USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: J. R., zastoupeného advokátem MgA. Mgr. Pavlem Krylem, Na Baště sv. Jiří 258/7, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí ze dne 1. 2. 2023, čj. MHMP 1773804/2022, sp. zn. S‑MHMP 1388819/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2023, čj. 6 A 28/2023‑50, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Úřad městské části Praha 11 shledal žalobce vinným z několika přestupků podle vodního zákona[1] a stavebního zákona[2] v souvislosti s nakládáním s vodami v areálu zábavního parku Krtkův svět a uložil mu za to pokutu ve výši 400 000 Kč. Žalobce se proti rozhodnutí bránil odvoláním. Žalovaný magistrát změnil rozhodnutí úřadu městské části v některých výrocích, pro jeden ze skutků řízení zastavil a ve zbytku odvolání zamítl. Výši pokuty magistrát potvrdil. Žalobce podal proti rozhodnutí magistrátu žalobu, tu však Městský soud v Praze zamítl.

[2]               Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (nyní stěžovatel) kasační stížnost a současně s ní požádal, aby soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. V návrhu uvedl, že magistrátu po právní moci rozsudku nebrání nic v tom, aby po stěžovateli vymáhal pokutu. Magistrát v napadeném rozhodnutí neposoudil stěžovatelovy osobní a majetkové poměry, ačkoli to měl učinit a podle nich nastavit případnou výši pokuty tak, aby nebyla likvidační. Stěžovatel není podnikatelským subjektem, ale prostou fyzickou osobou a magistrátu je z úřední činnosti známo, že stěžovali byly uloženy jiné velmi vysoké pokuty, které jsou pro jeho rodinu likvidační. Stěžovatel k návrhu přiložil kopie tří smluv o úvěru (jednu z června roku 2019 s Komerční bankou na 5 milionů Kč, druhou s Ing. F. L. z března roku 2021 na 2 miliony Kč a třetí s toutéž osobou z května 2019 na 1 milion Kč) a dále kopie dvou notářských zápisů, podle nichž spolu stěžovatel a Ing. L. uzavřeli v říjnu roku 2019 a v listopadu roku 2018 smlouvy o úvěru, každou na 5 milionů Kč.

[3]               Magistrát s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, neboť nejsou splněny zákonné podmínky.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla, k jeho využití proto musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[6]               Stěžovatel ve svém návrhu žádné mimořádné okolnosti ani netvrdí, ani nedokládá. Uvádí jen, že výše pokuty je pro něj v kombinaci s jinými pokutami likvidační, a bez dalšího komentáře přikládá několik úvěrových smluv. To k přiznání odkladného účinku nestačí. Pro úplnost NSS dodává, že ani městský soud stěžovatelovu návrhu nevyhověl a nepřiznal žalobě odkladný účinek, (i on shledal, že stěžovatelova tvrzení jsou příliš obecná).

[7]               Protože stěžovatel neosvědčil existenci nepoměrně větší újmy, soud nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

[8]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2023

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu

[1] zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

[2] zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu