s užíváním vybudované kanalizace a ČOV) je možné věcně před soudem přezkoumat za situace, kdy tyto námitky svojí podstatou směřují do předchozích fází řízení, zejm. do fáze územního řízení.   

1. Vymezení věci
   2. Žalobce je vlastníkem pozemků p. č. XA, p. č. XB a p. č. st. XA, které se všechny nacházejí v katastrálním území X (dále jen „předmětné pozemky“). Tyto pozemky sousedí přímo s pozemky, na kterých se nachází pozemní komunikace. Pod tuto komunikaci byla uložena vybudovaná kanalizace.
   3. Osoba zúčastněná na řízení pojala záměr realizovat výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod, kromě dalších pozemků také na pozemku p. č. XC v katastrálním území X, který sousedí s předmětnými pozemky. Žalobce v průběhu územního řízení uplatnil námitky, jejichž předmětem bylo, že projektová dokumentace nedostatečně řeší dodržení ochranných pásem v délce 12 metrů od vodních zdrojů a dále, že smlouvy o budoucích smlouvách o zřízení služebnosti inženýrské sítě uzavřené mezi vlastníky dotčených pozemků a osobou zúčastněnou na řízení jsou neplatné. Žalovaný dne 26. 6. 2017 vydal rozhodnutí o umístění dané stavby, v němž se vypořádal s námitkami žalobce. Námitky založené na tvrzeních, které jsou nyní obsahem projednávané žaloby, žalobce v územním řízení nevznesl. 
   4. V průběhu stavebního řízení žalobce vznesl opět námitku týkající se neplatnosti smluv o smlouvách budoucích o zřízení služebnosti inženýrské sítě, k čemuž dále uvedl, že v důsledku toho měla být přímo ohrožena realizace stavby. Dne 23. 11. 2017 vydal žalovaný pro danou stavbu stavební povolení, v němž námitky žalobce vypořádal. Předmětné pozemky nebyly, stejně jako v případě územního rozhodnutí, uvedeny mezi pozemky, na nichž se má stavba nacházet. 
   5. Stavba byla realizována na základě stavebního povolení a též na základě šesti rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením, která byla vydána v letech 2019 až 2021. V těchto rozhodnutích byly nově vymezeny některé pozemky dotčené stavbou, nejednalo se však o předmětné pozemky. Dne 23. 7. 2021 žalovaný vydal povolení k prozatímnímu užívání stavby ke zkušebnímu provozu. 
   6. Žalobce v měsících dubnu až červnu 2021 zaslal žalovanému a osobě zúčastněné na řízení několik e-mailových zpráv a podání označené jako stížnost. V březnu 2022 pak doručil žalovanému podání, jehož obsahem byl podnět k přezkumnému řízení a žádost o obnovu řízení v návaznosti na vydané povolení k prozatímnímu užívání stavby. Uváděl, že stavba je realizována také na předmětných pozemcích, což vyplývá z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne 17. 12. 2021 (tento protokol žalobce doložil k poslednímu uvedenému podání).
   7. Dne 12. 9. 2022 se uskutečnilo ústní jednání spojené s místním šetřením ve věci kontrolní prohlídky stavby. Bylo zjištěno, že stavba je provedena dle schválené projektové dokumentace ve stavebním povolení a následných změn stavby před jejím dokončením. Účastníci kontrolní prohlídky nevznesli žádné námitky. Žalovaný tak vydal kolaudační souhlas.
2. Shrnutí žaloby
   8. Žalobce v žalobě ze dne 6. 2. 2023 navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, tedy kolaudační souhlas, zrušil. Napadené rozhodnutí je dle žalobce nezákonné.
   9. Stěžejní žalobní námitka spočívala v tom, že stavbou jsou dotčena práva žalobce, neboť stavba kanalizace zasahuje do předmětných pozemků ve vlastnictví žalobce. K tomu žalobce dále uvedl, že již dne 24. 5. 2021 na to žalovaného upozornil, přesto žalovaný kolaudační souhlas vydal. Žalobce je s ohledem na uvedené opomenutým účastníkem kolaudačního řízení a také řízení o povolení zkušebního provozu stavby.
3. Vyjádření žalovaného
   10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl. Geodetické zaměření stavby je v souladu s dokumentací skutečného provedení stavby, kde je vyznačena hranice dle dokumentace katastrálního úřadu, která je v souladu s protokolem o vytyčení hranic pozemků ze dne 12. 4. 2002. Z těchto podkladů plyne, že stavba neleží na pozemcích žalobce.
