USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. Q. N., zast. Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem, se sídlem Stodolní 834/7, Ostrava, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 4. 2022, č. j. MV‑62539‑4/SO‑2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2023, č. j. 22 A 41/2022‑42, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 19. 10. 2023, č. j. 22 A 41/2022‑55,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]               Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně), ze dne 28. 1. 2022, č. j. OAM‑9677‑11/PP‑2021. Tímto rozhodnutím byla dle § 87e odst. 1 písm. a) zákona č. 329/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu, neboť žalobce k žádosti nepředložil náležitosti uvedené v § 87b odst. 3 téhož zákona. Zároveň byla žalobci dle § 87e odst. 4 téhož zákona stanovena lhůta 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k vycestování z území České republiky.

[2]               Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu, kterou krajský soud nadepsaným rozsudkem zamítl.

[3]                Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku kasační stížnost. Součástí kasační stížnosti byl také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s“). Stěžovatel tento návrh odůvodňuje tím, že se bez přiznání odkladného účinku bude nacházet na území České republiky nelegálně, ale současně nemůže z území České republiky vycestovat, protože se obává pronásledování v zemi původu, a to ze strany svého bývalého obchodního partnera, kterému dluží peníze. Obává se z jeho strany násilí nebo dokonce usmrcení, přičemž vietnamské orgány mu dle jeho tvrzení neposkytnou ochranu. Na území ČR má družku a nezletilou dceru, o které se musí starat a živit je. Je v nejlepším zájmu dítěte, aby jeho otec s ním mohl udržovat přímý styk a starat se o něj, přinejmenším po dobu probíhajícího řízení o opravném prostředku.  

[4]                Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že navrhuje nepřiznání odkladného účinku, neboť stěžovatel nedoložil mimořádné okolnosti, které by jeho přiznání odůvodňovaly. Kasační stížnost je nedůvodná a stěžovatel se pomocí moderních komunikačních prostředků může účastnit soudního řízení před Nejvyšším správním soudem.

[5]                Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6]                    V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky, a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh stěžovatele důvodným. Z tvrzení stěžovatele je zřejmé, že v případě nepřiznání odkladného účinku by nebyl nadále oprávněn pobývat na území České republiky, přičemž v jeho opuštění mu brání obava z pronásledování od bývalého obchodního partnera ve Vietnamu. Tuto obavu stěžovatel nijak nedoložil, proto nemůže být důvodem pro přiznání odkladného účinku. Ze spisu správního orgánu ovšem vyplývá, že stěžovatel v ČR žije se svou družkou a osobně pečuje o dceru ve věku 9 let. Jeho právo na přímý styk s členy jeho rodiny a povinnost pečovat o nezletilou dceru by bylo dotčeno v důsledku povinnosti neprodleně vycestovat. V tom nepochybně lze spatřovat újmu na právech, která by mu vznikla v důsledku okamžitého výkonu rozhodnutí žalované.

[7]                    Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V daném případě připadá v úvahu veřejný zájem související s pobytem cizinců na území České republiky, který je zajišťován mj. i tím, že cizinci, kterým nebylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti, se nemohou zdržovat na území České republiky. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8]                    Nejvyšší správní soud zároveň ověřil ze spisu, že ze stejných důvodů přiznal stěžovateli odkladný účinek i krajský soud, a to usnesením ze dne 27. 6. 2022, č. j. 22 A 41/2022‑29. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak odloží účinky rozhodnutí žalované až do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

[9]                Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2023

 Mgr. Aleš Roztočil

 předseda senátu