USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Karla Ulíka ve věci

žalobce: Ing. J. O.

  bytem X

  zastoupený advokátem Mgr. Josefem Švandou

  sídlem Buzulucká 678/6, 160 00  Praha 6

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023, č. j. 050429/2023/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který mu bude z účtu Krajského soudu v Praze vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1.      Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil usnesení Městského úřadu Klecany (vydané starostou města) ze dne 10. 2. 2022, č. j. 1516/2022 (dále jen „stavební úřad“ a „prvostupňové usnesení“). Prvostupňovým usnesením bylo rozhodnuto, že vedoucí stavebního úřadu Ing. B. B. není vyloučena z projednávání a rozhodování ve správních řízeních vedených stavebním úřadem pod sp. zn. 663/SÚ/2020 a sp. zn. 139/SÚ/2021 a z úkonů při kontrolní prohlídce pod sp. zn. 414/SÚ/2020.

2.      Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu odmítl s odůvodněním, že napadené rozhodnutí je procesního charakteru. Žalobce naproti tomu s odmítnutím žaloby nesouhlasí, jelikož rozhodnutí o podjatosti vedoucí stavebního úřadu má pro něj zcela zásadní význam. Žalobce potřebuje vědět, zda konkrétní úřední osoba je nebo není vůči němu podjatá.

3.      Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda je žaloba věcně projednatelná.

4.      Podle § 65 odst. 1 s. ř. s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

5.        Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

6.        Otázka vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování věci je pak upravena v § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

7.        Přezkoumáváním správních rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o podjatosti, resp. nepodjatosti osob podílejících se na rozhodování správního orgánu, se Nejvyšší správní soud zabýval v řadě svých rozhodnutí. Poukázat lze například na rozsudek ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23, publikovaný pod č. 114/2004 Sb. NSS, podle něhož „[r]ozhodnutí správce daně o vyloučení pracovníka je rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení [§ 70 písm. c) s. ř. s.] a které není přezkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví.“ V rozsudku ze dne 24. 1. 2014, č. j. 5 As 67/2013-21, Nejvyšší správní soud vysvětlil, že „[p]ro posouzení otázky, zda je ve správním soudnictví přípustné přezkoumání rozhodnutí správního orgánu (o podjatosti úřední osoby), je třeba posoudit jeho charakter, tedy to, zda zasahuje do veřejných subjektivních práv a zda jde o konečné rozhodnutí v daném správním řízení (…). Usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úřední osoby ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda ta která úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytvářejí se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto.“ Dále dodal, že usnesení o námitce podjatosti nespadá pod definici podle § 65 odst. 1 s. ř. s. a není konečným rozhodnutím ve věci, nýbrž pouze rozhodnutím dílčím, jež by mělo rozhodnutí ve věci samé předcházet. Na tom ničeho nemění ani to, že je proti usnesení o námitce podjatosti přípustné odvolání.

8.        Shora uvedený právní názor, podle něhož rozhodnutí o námitce podjatosti je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, tedy rozhodnutím, které není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, byl zopakován například v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2014, č. j. 2 As 160/2014-25, ze dne 12. 1. 2017, č. j. 5 As 226/2016-27, ze dne 19. 12. 2017, č. j. 7 As 362/2017-17, ze dne 4. 7. 2019, č. j. 9 As 70/2019-34, nebo ze dne 16. 9. 2022, č. j. 9 As 149/2022-29.