   11. Žalovaný také poukázal na to, že nejméně přesný výsledek vytyčení hranic pozemků bude v lokalitě, kde je k dispozici pouze grafická katastrální mapa v měřítku 1:2880 či katastrální mapa digitalizovaná z této grafické mapy, což je i v tomto případě. Nelze použít prostého technického přenesení zobrazovacích souřadnic digitalizované mapy do terénu, takový postup je odborně nesprávný. 
4. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení
   12. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud žalobu zamítl. Předně poukázala na to, že kolaudační souhlas byl zveřejněn na jejích internetových stránkách, a to již ke dni 13. 10. 2022. Žalobce si musel být vědom na základě povolení prozatímního užívání stavby, že po uplynutí 12 měsíců toto povolení končí a musí dojít k dalšímu řízení. Žalobce byl informován o vývoji stavby a o existenci internetových stránek, neboť byl do 17. 10. 2022 zastupitelem obce X. Zastupitelstvo bylo o průběhu výstavby informováno. Žaloba proto byla podána opožděně.
   13. Dále osoba zúčastněná na řízení uvedla, že v dané lokalitě jsou stanovovány hranice parcel převzetím z historické mapy z 1. poloviny 19. století, hranice je tedy nepřesná s polohovou chybou ± 2,83 m. Při vytyčování hranic v prostoru by se mělo vycházet ze zřetelných a nesporných bodů či hranic umístěných v terénu, v dané věci je za takové možné považovat i zde umístěnou komunikaci.
5. Replika žalobce, reakce žalovaného a osoby zúčastněné na řízení
   14. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení poukázal na skutečnost, že protokol ze dne 12. 4. 2002 neobsahuje samotné vytyčení severozápadní hranice pozemku p. č. XC. Vytyčení hranic pozemků, do kterých bylo stavbou zasaženo, proběhlo protokoly ze dnů 21. 3. 2008, 28. 11. 2018 a 17. 12. 2021 (prvé dva protokoly žalobce ke své replice přiložil). Právě z posledního vytyčení vyšlo nepochybně najevo, že stavba je provedena na pozemcích žalobce. Všechna vytyčení byla odsouhlasena vlastníky pozemků. Všechny údaje měl k dispozici i žalovaný, měl tedy dospět k závěru, že žalobce je účastníkem řízení.
   15. Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení v reakci na repliku žalobce zopakovali některé argumenty obsažené ve svých vyjádřeních shrnutých shora. Žalovaný dále poukázal na to, že protokol ze dne 12. 4. 2002 řeší i vytyčení severozápadní hranice pozemku p. č. XC a doložil k tomuto protokolu vytyčovací náčrtek, záznam podrobného měření spolu s náčrty, výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí s geometrickým plánem, seznam souřadnic. Osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že pokud je dána nepřesnost geometrického a polohového určení, pak i výsledek vytyčení je zatížen touto chybou. Přitom ani u jednoho ze žalobcem uváděných vytyčení nebyli všichni dotčení vlastníci, nelze tak dovozovat jejich souhlas s vytyčením.
6. Posouzení věci soudem

Splnění procesních podmínek

16. Soud nejprve shledal, že žaloba je přípustná, neboť proti kolaudačnímu souhlasu vydanému podle § 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“) se lze bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen jako „s. ř. s.“). Právní úprava žalobci neumožňuje brojit proti kolaudačnímu souhlasu řádným opravným prostředkem v řízení před správním orgánem [srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017-43, č. 3931/2019 Sb. NSS, zejména bod 33]. Citovaná i další rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz.
17. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat také osoba, která nebyla účastníkem správního řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, nebo osoba, které rozhodnutí správního orgánu ani nebylo nebo nemělo být doručováno. Aktivní legitimace dle § 65 odst. 1 s. ř. s. totiž přísluší každé osobě, která tvrdí, že byla v důsledku rozhodnutí správního orgánu zkrácena na svých právech, jako je tomu v případě žalobce. Žaloba tak byla podána osobou k tomu oprávněnou.
