číslo jednací: 28 Az 6/2023 - 10

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

žalobce:  T. B.

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

 Odbor azylové a migrační politiky

 poštovní schránka 21/OAM

 sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2023, č. j. OAM-650/ZA-ZA11-D07-2023, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 4. 10. 2023, doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové téhož dne, domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo dle § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno. Zároveň bylo konstatováno, že státem příslušným k posouzení podané žádosti podle čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, je Litevská republika.

Krajský soud musel předně zkoumat splnění podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci není místně příslušný.

Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Zvláštním zákonem, který upravuje místní příslušnost odlišně oproti obecnému pravidlu stanovenému v § 7 odst. 2 s. ř. s., je i zákon o azylu, který v ustanovení § 32 odst. 3 stanoví, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany (tj. žalobce) v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu.

Krajský soud z databáze Ministerstva vnitra zjistil, že žalobce byl ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, tj. ke dni 18. 9. 2023, k pobytu hlášen na adrese Pobytové středisko Zastávka u Brna, Havířská 514, 664 84 Zastávka, přičemž v době od 5. 9. do 20. 9. 2023 měl pouze povolené opuštění pobytového střediska, tj. tzv. propustku (v uvedenou dobu bez uvedení adresy), dne 20. 9. 2023 se do pobytového střediska vrátil a od 21. 9. 2023 do 5. 10. 2023 měl opět povolené opuštění pobytového střediska. Lze současně poznamenat, že místo hlášeného pobytu dle § 77 zákona o azylu nelze s adresou dočasného opuštění pobytového střediska dle § 82 zákona o azylu zaměňovat. Žalobce tedy ke dni vydání rozhodnutí žalovaného neměl hlášený pobyt v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, ale byl hlášen k pobytu v Zastávce, tj. v obvodu působnosti Okresního soudu Brno-venkov. Dle přílohy č. 3, bod 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), území obce Zastávka patří do obvodu Okresního soudu Brno-venkov. Podle přílohy č. 2, bod 7 k zákonu o soudech a soudcích patří obvod Okresního soudu Brno-venkov do obvodu Krajského soudu v Brně. K projednání podané žaloby je proto místně příslušný Krajský soud v Brně.

Dle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku a věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Krajskému soudu v Brně.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 6. října 2023

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně