[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Karly Cháberové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2022, č. j. MD-26873/2022-160/3,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah správního spisu

1. Žalobce dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a proto pozbyl řidičské oprávnění. Městský soud v tomto rozsudku rozhodl, že správní orgány nebyly povinny opatřit si příkazové bloky, které byly podkladem oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Dospěl k závěru, že námitky nebyly dostatečně konkrétní, aby zpochybnily údaje uvedené v oznámeních.
2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
3. Magistrát hl. m. Prahy zaslal žalobci dne 17. 1. 2022 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzvu k odevzdání řidičského průkazu kvůli pozbytí řidičského oprávnění. Žalobce podal proti zápisu bodů námitky, které magistrát zamítl prvostupňovým rozhodnutím a potvrdil záznam 12 bodů v registru řidičů provedený dne 6. 1. 2022. Žalobce se odvolal.
4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že správní orgán v řízení o námitkách zkoumá pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam v registru řidičů, zda tento záznam byl proveden zcela v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání obsaženému v příloze k zákonu č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“). Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě by mělo obsahovat všechny povinné náležitosti příkazového bloku s výjimkou podpisů: popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru správního trestu. S ohledem na zvláštnosti příkazního řízení na místě lze přijmout i strohé a zkratkové formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta příkazem na místě uložena.
5. Dle žalovaného jsou všechna oznámení o uložení pokuty dostatečně přesná. Identifikují žalobce jako přestupce, označují místo a čas spáchání přestupků; vymezují spáchané přestupky; uvádí ustanovení zákona o silničním provozu, která žalobce porušil; a že mu za tato jednání byly uloženy pokuty příkazem na místě. Počet zaznamenaných bodů ve všech případech odpovídal bodovému hodnocení dle přílohy k zákonu o silničním provozu.
6. Žalovaný se též zabýval výtkami proti jednotlivým příkazovým blokům. Výtky, že v příkazovém bloku ze dne 6. 1. 2022 není v kolonce č. 5 přezkoumatelným způsobem uvedeno místo spáchání přestupku a v kolonce č. 7 je bez bližšího odůvodnění napsáno, že přestupek byl spáchán úmyslně, nevyvolávají pochybnost ohledně průkaznosti oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Pochybnost o místě a zavinění nemá vliv na záznam bodů. Žalovaný tedy nepovažoval za nutné si tento pokutový blok vyžádat.
7. Žalovaný si nevyžádal ani předložení příkazového bloku ze dne 31. 7. 2020, protože námitky žalobce proti tomuto bloku byly paušální, a tudíž bez dalšího nevěrohodné.
8. Žalovaný označil námitku stejného rozhodování v obdobných věcech za bezdůvodnou, protože si o způsobilosti jednotlivých oznámení o pokutě za přestupek pro zápis bodů do evidence řidiče učinil vlastní úsudek. Žalobce v odvolání neoznačil žádná konkrétní rozhodnutí, v nichž krajské úřady hodnotily obdobné podklady jako nezpůsobilé pro zápis bodů do evidence řidiče. Žalovaný navíc není vázán právním názorem podřízeného správního orgánu.
9. Žalovaný proto vydal napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II.

Argumentace účastníků

10. Žalobce namítal zásah do svého legitimního očekávání. Žalovaný nepostupoval v souladu s rozhodnutími v obdobných věcech č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, č. j. KUJCK-24343/2020, č. j. ŘP/741/19-16/Ka, č. j. MUCE 20786/2019 SO. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že se správní orgány k námitce zabývaly způsobilostí příkazových bloků pro zápis bodů do registru řidiče. Žalovaný nehodnotil příkazové bloky, jejichž nedostatky žalobce namítal, ale pouze oznámení o uložení pokuty, které jsou úředním záznamem, nikoli důkazem toho, že se žalobce přestupku dopustil; že s ním byla věc projednána v příkazním řízení; a že existuje právní podklad pro záznam v registru řidičů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 As 353/2018-52).
11. Dle žalobce nejsou příkazové bloky způsobilým podkladem pro zápis bodů do evidence řidiče, protože nevymezují přestupky tak, aby nebyly zaměnitelné s jiným jednáním. Příkazový blok ze dne 6. 1. 2022 v kolonce 5 přezkoumatelným způsobem neuvádí místo spáchání přestupku, a v kolonce 7 uvádí bez bližšího odůvodnění, že přestupek byl úmyslný. Pokutový blok ze dne 18. 2. 2019 nedostatečně identifikuje přestupce (chybí rodné číslo a datum narození, některé údaje jsou nečitelné); neuvádí místo a čas spáchání přestupku; skutková podstata v něm není jednoznačně popsána a propojena se zákonným ustanovením konkretizovaným písmenem; neuvádí druh zavinění; údaj o výši sankce chybí, nebo není úplný; taktéž chybí údaj o oprávněné osobě a místě vydání rozhodnutí; a není zřejmé, kdy žalobce rozhodnutí převzal a zdali ho podepsal. V kolonce 5 pokutového bloku ze dne 11. 5. 2019 chybí místo spáchání přestupku.
12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

III.