18. Soud dále posuzoval včasnost žaloby. V daném případě z obsahu správního spisu neplyne, že by napadené rozhodnutí bylo žalobci oznámeno a ani žalovaný netvrdil, že by tak učinil. Počátek plynutí lhůty pro podání žaloby v případě žalobce, jemuž se rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. nedoručuje, není zákonem určen. Judikatura však dovodila, že v takovém případě počne lhůta pro podání žaloby plynout okamžikem, kdy se žalobce prokazatelně seznámil se skutečností, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, i s jeho úplným obsahem (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2014, č. j. 1 Afs 52/2014‑38, bod 15). Žalobce uvedl, že se o napadeném rozhodnutí dozvěděl dne 15. 1. 2023. Tuto skutečnost žalovaný nerozporuje a ze správního spisu také nevyplývá, že by se o napadeném rozhodnutí žalobce dozvěděl dříve. Ani skutečnosti uváděné osobou zúčastněnou na řízení nejsou natolik konkrétní a podložené, aby bylo možné dospět k závěru, že se žalobce o napadeném rozhodnutí dozvěděl dříve než dne 15. 1. 2023. Osoba zúčastněná na řízení své tvrzení o opožděnosti podání žaloby doložila přehledy příspěvků uveřejněných na svých internetových stránkách (otiskem internetových stránek). Z těchto přehledů však vyplývá toliko to, že informace o tom, že byl vydán kolaudační souhlas, byla obecně dostupná, nikoli to, že se s ním žalobce konkrétního dne seznámil. Žaloba je tedy včasná.

Posouzení žaloby

19. Soud se v mezích žalobních bodů zabýval napadeným rozhodnutím (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
20. Pro územní řízení podle § 89 odst. 1 stavebního zákona platí, že závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4 odst. 4, a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží.
21. Pro územní řízení podle § 89 odst. 4 věta druhá stavebního zákona platí, že osoba, která může být účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým může být její právo přímo dotčeno.
22. Pro stavební řízení podle § 114 odst. 1 věta prvá stavebního zákona platí, že účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě.
23. Pro stavební řízení podle § 114 odst. 2 stavebního zákona platí, že k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování územně plánovací dokumentace nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží.
24. Ze shora citované právní úpravy a z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že územní řízení i stavební řízení je ovládáno principem koncentrace námitek. V územním řízení je přirozeně místo pro námitky, které se vztahují k předmětu územního řízení, mezi tyto námitky předně patří umístění stavby do území a vymezení její vzdálenosti od sousedních nemovitostí. Ve stavebním řízení je pak místo pro námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno vlastnické právo účastníka řízení nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Zákon neumožňuje uplatnit ve stavebním řízení námitky, které kvůli svému předmětu mohly a měly být vzneseny v územním řízení, správní orgán vedoucí stavební řízení nemá pravomoc vyhovět námitkám, které svým předmětem spadají do územního řízení (srov. rozsudky NSS ze dne 19. 6. 2013, č. j. 4 As 7/2013-30, body 15-17, a ze dne 25. 7. 2016, č. j. 4 As 63/2016-39, body 19-22).
25. Ačkoli lze územní rozhodnutí, stavební povolení, povolení zkušebního provozu a kolaudační souhlas považovat za navazující (řetězící se) správní akty, které se mohou i vzájemně ovlivňovat, nelze princip koncentrace námitek překonat tím, že námitky koncentrované v územním řízení budou posouzeny v řízeních navazujících (stavebním, kolaudačním atd.). Otázky, které věcně náleží do územního řízení, nelze učinit předmětem sporu v rámci postupů povolujících užívání již dokončené stavby (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 7. 2017, č. j. 10 As 91/2017-40, bod 22).
26. Dle názoru soudu námitka žalobce spočívající v tom, že stavba zasahuje do předmětných pozemků, souvisí s předmětem územního řízení, a sice s tím, zda lze stavbu umístit do území dle záměru stavebníka. Tuto námitku proto mohl a měl žalobce uplatnit nejpozději ve lhůtě pro podání námitek stanovené žalovaným v územním řízení. Ze správního spisu se podává, že zahájení územního řízení bylo žalovaným oznámeno známým účastníkům řízení, veřejnosti a dotčeným orgánům v souladu se zákonem. Žalobce námitky v územním řízení podal, tyto však nesouvisely s tím, zda stavba zasahuje do předmětných pozemků (viz popis věci shora). Ani ve stavebním řízení žalobce neuplatnil námitky, které by se týkaly toho, že stavba zasahuje do předmětných pozemků. Soud k tomu podotýká, že žalobce v aktuální žalobě ani netvrdí, že by stavba kanalizace a ČOV byla umístěna v rozporu s vydaným rozhodnutím o umístění stavby. Jinými slovy neuvádí, že by podzemní vedení kanalizace bylo realizováno na jiných pozemcích, než na těch, které byly označeny v územním rozhodnutí.
