10 As 8/2023 - 91
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Orkla Foods Česko a Slovensko a.s., Mělnická 133, Byšice, zast. advokátkou Mgr. Janou Šuranovou Traplovou, Přístavní 531/24, Praha 7 – Holešovice, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6 – Bubeneč, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. Pavel Tomáš, Náchodská 708/79, Praha 9 – Horní Počernice, zast. advokátem Mgr. Ing. Václavem Králem, Mánesova 808/22, Hradec Králové, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 12. 10. 2021, čj. O‑562116/D21039407/2021/ÚPV, O‑562116/D21045207/2021/ÚPV, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2022, čj. 18 A 101/2021‑100,
takto:
Odůvodnění:
[1] V nynější věci jde o posouzení dodatku, kterým přihlašovatel ochranné známky doplnil seznam nárokovaných služeb v přihlášce ochranné známky, a který uvodil slovem „zejména“. NSS řešil, jaký význam může mít použití podobného dodatku pro posouzení pravděpodobnosti záměny ochranných známek podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
I. Vymezení věci
[2] Osoba zúčastněná na řízení podala přihlášku barevné obrazové ochranné známky (sp. zn. O-562116) „Luncheon MEAT PORK“, která vypadá takto:
[OBRÁZEK]
[4] Proti přihlášce ochranné známky podala námitky žalobkyně, která vlastní barevnou obrazovou ochrannou známku č. 380707, zapsanou pro výrobky z třídy 29, a to masové paštiky, masové pomazánky, masové konzervy, zpracované masové výrobky, lančmíty, a která vypadá takto:
[OBRÁZEK]
[5] Žalobkyně podala námitky podle § 7 odst. 1 písm. b) a písm. e) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Úřad průmyslového vlastnictví (jako správní orgán prvního stupně) částečně vyhověl námitkám na základě prvního uvedeného důvodu, tedy pravděpodobnosti záměny podle § 7 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Úřad dovodil, že obě známky (označení) jsou si podobné. Podobnost pak dovodil jak mezi výrobky u starší a přihlašované známky, tak i mezi výrobky starší a službami přihlašované známky. Ve výsledku z výše uvedených výrobků a služeb (bod [3] shora) „propustil“ k zápisu přihlášku ochranné známky pouze ve vztahu k části z nich. Námitky na základě druhého uvedeného důvodu zamítl. Předseda úřadu následně z většiny zamítl rozklad podaný žalobkyní (vyhověl jí jen v části, která pro nynější věc není podstatná).
[7] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně (vlastník starší ochranné známky) žalobu k městskému soudu. V žalobě namítala, že žalovaný nesprávně vyložil seznam služeb, pro které chtěla osoba zúčastněná zapsat přihlašovanou ochrannou známku. Dodatek na konci seznamu („zejména v oblasti prodeje masa a masových výrobků a konzervovaných hotových jídel“) se totiž podle žalobkyně vztahoval na všechny služby, které osoba zúčastněná uvedla v přihlášce, nikoli jen na poslední službu v přihlášce. Žalovaný měl proto zápis ochranné známky „Luncheon MEAT PORK“ zamítnout pro všechny služby uvedené v přihlášce (jinak řečeno, sporný dodatek měl způsobit, že si všechny sporné služby třídy 35 v přihlášce a výrobky, pro které byla zapsána ochranná známka žalobkyně, byly podobné, pozn. NSS).
[8] Městský soud na jedné straně dovodil, že žalovaný měl již v rámci formálního přezkumu podle § 21 odst. 2 zákona o ochranných známkách vyzvat osobu zúčastněnou, aby seznam požadovaných služeb upřesnila. Podle městského soudu totiž skutečně nebylo jasné, zda se měl dodatek za slovem zejména vztahovat jen k poslední nárokované službě, nebo ke všem službám. Na druhé straně městský soud vyšel z toho, že žalovaný ve správním řízení fakticky sporný dodatek odstranil a jeho pochybení se nemohlo dotknout veřejných subjektivních práv žalobkyně. Městský soud proto v řízení o žalobě (a při posuzování pravděpodobnosti záměny v tomto řízení) musel vycházet z vymezení služeb, pro které byla přihlašovaná ochranná známka nakonec skutečně zapsána (srov. k tomu s. 12 napadeného rozsudku). Posuzoval tedy pravděpodobnost záměny mezi starší namítanou ochrannou známkou zapsanou pro výrobky z třídy 25 masové paštiky, masové pomazánky, masové konzervy, zpracované masové výrobky, lančmíty a přihlašovanou známkou zapsanou pro služby z třídy 35 akviziční, marketingová, propagační, reklamní, informační-obchodní a inzertní činnost. Městský soud poté dospěl k závěru, že přes podobnost obou označení si výrobky, resp. služby u obou známek podobné nejsou a není tak ani dána pravděpodobnost záměny podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách.
