č. j. 59 A 28/2023 - 16

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci

žalobkyně: O. H.

  bytem X

proti

žalovanému: Městský úřad Říčany

sídlem Masarykovo náměstí 53/40, 251 01  Říčany

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2022, č. j. 98509/2022-MURI/OSÚ/00021,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou 14. 8. 2023 a doplněnou podáními ze dnů 15. 8. 2023 a 22. 9. 2023, domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), které v důsledku zjevné chyby v psaní identifikovala nesprávným číslem jednacím 98509/2022-MURI/OSÚ/00027 (avšak správným datem vydání a správnou spisovou značkou). Žalobkyně uvedla, že napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o dělení pozemků p. č. XA a p. č. XB v katastrálním území X, a to z důvodu individuální potřeby investorů. Konstatovala, že na základě napadeného rozhodnutí došlo též ke značnému a neodůvodněnému, resp. nepřezkoumatelnému vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Dělení pozemků se dle žalobkyně dotklo jejích vlastnických práv, neboť na základě vzniku nových stavebních pozemků bude možné v blízkosti jejího pozemku p. č. XC v katastrálním území X postavit novou komunikaci a následně i nové rodinné domy.
  2. Soud se nejprve zabýval tím, zda je podaná žaloba vůbec přípustná. Za tím účelem si vyžádal od žalovaného napadené rozhodnutí, z něhož zjistil, že jím bylo rozhodnuto o dělení pozemků p. č. XA a p. č. XC v katastrálním území X z důvodu vzniku stavebních parcel (I. výrok) a současně jím byly stanoveny podmínky pro dělení pozemků, mezi něž patřilo mj. dodržení podmínek souhlasu s odnětím pozemků ze zemědělského půdního fondu ze dne 15. 2. 2021 (II. výrok), přičemž účastníkem předmětného územního řízení byla i žalobkyně, která v jeho průběhu vznesla námitky, jimž žalovaný nevyhověl. Soud tedy neměl pochybnosti o tom, že právě proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala žalobu, a nepovažoval za nutné vyzývat žalobkyni k opravě zjevné chyby v psaní při identifikaci napadeného rozhodnutí. Společně se svým podáním ze dne 22. 9. 2023 ostatně žalobkyně zaslala soudu právě napadené rozhodnutí (č. j. 98509/2022-MURI/OSÚ/00021), čímž jakékoli pochybnosti zcela rozptýlila.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
  4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
  5. Z citovaných ustanovení, stejně jako i z ustanovení § 69 s. ř. s., podle něhož je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, vyplývá, že předmětem žaloby proti rozhodnutí podle § 65 a násl. s. ř. s. má být zpravidla rozhodnutí vydané odvolacím orgánem. Rozhodnutí vydané v prvním stupni, připouští-li zákon podání řádného opravného prostředku, může být předmětem žaloby jen zcela výjimečně v případě žalob podávaných ve veřejném zájmu např. nejvyšším státním zástupcem či veřejným ochráncem práv.
  6. Žalobkyně svou žalobu směřuje proti prvostupňovému rozhodnutí, za žalovaného jednoznačně označuje prvostupňový správní orgán, tj. Městský úřad Říčany, a v textu žaloby se vůbec nezmiňuje o tom, že by proti napadenému rozhodnutí podala odvolání nebo že by napadené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím nadřízeného správního orgánu (Krajského úřadu Středočeského kraje). Obsah žaloby tak vůbec nesvědčí o tom, že by záměrem žalobkyně bylo podat žalobu proti druhostupňovému (odvolacímu) rozhodnutí a nevzbuzuje v tomto ohledu žádné pochybnosti o tom, proti jakému rozhodnutí žalobkyně brojí a koho žaluje, resp. o tom, jaké správní rozhodnutí měla žalobkyně v úmyslu svou žalobou napadnout (a contrario srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS, nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2009, č. j. 3 Ads 67/2008-49, a ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48, č. 2646/2012 Sb. NSS). Již z tohoto důvodu byl založen důvod pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné.
  7. Soud nicméně měl na paměti právo žalobkyně na přístup k soudu, jakož i to, že by soudy svým formalistickým přístupem neměly účastníkům toto právo odpírat (srov. již citované usnesení č. j. 5 Afs 16/2003-56) a že by měly k odmítnutí návrhu přistupovat pouze tehdy, nelze‑li postupovat jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2008, č. j. 4 Ads 45/2008-38).
  8. Proto soud dále zvažoval, zda by nebylo namístě poučit žalobkyni o tom, že žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. lze podat pouze proti druhostupňovému rozhodnutí, a zda by ji neměl vyzvat k odstranění vad žaloby. Za tím účelem soud zjistil, že žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí odvolání, které Krajský úřad Středočeského kraje zamítl rozhodnutím ze dne 25. 7. 2022, č. j. 095852/2022/KUSK (dále jen „rozhodnutí krajského úřadu“), a jímž současně potvrdil napadené rozhodnutí. Ze soudu předloženého spisu krajského úřadu dále vyplynulo, že rozhodnutí krajského úřadu si zmocněnec žalobkyně osobně převzal již dne 1. 8. 2022 a žalobkyni bylo doručeno do vlastních rukou dne 3. 8. 2022.
  9. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
  10. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
  11. Protože druhostupňové rozhodnutí krajského úřadu, proti němuž by obecně vzato byla žaloba přípustná, bylo vydáno a žalobkyni doručeno více než jeden rok před podáním žaloby, soud shledal, že by jakákoli výzva k odstranění vad žaloby byla zcela nadbytečná. I pokud by žalobkyně na výzvu odstranila nedostatky žaloby tak, že by jí brojila proti rozhodnutí krajského úřadu (a že by doplnila chybějící žalobní body), musel by soud její žalobu stejně odmítnout pro opožděnost.
  12. S ohledem na shora uvedené a na zásadu ekonomie řízení soud žalobkyni výzvu k odstranění vad žádosti nezasílal a její žalobu postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. rovnou odmítl. Za žalovaného soud považoval Městský úřad Říčany, přičemž v tomto ohledu vycházel z toho, že ze samotné žaloby nebylo možné dovodit, že by žalobkyně mínila brojit proti rozhodnutí krajského úřadu. Nebylo proto namístě, aby soud v souladu se zásadou iura novit curia identifikoval jako žalovaného správní orgán rozhodující v posledním stupni (a contrario opětovně srov. rozsudek č. j. 3 Ads 67/2008-49). Pro úplnost soud opakuje, že i pokud by vstřícně dovodil, že žaloba směřovala proti rozhodnutí krajského úřadu, a za žalovaného by považoval Krajský úřad Středočeského kraje, musel by stejně žalobu odmítnout, a to pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s.
  13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl II. výrokem podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. září 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.