27. Soud se vzhledem ke shora uvedenému nemohl stěžejní žalobní námitkou v rámci přezkumu napadeného kolaudačního souhlasu zabývat. Žalobce neuvedl jakékoli skutečnosti, pro které by bylo lze dospět k závěru, že nemohl již v územním řízení uplatnit námitku týkající se toho, že stavba zasahuje do předmětných pozemků v jeho vlastnictví, resp. námitku týkající se nesprávného vytyčení předmětných pozemků. Jak uvedeno shora, žalobce věděl o předchozím probíhajícím územním a také stavebním řízení. Rovněž platí, že je na každém vlastníkovi, aby dbal o své vlastnictví a chránil si svá práva s tím související. Obsah protokolu ze dne 21. 3. 2008, kterým žalobce nyní prokazuje své tvrzení o odlišném průběhu hranic předmětných pozemků, žalobci již ve lhůtě pro podání námitek v územním řízení musel být znám. Tento protokol o vytyčení hranic obsahuje mimo jiné lomový bod 8, jež je jedním z bodů, které vymezují hranice pozemku p.č. XD (dnes označený jako p.č. XB) při pozemní komunikaci na p.č. XE. Pro žalobce sporná hraniční linie předmětných pozemků sousedící s pozemní komunikací, v níž je vedena kanalizace, tedy digitalizovaná avšak nezpřesněná mapa počíná severozápadně od jeho domu, pokračuje v průběžné délce komunikace směrem jihozápadním okolo domu na p. č. st. XA až ke zmíněnému lomovému bodu 8 shora. Je též pak možné, že již při vytyčení hranic dle protokolu ze dne 12. 4. 2002, jehož byl žalobce přítomen (dle soudu se však ještě nejednalo o přenos digitalizované katastrální mapy), musela být žalobci patrna informace o průběhu hranic pozemků, na níž nyní vystavěl žalobu. Hranice pozemků byla dle protokolu vytyčena v terénu mezníky z plastu a zabetonovanými železnými trubkami (běžné označení plotových sloupků).      
28. Z uvedeného jednoznačně plyne, že žalobce byl se stavem a podobou katastrální mapy přenesené do terénu seznámen již v územním řízení, tedy mohl uvedené námitky podat. To však neučinil a až po vydání stavebního povolení se toto snažil uplatnit prostřednictvím e‑mailových zpráv a podání adresovaných žalovanému a osobě zúčastněné na řízení, kde upozorňoval na to, že stavba zasahuje do předmětných pozemků, což žalobce nyní činí také prostřednictvím žaloby proti kolaudačnímu souhlasu. Takový postup soud nemá za správný a efektivně možný. Pokud by soud přistoupil k věcnému posouzení námitky žalobce, byl by zcela popřen shora popsaný princip koncentrace námitek.
29. Nad rámec nutného odůvodnění soud ve shodě s žalovaným a osobou zúčastněnou na řízení konstatuje, že přesnost vytyčení hranic pozemků v konkrétní lokalitě závisí na charakteru podkladů, na základě kterých je vytyčení provedeno. Jelikož v dané lokalitě bylo vytyčení provedeno na základě grafické katastrální mapy v měřítku 1:2880, resp. katastrální mapy digitalizované z této grafické mapy, je výsledek vytyčení méně přesný, než pokud by k dané lokalitě byla k dispozici číselně měřená data. Soud se ztotožňuje s názorem vyjádřeným v rámci odborného symposia konaného dne 10. 11. 2016 v Kanceláři veřejného ochránce práv: „výsledek vytyčení hranice pozemku podle údajů o jeho geometrickém a polohovém určení v katastru obecně neznamená, že bychom mohli výsledek takového vytyčení paušálně ztotožňovat se stavem skutečně právním. Výsledkem vytyčení hranice podle údajů katastru je zásadně průběh hranice evidenční (tabulární) a nikoliv její průběh skutečně právní (naturální), jehož nalézání a nalezení přísluší výhradně moci soudní. Prosté vytyčení hranic pozemků podle údajů katastru samo o sobě není a ani nikdy v minulosti nebylo právně závazné a ani v judikatuře nebyl nikdy takový názor vysloven“ (srov. Sborník ze symposia konaného dne 10. listopadu 2016 v Kanceláři veřejného ochránce práv, dostupný na: https://www.ochrance.cz).