9.        Ani okolnosti právě projednávané věci nezavdávají důvod odklonit se od závěrů ustálené judikatury. Napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí se týkala především vedení řízení sp. zn. 663/SÚ/2020 o změně stavby před dokončením podle § 118 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“) a řízení sp. zn. 139/SÚ/2021 o zastavení stavebních prací podle § 134 odst. 4 stavebního zákona, jejichž účastníkem byl žalobce. Vyřešení otázky podjatosti předchází meritorním rozhodnutím v obou řízeních. Případné vady řízení spočívající v tom, že se projednávání a rozhodování věci za správní orgán účastnila úřední osoba, u níž byl dán některý ze zákonných důvodů vyloučení, bude možné namítat v žalobách směřujících proti konečným rozhodnutím správního orgánu (k tomu, že se i proti rozhodnutí, jímž bylo nařízeno zastavení stavebních prací, lze bránit žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s., viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2022, č. j. 10 As 40/2022-25). Obdobný závěr přitom lze učinit i ve vztahu k rozhodování o podjatosti úřední osoby při úkonech kontrolní prohlídky sp. zn. 414/SÚ/2020. Z předloženého správního spisu je zjistitelné, že na předmětnou kontrolní prohlídku uskutečněnou dne 16. 2. 2021 navazovala nejprve výzva k bezodkladnému zastavení prací podle § 134 odst. 4 věty první stavebního zákona a posléze zahájení řízení o zastavení stavebních prací podle § 134 odst. 4 věty druhé téhož zákona. Vzhledem k tomu, že námitku podjatosti lze vznášet v řízení o zastavení stavebních prací a důsledky rozhodnutí o (ne)podjatosti úřední osoby přezkoumat v soudním řízení proti konečnému správnímu rozhodnutí, nedochází v souvislosti s neumožněním samostatného přezkumu procesního rozhodnutí o námitce podjatosti k porušení práva na spravedlivý proces, jelikož soudní přezkum není zcela odepřen, ale pouze koncentrován do řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 51 A 5/2020-14, nebo ze dne 5. 9. 2023, č. j. 41 A 48/2023-43).

10.    Napadené rozhodnutí tedy není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť se jím pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem a dopadá na ně kompetenční výluka podle § 70 písm. c) s. ř. s. Soud proto žalobu I. výrokem tohoto usnesení odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s.

11.    Nad rámec nutného odůvodnění soud dodává, že žaloba by mohla být odmítnuta také podle § 37 odst. 5 s. ř. s. z důvodu neodstranění jejích vad, resp. neuvedení žádného žalobního bodu v žalobní lhůtě ve smyslu odst. [61] rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017‑31, publikovaného pod č. 3733/2018 Sb. NSS.

12.    Žalobce odeslal blanketní žalobu soudu v pátek 23. 6. 2023 ve 20:08 hodin a uvedl v ní, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 24. 4. 2023. Žaloba neobsahovala žádný žalobní bod a žalobce v ní pouze konstatoval, že odůvodnění žaloby doplní do 30 dnů. Bylo-li napadené rozhodnutí doručeno žalobci dne 24. 4. 2023 (což koresponduje s doložkou právní moci vyznačenou na napadeném rozhodnutí), pak poslední den dvouměsíční lhůty pro podání žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. připadl na pondělí 26. 6. 2023. Žalobce tedy sice podal žalobu včas, jednalo se však o žalobu vadnou, neboť v rozporu s § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. neobsahovala žádný žalobní bod. Nedostatek této zvláštní náležitosti žaloby přitom žalobce mohl v souladu s § 71 odst. 2 větou třetí s. ř. s. napravit pouze ve lhůtě pro podání žaloby (tj. do konce dne 26. 6. 2023), nikoli později. Tento závěr potvrzuje i výše zmiňovaný rozsudek č. j. 3 Azs 66/2017‑31, včetně skutečnosti, že ze žádného ustanovení s. ř. s. nelze dovodit oprávnění účastníka řízení stanovit si sám delší lhůtu pro uplatnění žalobních bodů, jako se žalobce pokusil učinit v žalobě. V situaci, kdy žaloba směřovala proti rozhodnutí vyloučenému ze soudního přezkumu, přitom ani nebylo účelné vyzývat žalobce postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění jejích vad. Naopak by bylo možné žalobu bez dalšího odmítnout. Za daných okolností však má odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. přednost.

13.     O nákladech řízení soud rozhodl II. výrokem tohoto usnesení podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože žaloba byla odmítnuta.

14.     Prostřednictvím III. výroku soud rozhodl podle § 6a odst. 4 ve spojení s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen v třicetidenní lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 téhož zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. září 2023

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu