[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2022, č. j. PPR-14446-6/ČJ-2022-990131,

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2022, č. j. PPR-14446-6/ČJ-2022-990131, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce žalobce JUDr. Jiřího Nováka, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí), kterým žalovaný změnil rozhodnutí ředitele Pyrotechnické služby (služební orgán) ve věcech služebního poměru ze dne 9. 2. 2022, č. j. PYRO-522-14/ČJ-2021-9400KR (prvostupňové rozhodnutí), kterým služební orgán zamítl žalobcovu žádost o doplatek služebního příjmu.
2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
3. Žalobce je příslušníkem policie v odboru munice Pyrotechnické služby. Službu vykonává zpravidla v rámci dvanáctihodinových směn od 8:00 do 20:00. Na tuto směnu následuje dvanáctihodinová služební pohotovost. Obdobně službu vykonávají ostatní příslušníci v tomto odboru.  
4. Žalobce požádal o doplacení služebního příjmu. Namítal, že jeho příjem měl být zvýšen o 10 % z důvodu vícesměnného rozvržení pracovní doby ve smyslu § 53 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon o služebním poměru).
5. Služební funkcionář žádost žalobce v převážné části zamítl.
6. Žalovaný toto rozhodnutí změnil, když upravil výrok rozhodnutí, ale tato změna nemá vliv na věcnou stránku zamítnutí žádosti žalobce o doplatek služebního příjmu. V relevantní části žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že žalobce směšuje výkon služby a služební pohotovost. Služební pohotovostí se míní, že příslušník je v době odpočinku připraven konat v případě potřeby službu. Služební pohotovost se uskutečňuje výlučně mimo dobu služby. Pokud je příslušník povolán, jedná se o službu přesčas. Žalobce tedy nevykonával službu ve směnném provozu. Běžný chod odboru munice neprobíhá ve směnném provozu režimu služby ani v nepřetržitém provozu.   

II.

Argumentace účastníků

7. Žalobce v žalobě nesouhlasí s právním hodnocením žalovaného. Žalobce míní, že vykonává službu ve směnném i nepřetržitém provozu. Rozdíl mezi službou a služební pohotovostí je pouze v místě, kde musí příslušník pobývat. V době služby musí být na pracovišti. V době služební pohotovosti může pobývat mimo něj, musí být však připraven neprodleně reagovat na pokyn policie a dostavit se do místa výkonu práce. 
8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Přitom zopakoval argumenty z napadeného rozhodnutí. 

III.

Posouzení žaloby

9. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost (§ 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního).
10. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního).
11. Spor mezi účastníky spočívá v tom, zda střídání směn a služební pohotovosti představuje vícesměnný nebo nepřetržitý režim služby ve smyslu § 53 odst. 4 zákona o služebním poměru a žalobce by tak měl dostávat příplatek ke služebnímu příjmu podle § 114 odst. 2 tohoto zákona.
12. Podle § 53 odst. 4 zákona o služebním poměru se za dvousměnný nebo třísměnný režim služby považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách a režim služby podle odstavce 5.
13. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu desetiprocentní zvýšení základního tarifu, které není s ohledem na obvyklou výši služebního platu nijak zanedbatelné, má za cíl kompenzovat mimo jiné složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané služby. Ustanovení míří především na případy, kdy příslušník úskalím spojeným se směnným režimem služby čelí pravidelně, tj. kdy se v rámci svého zařazení podílí pouze či převážně na zajišťování nepřetržitého režimu služby a z toho titulu je jeho služba obdobně zatěžující jako například třísměnný provoz. Pokud se příslušník bezpečnostního sboru podílí mimo jiné i na výkonu činnosti, která musí být zajišťována nepřetržitě, neznamená to bez dalšího, že jeho režim služby lze kvalifikovat jako nepřetržitý ve smyslu § 53 odst. 4 věta druhá zákona o služebním poměru. Pro nepřetržitý režim služby je charakteristické střídání příslušníků v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, které je natolik intenzivní, že způsobuje zásah do jejich biorytmu a sociálního a rodinného života (rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2012, č. j. 6 Ads 59/2012-53).
14. Z judikatury Nejvyššího správního soudu jednoznačně vyplývá, že posouzení, o jaký provoz jde, nezávisí na formálním označení režimu služby. Je třeba zkoumat skutečný stav. Jako prvotní východisko je třeba vzít poměr doby služby, kterou příslušník vykonává ve své běžné pracovní době, a doby služby vykonané mimo ni. Poté je nutno zohlednit širší souvislosti služby mimo běžnou pracovní dobu, jako je služební zařazení příslušníků, složitost a namáhavosti vykonávané služby apod. (rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2012, č. j. 6 Ads 59/2012-53, body 14-15). Je tedy chybou, pokud správní orgán rezignuje na materiální posouzení sporu a nezohledňuje konkrétní skutkové okolnosti (rozsudek NSS ze dne 17. 7. 2023, č. j. 2 As 140/2023-46, bod 64).
15. V nyní posuzovaném případě žalovaný ani správní orgán prvního stupně skutečný stav věci neposuzovali. Omezili se na formální hledisko, že služební pohotovost není výkonem služby. To je však nedostatečné. Napadené rozhodnutí tak trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. V napadeném rozhodnutí jako i v rozhodnutí prvostupňovém zcela chybí zásadní úvahy ohledně materiálního posouzení služební pohotovosti vykonávané žalobcem. Tento nedostatek brání věcnému přezkumu ze strany soudu.
16. Lze poznamenat, že shodně městský soud již rozhodl ve skutkově identických případech, které se týkaly jiných příslušníku Pyrotechnické služby (rozsudky ze dne 19. 5. 2023, č. j. 17 Ad 13/2022- 82; ze dne 30. 5. 2023, č. j. 17 Ad 16/2022- 59; ze dne 27. 4. 2023, č. j. 15 Ad 6/2022–58; ze dne 26. 4. 2023, č. j. 17 Ad 11/2022-66; ze dne 28. 3. 2023, č. j. 10 Ad 11/2022-65 a další). Na odůvodnění těchto rozsudků lze odkázat. Městský soud v nynější věci nemá důvod se od nich odchylovat, zvláště když s jejich závěry souhlasil i Nejvyšší správní soud (rozsudky NSS ze dne 17. 7. 2023, č. j. 2 As 140/2023-46; ze dne 3. 10. 2023, č. j. 2 As 194/2023-45).

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

17. Městský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu důvodnou, proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem městského soudu vyjádřeným v tomto rozsudku (78 odst. 5 soudního řádu správního).

18. V dalším řízení se žalovaný především bude zabývat podstatou argumentace žalobce ve vztahu k jeho žádosti o doplatek služebního příjmu, tj. v potřebném rozsahu doplní dokazování tak, aby následně mohl posoudit, jakým způsobem probíhal výkon služební pohotovosti žalobce, a zda se materiálně nejednalo o výkon služby.
19. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Městský soud mu proto přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů soudního řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení ve výši 6 800 Kč za dva úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) této vyhlášky, včetně režijního paušálu dle § 13 odst. 4. Zástupce žalobce je ve smyslu § 57 odst. 2 soudního řádu správního plátcem daně z přidané hodnoty, proto do nákladů řízení náleží též částka odpovídající sazbě daně ve výši 1 428 Kč. Konečná výše náhrady nákladů je 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 11. října 2023

JUDr. Karla Cháberová v. r.

    předsedkyně senátu