II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné
[9] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (v řízení před NSS stěžovatelka) kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítá, že žalovaný i městský soud ve výsledku nesprávně posoudili podobnost výrobků a služeb u obou ochranných známek a rovněž tak nesprávně vyhodnotili možnost záměny mezi ochrannými známkami podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách. Stěžovatelka vidí problém v tom, že žalovaný fakticky zasáhl do seznamu služeb uvedeného v přihlášce ochranné známky a odstranil z něj sporný dodatek počínající slovem zejména. Ten se podle stěžovatelky ale vztahoval na všechny služby uvedené v přihlášce. Připomněla také, že přihlašovatel ochranné známky může po podání přihlášky seznam nárokovaných výrobků a služeb jen zúžit, nemůže jej v průběhu řízení rozšiřovat. A naopak, žalovaný musí vycházet ze seznamu, jak je uveden v přihlášce. Žalovaný přesto v rozporu s těmito principy seznam nárokovaných služeb fakticky upravil (rozšířil) a městský soud pak tento stav nesprávně přijal a vycházel z něj při posuzování pravděpodobnosti záměny v řízení o žalobě.
[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[11] Osoba zúčastněná na řízení navrhuje kasační stížnost zamítnout, stručně souhlasí s městským soudem, že sporný dovětek byl odstraněn a městský soud k němu nemohl v řízení o žalobě přihlížet.
III. Předběžný právní názor NSS a vyjádření účastníků
[12] NSS po předběžném posouzení věci dospěl k právnímu názoru, na který strany upozornil a umožnil jim, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřily. NSS účastníky upozornil, že na nynější věc je možné použít též rozsudek Tribunálu ze dne 9. 4. 2003, Nu-Tride, T-224/01, EU:T:2003:107, resp. právní názor v něm obsažený. Podle tohoto rozsudku některé výrazy používané v souvislosti s nárokovanými výrobky či službami, pro které má být ochranná známka zapsána (včetně slova „zejména“), nemají pro určení rozsahu požadované ochrany dostatečnou vypovídací hodnotu. Proto se k nim nepřihlíží. Pokud tedy přihlašovatel žádá o zápis ochranné známky pro služby pouze v určitém odvětví či sektoru, musí seznam nárokovaných služeb dostatečně přesně vymezit. NSS též účastníky upozornil, že z tohoto názoru vychází i EUIPO ve svých metodických pokynech.
[13] Ve stanovené lhůtě se vyjádřili všichni účastníci. Stěžovatelka tvrdí, že použití výrazu zejména označuje prioritní zamýšlené užití ochranné známky pro určité služby. Trvá na tom, že existuje souvislost mezi výrobky, pro které osoba zúčastněná nezískala ochranu, a službami, které nakonec k zápisu prošly. Pokud by NSS zamítl kasační stížnost, rozhodl by bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti případu. Žalovaný uvedl, že zmíněnou judikaturu respektuje, ostatně není v rozporu s jeho rozhodnutím. Právní názor, na který upozornil NSS, nevede k jinému závěru, než ke kterému dospěl žalovaný. Osoba zúčastněná pak ve stručném vyjádření setrvala na tom, že by měl NSS kasační stížnost zamítnout.
IV. Právní posouzení NSS
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] Pro přehlednost NSS znovu připomíná, v čem spočívá jádro nynější věci. Z širšího pohledu jde stále o spor o pravděpodobnost záměny ochranných známek podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách, tedy důvod, pro který žalovaný ochrannou známku nezapíše, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.
[16] Stěžovatelka se ale fakticky brání jen proti jednomu dílčímu kroku žalovaného v průběhu správního řízení, a to „odstranění“ sporného dodatku „zejména v oblasti prodeje masa a masových výrobků a konzervovaných hotových jídel“ (resp. zamítnutí zápisu poslední nárokované služby „distribuce zboží k reklamním účelům“ a tohoto dodatku, srov. bod [6] shora).