Posouzení žaloby

13. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního).
14. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního).
15. Mezi účastníky soudního řízení správního bylo sporné, zdali si žalovaný měl opatřit příkazové bloky, a pokud ano, zdali bloky nezaměnitelně vymezovaly skutky, jichž se žalobce dopustil. Žalobce namítal, že žalovaný zasáhl do jeho legitimního očekávání tím, že si v rozporu s rozhodnutími městských a krajských úřadů nevyžádal příkazové bloky k posouzení jejich nedostatků. Žalobce tvrdil, že příkazové bloky nedostatečně vymezily místa spáchání přestupků a jeden blok neobsahoval zdůvodnění formy zavinění.
16. Podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě.
17. Městský soud předesílá, že existence příkazového bloku (či alespoň jeho kopie) není nezbytnou podmínkou pro provedení odpovídajícího bodového záznamu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 161/2018-47, a v něm citovanou judikaturu). Podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam bodů do registru řidičů na základě oznámení Policie ČR o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. Správní orgán je povinen si opatřit příkazový blok k zápisu bodů pouze tehdy, pokud by obsah oznámení o uložení pokuty příkazem na místě byl zpochybněn, a to buď na základě nedostatků samotného obsahu oznámení, případně na základě námitek účastníka řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76).
18. V žalobcem odkazovaných rozhodnutí městských a krajských úřadů byly důvodně zpochybněny právě náležitosti pokutových a příkazových bloků, pročež se městské a krajské úřady při provádění zápisu bodů do registru řidičů nespokojily s oznámeními Policie ČR, ale přezkoumávaly přímo pokutové a příkazové bloky. Stávající případ se liší v tom, že žalovaný označil námitky žalobce vůči příkazovému bloku ze dne 6. 1. 2022 za nerozhodné a námitky vůči příkazovému bloku ze dne 31. 7. 2020 za nepřípustné pro paušálnost. Žalovaný nepovažoval námitku nepřezkoumatelného popisu místa spáchání přestupku v kolonce č. 5 a neodůvodnění formy zavinění v kolonce č. 7 příkazového bloku ze dne 6. 1. 2022 za rozhodnou, neboť neměla vliv na záznam bodů do registru řidiče.
19. Městský soud se ztotožňuje s názorem žalovaného. Žalobce v odvolání netvrdil, že kolonka č. 5 příkazového bloku ze dne 6. 1. 2022 vůbec neobsahovala místo spáchání přestupku. Žalobce poukazoval na to, že toto místo nebylo přezkoumatelně vymezeno. Žalobce však blíže nepopsal, v čem mělo spočívat nejednoznačné určení místa spáchání přestupku a proč měl tento nedostatek vliv na nezaměnitelnost pokutovaného skutku. Námitka žalobce směřující proti příkazovému bloku ze dne 6. 1. 2022 byla pouze kusá (jedna věta) a nezpochybnila údaje o místu spáchání přestupku uvedené v oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 6. 1. 2022. Oznámení vymezuje místo spáchání přestupku jako „ulice Jeremiášova X Bessemerova“, což s ohledem na popis skutku (žalobce na křižovatce nezastavil na červený signál „Stůj“) znamená, že k přestupku došlo na křižovatce mezi ulicemi Jeremiášova a Bessemerova. Kolonka č. 7 příkazového bloku ze dne 6. 1. 2022 obsahovala dle žalobce formu zavinění (úmyslně), což odpovídá tomu, že dle § 92 odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ“), příkazový blok uvádí formu zavinění. Dle § 150 odst. 5 správního řádu je odůvodnění příkazu na místě nahrazeno vlastnoručním podpisem žalobce. Žalobce nezpochybňoval udělení svého vlastnoručního podpisu, proto se nelze divit tomu, že příkazový blok neobsahoval důkladné odůvodnění formy zavinění, které je typické pro rozhodnutí o přestupku. Žalovaný si nemusel opatřit příkazový blok AJ/2018 B1797776 a mohl zápis bodů provést jen na základě oznámení Policie ČR.
20. Námitky proti příkazovému bloku ze dne 31. 7. 2020 nebyly přípustné, protože byly zjevně uplatněny bez ohledu na okolnosti případu. Zástupce žalobce namítal nedostatky v zásadě všech částí příkazového bloku a námitky byly ryze obecné a uměle vykonstruované, např. zástupce žalobce uvedl, že datum a čas spáchání přestupku nebyly uvedeny, byly vlivem zápisu nečitelné a nebyly úplné (jeden příkazový blok nemůže vykazovat všechny tyto nedostatky současně). Kdyby měl žalobce pravdu, znamenalo by to, že obdržel v zásadě prázdný, nebo úplně nečitelný příkazový blok. Takto závažná vada je vysoce nepravděpodobná s ohledem na oznámení o uložení pokuty příkazem na místě za přestupek ze dne 31. 7. 2020, které obsahuje všechny údaje rozhodné pro nezaměnitelnost skutku. Odvolací námitka byla paušální, takže ji žalovaný nemusel věcně vypořádat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019-44, body 15 a 16).
