USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a Mgr. Tomáše Blažka v právní věci navrhovatele: J. T., zast. Mgr. Janem Bičiště, advokátem se sídlem Václavské náměstí 2132/47, Praha 1, proti odpůrci: Městský úřad Králíky, se sídlem Velké náměstí 5, Králíky, zast. Mgr. Bernardem Urbanem, advokátem se sídlem Pivovarské náměstí 557, Lanškroun, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 17. 4. 2023, č. j. MUKR/7565/2023/OVTS/ZB/280.4-DZ34, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Podorlický autoklub z. s., se sídlem Bílý Újezd 115, Bílý Újezd, zast. Mgr. Karlem Hunešem, advokátem se sídlem Klicperova 1266/1, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 9. 2023, č. j. 52 A 35/2023-164, o návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření,

takto:

Návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření se zamítá.

Odůvodnění:

[1]                Odpůrce v záhlaví uvedeným opatřením obecné povahy podle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, stanovil na žádost osoby zúčastněné na řízení přechodnou úpravu provozu, konkrétně úplnou uzavírku na veřejných komunikacích vymezených v opatření, a to ve dnech 28 a 29. 4. 2023, v souvislosti s pořádáním automobilové soutěže „I. Rallye Králíky“.

[2]                Navrhovatel opatření obecné povahy napadl návrhem u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), který výrokem I. v záhlaví uvedeného rozsudku opatření obecné povahy zrušil pro nepřezkoumatelnost. Výrokem II. krajský soud odmítl navrhovatelův návrh, aby určil, že odpůrce nebyl oprávněn opatřením obecné povahy prohlásit, že v uzavřeném úseku neplatí pravidla silničního provozu, neboť tím překročil své pravomoci. Výrokem III. krajský soud odmítl navrhovatelův návrh, aby určil, že odpůrce nebyl oprávněn opatřením obecné povahy omezit užívání veřejných komunikací v něm uvedených, aniž by zajistil objížďku a přístup k nemovitým věcem sousedícím se zmíněnými komunikacemi. Tyto návrhy totiž nepředstavovaly žádný ze samostatných žalobních typů zakotvených v zákoně č. 150/2002 Sb., soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musel je proto odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Výroky IV. a V. krajský soud rozhodl o nákladech řízení.

[3]                Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, ke které připojil návrh na vydání předběžného opatření. V něm navrhuje, aby Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) vydal předběžné opatření, kterým by odpůrci zakázal, „aby do doby vyřízení této kasační stížnosti vydával opatření obecné povahy, která by v Heřmanicích, místní části města Králíky, omezovaly svobodu pohybu v důsledku pořádání motoristických či jiných obdobných akcí.“ Návrh odůvodnil tím, že krajský soud poskytl odpůrci návod, jak v budoucnu obejít zákonnou úpravu, přičemž právní ochrana ex post je zde zcela neúčinná. Osoba zúčastněná na řízení plánuje i další sportovní akce, podmínka hrozící vážné újmy je proto splněna, neboť svoboda pohybu je garantována čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a má předost před hospodářskými právy uvedenými v čl. 26 Listiny. V případě osoby zúčastněné na řízení nadto nejde o podnikání, ale o pouhou zábavu členů spolku.

[4]                Žalovaný k návrhu uvedl, že neexistují důvody k vydání předběžného opatření, konkrétně potřeba zatímně upravit poměry účastníků. Jakkoliv při uzavírce dochází k omezení provozu na pozemní komunikaci, jedná se o omezení dočasné, v míře nezbytně nutné pro pořádání sportovní akce. Takový postup je předvídán zákonem.

[5]                Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k návrhu uvedla, že není postaveno najisto, zda vůbec došlo k zásahu do ústavně zaručeného či jiného práva stěžovatele. Ten se navíc domáhá ochrany před budoucí možnou činností odpůrce v neuzavřeném okruhu možných činností. Neshledala proto důvod k vydání předběžného opatření.

[6]                Nejvyšší správní soud po zvážení všech předložených argumentů dospěl k závěru, že návrhu na vydání předběžného opatření nelze vyhovět.

[7]                Podle § 38 odst. 1 s. ř. s., platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.

[8]                Předběžné opatření je výjimečným nástrojem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozí-li v důsledku pokračování dosavadního stavu věcí nebo naopak v důsledku jejich změny vážná újma. K tomu, aby bylo možno návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, musí účastník navrhující předběžné opatření dostatečně konkrétně tvrdit hrozící vážnou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit. K definici vážné újmy se NSS vyjádřil například v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS, v němž uvedl, že „vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka, (…) který představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.“

[9]                NSS dále dovozuje, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků předběžným opatřením nastává „v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro faktická jednání či právní úkony, jež by vytvořily nezvratný stav“ (usnesení ze dne 26. 4. 2017, č. j. 6 As 113/2017‑61, bod 6; ze dne 18. 7. 2018, č. j. 2 Afs 104/2018‑86, bod 13; ze dne 23. 11. 2020, č. j. 8 Afs 73/2019‑80, bod 9; vycházející z usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. III. ÚS 2974/14). Povinností účastníka řízení navrhujícího předběžné opatření je dostatečně konkrétně tvrdit hrozící vážnou újmu a takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit (usnesení NSS ze dne 10. 10. 2022, č. j. 10 As 245/2022‑45).

[10]            Stěžovatel neosvědčil základní podmínku pro vydání předběžného opatření, a to existenci bezprostřední, závažné a nezvratné újmy, která mu hrozí, jelikož ve svém návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly, že mu daná újma skutečně hrozí. V návrhu pouze uvedl, že odpůrce může v budoucnu znovu opatřením obecné povahy stanovit uzavírku, a odkázal na ústavně zaručené právo svobody pohybu.

[11]            Z této argumentace však nijak nevyplývá, v čem by konkrétně spočívala újma, která by stěžovateli vznikla v případě nevyhovění návrhu na vydání předběžného opatření. Za osvědčení existence bezprostřední a nezvratné újmy nelze považovat obecné tvrzení o možném omezení svobody pohybu, aniž by stěžovatel konkrétně zdůvodnil, k jakému konkrétnímu omezení svobody pohybu může dojít a proč by toto omezení pro něj představovalo újmu ve výše uvedeném smyslu.  

[12]            NSS k tomu dodává, že rovněž petit návrhu je formulován extrémně obecně a široce, a tudíž v rozporu s výše uvedenými požadavky. Stěžovatel se v něm totiž v podstatě domáhá, aby soud odpůrci uložil obecný zákaz výkonu jeho pravomoci ve vztahu k neurčitému počtu „motoristických či jiných akcí“, pokud by jakýmkoliv způsobem omezily svobodu pohybu, a to aniž by návrh vztáhl pouze ke své osobě. Takovéto vymezení petitu návrhu a jeho odůvodnění z podstaty věci nemůže splňovat požadavek na konkrétní a podrobné vymezení hrozící vážné a nezvratné újmy.

[13]            Nejvyšší správní soud proto hrozbu vážně újmy v této věci neshledal.

[14]            S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud návrh na vydání předběžného opatření podle § 38 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

[15]            Závěrem NSS dodává, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2023

JUDr. Pavel Molek

předseda senátu