30. Podstatné je, jak soud uvedl shora, že žalobce mohl námitky související s tím, že stavba zasahuje do jeho pozemků, vznést již v územním řízení. Soud dále, též nad rámec nutného odůvodnění, podotýká, že žalobce mohl být informován o stavbě a jejím vývoji také na podkladě toho, že byl patrně v té době zastupitelem obce X. Pokud by žalobce uvedené námitky (fakticky založené toliko na podobě digitalizované katastrální mapy) vznesl již v územním řízení, bylo by lze případně otázku průběhu hranic předmětných pozemků řešit např. dohodou s vlastníky sousedních pozemků a v případě absence takové dohody v rámci občanskoprávního soudního řízení, kdy rozhodnutím soudu o této otázce by byl žalovaný vázán (srov. § 89 odst. 6 stavebního zákona). Také s přihlédnutím k těmto skutečnostem a dále tomu, co soud uvedl v bodech 27 a 28 výše, by v souzené věci žalobcem doložené protokoly o vytyčení hranice předmětných pozemků neměly takový význam, jaký jim žalobce připisuje, pokud by se soud věcně námitkou zásahu stavby do předmětných pozemků zabýval.
31. Soud považuje za vhodné též uvést, že vyřešení otázky průběhu hranic předmětných pozemků ve prospěch argumentace žalobce by samo o sobě nezaložilo jeho účastenství v kolaudačním řízení, neboť účastníky kolaudačního řízení jsou toliko stavebník a případně vlastník stavby, není-li stavebníkem. Účastníkem kolaudačního řízení není ze zákona vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena (srov. § 122a odst. 1 stavebního zákona). Stejně tak je tomu v případě účastenství v řízení o povolení, resp. nařízení zkušebního provozu stavby (srov. § 124 odst. 2 stavebního zákona).
32. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti nepřistoupil k provedení dokazování protokolem o vytyčení hranice pozemků ze dne 28. 11. 2018, který žalobce doložil ke své replice, leteckým snímkem z portálu www.cuzk.cz, který doložila osoba zúčastněná na řízení a vytyčovacím náčrtkem, záznamem podrobného měření a souvisejícími náčrty, výkazem dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí s geometrickým plánem, seznamem souřadnic, které doložil žalovaný. Soud se žalobní námitkou spočívající v tom, že stavba zasahuje do předmětných pozemků, nemohl zabývat, neboť ji žalobce mohl a měl vznést již v územním řízení. Proto by bylo provedení důkazu protokolem ze dne 28. 11. 2018, který měl k prokázání této námitky vést, v řízení před soudem nadbytečné. Stejně tak by bylo nadbytečné provedení dokazování leteckým snímkem z portálu www.cuzk.cz a uvedenými podklady doloženými žalovaným, kterými žalovaný a osoba zúčastněná na řízení žalobcovu námitku vyvraceli. Podklady doložené žalovaným nejsou způsobilé přinést objasnění jakýchkoli pro věc významných skutečností. Mapy a též fotografická dokumentace dané lokality jsou zároveň již součástí správního spisu. 

7. Závěr a náklady řízení
   33. Soud shrnuje, že žalobce mohl námitku zásahu stavby do předmětných pozemků v jeho vlastnictví uplatnit již v územním řízení. To však neučinil, proto se soud nemohl touto námitkou v rámci přezkumu kolaudačního souhlasu s ohledem na princip koncentrace námitek zabývat. Rovněž považuje soud za vhodné připomenout, že bylo právě, avšak nejen na žalobci, aby hranici pozemků ve svém vlastnictví znal a v případě případných nejasností je nechal zpřesnit. Ke smysluplnému  a řádnému vytyčení a zpřesnění hranic pozemků však nemůže sloužit prosté přenesení nezpřesněné digitalizované grafické katastrální mapy do terénu.  Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž soud musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
   34. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěšný nebyl. Žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. 
   35. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud v řízení neuložil žádnou povinnost (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice, 1. listopad 2023

Jan Dvořák v. r.

předseda senátu