21. Žalobce prostřednictvím obecných námitek dostatečně nezpochybnil údaje uvedené v oznámeních o uložení pokuty příkazem na místě, pročež žalovaný nebyl povinen přímo přezkoumat příkazové bloky. Tento závěr neodporuje žalobcem zmíněným rozhodnutím městských a krajských úřadů, které vychází z jiných skutkových okolností, a odpovídá rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 As 353/2018-52, bodům 15 a 17, na něž sám žalobce odkazuje v žalobě: „Obecně lze souhlasit s žalovaným i městským soudem, že ne každá námitka vyvolává automaticky nutnost vyžádat si původní pokutové bloky či další důkazy. […] Obecná námitka vznesená jako reakce na oznámení o dosažení 12 bodů povinnost magistrátu vyžádat si pokutové bloky nezaložila, v odvolání však stěžovatel již konkretizoval, v čem spatřuje nezpůsobilost vydaných pokutových bloků.“ Legitimní očekávání stejného postupu se dle § 2 odst. 4 správního řádu vztahuje pouze na rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů. Žalobcovy námitky nebyly dostatečně konkrétní, pročež nemohl důvodně očekávat, že je žalovaný vypořádá pomocí přezkumu příkazových bloků tak, jak to učinily městské a krajské úřady ve svých rozhodnutích.
22. Městský soud dodává, že totéž platí pro žalobní námitky proti příkazovým blokům ze dne 6. 1. 2022 a ze dne 11. 5. 2019 (žalobce proti tomuto bloku v odvolání nebrojil), neboť jsou totožné s odvolacími námitkami. K zápisu bodů postačuje, že oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 11. 5. 2019 uvádí jako místo spáchání přestupku ulici Jeremiášova směrem do centra. Bez konkrétně formulované námitky není nutné kontrolovat tento údaj v příkazovém bloku AK/2018 C2369943.
23. Soud upozorňuje, že další žalobní námitka směřovala proti příkazovému bloku ze dne 18. 2. 2019, jenže tento blok nebyl podkladem žádného oznámení Policie ČR, na jehož základě provedl správní orgán zápis bodů do registru řidiče. Tato žalobní námitka byla naprosto stejná jako odvolací námitka proti příkazovému bloku ze dne 31. 7. 2020 (včetně větné skladby a odstavců), z čehož vyplývá, že ji zástupce žalobce pouze zkopíroval do předem připraveného formuláře žaloby, aniž změnil označení napadeného příkazového bloku. Žalobní námitka proto vůbec nereaguje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žaloba je ve skutečnosti kompilátem jiných podání, což dokládají odkazy na neznámé bloky v části b), které neodpovídají žádnému příkazovému bloku uvedenému v oznámeních o uložení pokuty příkazem na místě; a jednotlivé výtky pod písmeny b i) až b v), které nesměřují vůči konkrétním příkazovým blokům. Žalobní námitka uplatněná bez ohledu na konkrétní okolnosti věci je nepřípustná a soud se jí blíže nezabýval.
24. Městský soud shrnuje, že odvolací ani žalobní námitky nebyly dostatečně konkrétní, aby zpochybnily údaje uvedené v oznámeních o uložení pokuty příkazem na místě. Žalovaný mohl provést zápis bodů jen na základě těchto oznámení dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu a nemusel si obstarat přímo jednotlivé příkazové bloky. Žalovaný nezkrátil žalobce na legitimním očekávání postupu dle rozhodnutí městských a krajských úřadů, protože skutkové okolnosti případu byly odlišné. Soud nepřezkoumával příkazové bloky, neboť to nebylo zapotřebí s ohledem na nepřesvědčivé a paušální námitky.
25. Soud se pro úplnost též vyjádřil k nezpůsobilosti podkladů pro zápis bodů popsané v bodech b i) až b iii) žaloby, která nebyla výslovně spojena s žádným příkazovým blokem. Žalobce nerozlišuje mezi popisem skutku dle § 92 odst. 2 písm. e) PřesZ a právní kvalifikací skutku dle § 92 odst. 2 písm. f) PřesZ. Skutek se popisuje pomocí slov, které nejsou součástí skutkové podstaty přestupku. Je tomu tak proto, aby bylo možné zřetelně podřadit skutkové okolnosti pod skutkovou podstatu přestupku. Dosažení tohoto cíle by bylo ztíženo, kdyby skutek a jeho právní kvalifikace byly totožné, kupř. řidič se neřídil světelnými signály, pročež porušil povinnost řídit se světelnými signály. Z hlediska přehlednosti je záhodné, aby skutkové okolnosti byly popsány běžným neprávním jazykem a teprve poté byly podřazeny pod skutkovou podstatu, např. jel na červenou, čímž porušil povinnost řídit se světelnými signály; neužil bezpečnostní pásy, čímž porušil povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Obecné výtky uvedené v bodech b i) až b iii) žaloby byly proto neopodstatněné.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

26. Městský soud z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
27. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 23. října 2023

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r.

                     předseda senátu