[17] Stěžovatelka namítá, že žalovaný měl sporný dodatek přiřadit ke všem nárokovaným službám. Podle stěžovatelky by pak musel dojít u všech služeb ke stejnému závěru o podobnosti s výrobky, pro které byla zapsána stěžovatelčina ochranná známka, jako u služby „distribuce zboží k reklamním účelům“. Protože tak neučinil, fakticky za osobu zúčastněnou jako přihlašovatelku rozšířil rozsah požadované ochrany. Jinak ale stěžovatelka souhlasí s městským soudem, že služby bez sporného dodatku nemohou být podobné výrobkům, pro které byla zapsána starší ochranná známka (a nelze tedy učinit závěr o pravděpodobnosti záměny).
[18] Jak ale NSS vysvětluje níže, nejenom stěžovatelka, ale i žalovaný od začátku vycházeli z nesprávného předpokladu, že sporný dodatek uvozený slovem zejména mohl omezit rozsah ochrany, který skrze vymezení služeb požadovala přihlašovatelka.
[19] Podle § 19 odst. 2 písm. b) zákona o ochranných známkách musí přihláška ochranné známky obsahovat seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis ochranné známky. Výrobky a služby, pro které má být ochranná známka zapsána, se zatřiďují podle tzv. Niceského třídění. Podle § 19a odst. 2 zákona o ochranných známkách výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, musí přihlašovatel dostatečně jasně a přesně vymezit, aby příslušné orgány a dotčené osoby byly na základě tohoto vymezení schopny určit rozsah požadované ochrany.
[20] Stejné požadavky plynou z čl. 39 odst. 1 a 2 směrnice 2015/2436 o ochranných známkách[1], kterou český zákon provádí. Pro úplnost lze též dodat, že podle bodu 37 odůvodnění směrnice za účelem zajištění právní jistoty s ohledem na rozsah práv plynoucích z ochranných známek a usnadnění přístupu k ochraně prostřednictvím ochranné známky by se měly označení a třídění výrobků a služeb, na něž se vztahuje žádost o zápis ochranné známky, řídit ve všech členských státech stejnými pravidly a měly by být sladěny s pravidly platnými pro ochranné známky EU.
[21] Pokud přihlašovatel nevymezí výrobky či služby dostatečně přesně, žalovaný jej v rámci tzv. formálního přezkumu (tedy fáze řízení, ve které vystupuje žalovaný a přihlašovatel, pozn. NSS) podle § 21 odst. 2 zákona o ochranných známkách vyzve, aby tento nedostatek přihlášky odstranil. Pokud tak přihlašovatel ve stanovené lhůtě neučiní, žalovaný podle § 21 odst. 4 zákona přihlášku odmítne (srov. též čl. 39 odst. 4 směrnice, který v takovém případě pouze hovoří o zamítnutí přihlášky).
[22] NSS se shoduje s městským soudem, že je obecně žádoucí, aby žalovaný tento postup využíval a nepouštěl za brány formálního přezkumu podle § 21 zákona o ochranných známkách přihlášky s nejasně vymezeným rozsahem výrobků či služeb. To jistě platí i pro otázku, na které výrobky či služby se má vztahovat nějaký dodatek.
[23] NSS se rovněž shoduje s městským soudem, že byť žalovaný nyní podle § 21 odst. 2 zákona o ochranných známkách nepostupoval a nevyjasnil již ve fázi formálního přezkumu, na které služby se měl vztahovat sporný dodatek, jeho rozhodnutí může obstát. NSS však k tomuto závěru došel jiným způsobem než městský soud.
[24] Sporný dodatek v nynější věci zněl „zejména v oblasti prodeje masa a masových výrobků a konzervovaných hotových jídel“. Pro právě projednávaný spor je klíčové slovo zejména, kterým dodatek začínal.
[25] Už jen z čistě jazykového hlediska platí, že slovo zejména slouží k uvedení příkladů, nanejvýš pak ke zdůraznění určitého příkladu jako hlavního, typického apod. Neslouží však k jasnému a přesnému vymezení nějakého výčtu, okruhu případů. To je velmi důležité právě v oblasti ochranných známek. Jasné a přesné vymezení výrobků a služeb, které ochranná známka chrání, je zásadní jak pro zajištění právní jistoty (srov. opět bod 37 odůvodnění směrnice 2015/2436 o ochranných známkách), tak pro možnost smysluplně uplatňovat námitky proti přihlašovaným ochranným známkám.
[26] Pokud je na základě námitek nutné porovnat výrobky a služby u starší a přihlašované ochranné známky, je podstatné pouze znění seznamu výrobků a služeb, nikoli nějaké skutečné, potenciální či zamýšlené použití ochranné známky pro výrobky či služby neuvedené v seznamu. Jinak řečeno, v řízení o námitkách je potřeba porovnávat jasně a přesně vymezené seznamy výrobků a služeb (srov. rozsudek Tribunálu ze dne 16. 6. 2010, Kremezin, T‑487/08, EU:T:2010:237, bod 71).
[27] Proto i judikatura Soudního dvora EU, resp. praxe EUIPO, rozlišuje mezi výrazy způsobilými upřesnit či omezit rozsah ochrany, kterou ochranná známka poskytuje či má poskytovat, a výrazy k tomu nezpůsobilými.
[28] Příkladem z první skupiny může být výraz „jmenovitě“ (angl. „namely“), který jasně omezuje výrobky či služby nejčastěji na určitou oblast (srov. rozsudek Tribunálu ze dne 4. 10. 2016, Castello, T-549/14, EU:T:2016:594, bod 71). Výrazy jako „zejména“, „například“, „včetně“ a podobné naopak spadají do druhé skupiny. Nanejvýš označují, že po uvedení výrobků či služeb následuje nějaký příklad či demonstrativní výčet. Nemohou ale jasně a přesně omezit rozsah požadované ochrany (speciálně k výrazu „in particular“, který lze přeložit též jako „zejména“, srov. rozsudek Tribunálu ze dne 9. 4. 2003, Nu-Tride, T-224/01, EU:T:2003:107, bod 41). Tímto způsobem posuzuje různé dodatky i EUIPO (srov. část C, oddíl 2, kap. 2, bod 1.5.2.[2] a část B, oddíl 3, bod 4.2.3.[3] metodických pokynů EUIPO, ve znění k 15. 6. 2023).
[29] Rovněž je zásadní, že použití výrazů typu „zejména“ sice vnáší do přihlášky ochranné známky nejasnost, jde ale o nejasnost „menšího rázu“, se kterou si umí EUIPO či soudy poradit. Tato nejasnost se naplno projeví právě v řízení o námitkách či v soudním přezkumu. Není to vada, která znemožní další řízení o námitkách proti přihlášce či soudní přezkum. To by byl případ až zcela nesmyslných dodatků typu „noviny, časopisy, knihy, všechny výše uvedené výrobky s výjimkou tužek“.[4]
[30] Pokud tedy přihlašovatel v přihlášce uvede v seznamu nárokovaných služeb dodatek uvozený slovem „zejména“ (bez ohledu na to, zda se dodatek vztahuje k jedné, či více službám v seznamu), znamená to pouze, že ochranná známka může být využívána pro oblast v dodatku, ale také pro jakoukoli jinou oblast či odvětví. To, že přihlašovatel zamýšlí ochrannou známku využívat prioritně pro oblast vymezenou v dodatku, nevylučuje její použití jinde. A NSS znovu opakuje, že skutečné či zamýšlené využití není pro řádné vymezení rozsahu požadované ochrany ani případné následné řízení o námitkách rozhodné (srov. výše bod [25]).
[31] NSS rozumí výhradám stěžovatelky, že tento přístup může působit formalisticky. Ale známkové právo a jeho dlouhodobé fungování stojí a padá na tom, že rozsah ochrany poskytované ochrannou známkou lze (ať už z rejstříku či přihlášky) zjistit „dopředu a od stolu“.
[32] Dodatek uvozený výrazem zejména tedy pro ochrannou známku nemá dostatečný význam.
[33] Mezi stranami je nyní sporné, zda se dodatek „zejména v oblasti prodeje masa a masových výrobků a konzervovaných hotových jídel“ vztahoval jen k poslední službě v seznamu nebo ke všem. Za jiných okolností by bylo žádoucí, aby tuto nejasnost žalovaný odstranil. Zde to neudělal. Ale pro zákonnost napadeného rozhodnutí i rozsudku městského soudu to nemá význam. Sporný dodatek totiž nemohl upřesnit či omezit rozsah ochrany, kterou osoba zúčastněná požadovala pro přihlašovanou ochrannou známku.
[34] Paradoxně tak žalovaný tím, že zamítl zápis přihlašované ochranné známky pro službu „distribuce zboží k reklamním účelům“ (kterou žalovaný jako jedinou spojil se sporným dodatkem), nerozšířil ochranu poskytovanou přihlašovanou ochrannou známkou, jak tvrdí stěžovatelka. Naopak ji omezil. Osoba zúčastněná totiž (odhlédne-li se od sporného a neurčitého dodatku) fakticky přihlásila ochrannou známku pro služby vymezené jako „akviziční, marketingová, propagační, reklamní, informační-obchodní a inzertní činnost, distribuce zboží k reklamním účelům“. Poslední službu (na základě sporného dodatku) ale žalovaný odmítl zapsat. NSS neříká, že snad žalovaný tuto službu zapsat měl: takovouto otázku nyní správní soudy řešit nemohou, neboť nezapsáním této části přihlašované ochranné známky nemohla být stěžovatelka nijak dotčena na právech (a osoba zúčastněná rozhodnutí žalovaného u soudu nenapadla).
[35] Kasační stížnost tak ale nemůže být úspěšná. Stěžovatelka argumentovala právě tím, že žalovaný v průběhu řízení o námitkách nesprávně a nezákonně rozšířil rozsah ochrany přihlašované známky oproti přihlášce. NSS však základní předpoklad této argumentace vyvrátil. Žalovaný v důsledku námitek stěžovatelky rozsah ochrany přihlašované ochranné známky nerozšířil, ale naopak zúžil. Postup žalovaného tak nemohl zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatelky.
[36] A zcela nakonec NSS upozorňuje stěžovatelku na to, že pokud by snad přihlašovatel (osoba zúčastněná) zapsané označení používal ve vztahu k masným výrobkům (k nimž žalovaný ochrannou známku nezapsal), bude na stěžovatelce, aby svá práva náležitě střežila, typicky v civilním řízení.
V. Závěr a náklady řízení
[37] NSS proto kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.).
[38] Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch. Žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly (§ 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s.). Osobě zúčastněné na řízení pak soud neuložil žádnou povinnost, kvůli které by jí nějaké náklady vznikly, neshledal ani žádný důvod hodný zřetele pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. listopadu 2023
Zdeněk Kühn
předseda senátu
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění). Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1—26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV).
[2] https://guidelines.euipo.europa.eu/2058929/2201259/metodicke-pokyny-k-ochrann%C3%BDm-znamkam/1-5-2-rozsah-porovnavan%C3%BDch-v%C3%BDrobk%C5%AF-slu%C5%BEeb
[3] https://guidelines.euipo.europa.eu/2058929/2077855/metodicke-pokyny-k-ochrann%C3%BDm-znamkam/4-2-3-pou%C5%BEivani-v%C3%BDraz%C5%AF--nap%C5%99--%E2%80%9Ejmenovit%C4%9B%E2%80%9C--%E2%80%9Ezejmena%E2%80%9C--pro-stanoveni-rozsahu-seznamu-v%C3%BDrobk%C5%AF-slu%C5%BEeb
[4] K tomu část B, oddíl 3, bod 5.3.2. metodických pokynů EUIPO, ve znění k 15. 5. 2023, zde: https://guidelines.euipo.europa.eu/2058929/2201065/metodicke-pokyny-k-ochrann%C3%BDm-znamkam/5-3-2-zn%C4%9Bni-omezeni. EUIPO pro takové případy – dostaly by se až např. do řízení o námitkách – uvádí, že znovu otevře přezkum třídění ochranné známky, tedy vrátí věc do fáze, která v českém kontextu odpovídá formálnímu přezkumu, srov část. C, oddíl 2, kapitolu 2, bod 1.5.2.2.2 metodických pokynů: https://guidelines.euipo.europa.eu/2058929/2079337/metodicke-pokyny-k-ochrann%C3%BDm-znamkam/1-5-2-2-2-nejasne-nebo-nep%C5%99esne-v%C3%BDrazy-v-seznamu-v%C3%BDrobk%C5%AF-slu%C5%BEeb--na-ktere-se-napadena-ochranna-znamka-vztahuje.