č. j.  3A 96/2023 - 16

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci

žalobkyně:  rutland & partners, advokátní kancelář s.r.o., IČ 03825086

sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1

proti
žalovanému:  Státní pozemkový úřad, IČ: 013 12 774

sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2023 č. j. SPU 243082/2023,

 takto:  

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 15. 8. 2023 domáhala přistoupení jako dalšího účastníka (žalobce) do řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 3 A 72/2023 iniciovaného čtyřmi žalobci, popř. aby soud její podání považoval za žalobu, kterou směřovala proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného a současně proti dalším třem rozhodnutím žalovaného. Soud ověřil, že tato další tři rozhodnutí žalovaného byla napadena žalobami a jsou vedena Městským soudem v Praze pod samostatnými spisovými značkami. Soud proto podání žalobkyně ohledně těchto tří rozhodnutí žalovaného nechal přiřadit k jednotlivým spisovým značkám. Ohledně shora napadeného rozhodnutí rozhodl usnesením ze dne 1. 9. 2023 č. j. 3 A 72/2023-72 tak, že nepřipustil přistoupení žalobkyně jako dalšího účastníka na straně žalobců do řízení vedeného pod sp. zn. 3 A 72/2023 (výrok I.) a žalobu žalobkyně proti shora označenému napadenému rozhodnutí vyloučil k samostatnému řízení (výrok II.). Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 9. 2023.
  2. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu ze dne 19. 8. 2021 č. j. SPÚ 302067/2021/JEH, které také žalobkyně požaduje po soudu zrušit. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ohledně paní E. B., zemřelé dne X, jíž byla žalobkyně usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 8. 2022 č. j. 37D 280/2021-448, které žalobkyně doložila, ustanovena správcem pozůstalosti.
  3. Žalobkyně v žalobě (ze dne 15. 8. 2023) toliko uvádí, že „se ztotožňuje s argumentací Žalobců (z již vedených řízení, pozn. soudu) a v plném rozsahu odkazuje na podání Žalobců“.
  4. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda lze žalobu doručenou soudu dne 15. 8. 2023 věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Dospěl přitom k závěru, že žalobu nelze věcně projednat a je ji třeba odmítnout, neboť ji již nelze řádně ani ve smyslu ust. § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doplnit tak, aby byla projednatelná.
  5. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. soud (předseda senátu) vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek a byl-li účastník o tom poučen.
  6. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
  7. Podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí (tedy obligatorně) žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
  8. Podle ust. § 71 odst. 2 s. ř. s. připojí žalobce k žalobě jeden opis napadeného rozhodnutí (opět jde o procesní povinnost), přičemž rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
  9. Podle ust. 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  10. Podle ust. 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze pominout.
  11. Soud ověřil z doručenky datové zprávy žalovaného, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 15. 6. 2023.
  12. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána včas v zákonné dvouměsíční lhůtě, neboť napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 15. 6. 2023 a žalobu podala dne 15. 8. 2023.
  13. Jinak je tomu však s obsahem žaloby. Podaná žaloba je podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. obsahově nedostatečná, absentuje v ní jakýkoli projednatelný žalobní bod. Omezuje se pouze na žalobní tvrzení, že žalobkyně se ztotožňuje s podáním jiných žalobců, na které odkazuje, ale vůbec netvrdí zkrácení na svých právech. Toliko žalobní petit omezila na požadavek, aby soud zrušil napadené i mu předcházející rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k novému rozhodnutí.
  14. Z konstantní judikatury vyplývá, že žaloba napadající správní rozhodnutí musí obsahovat alespoň jediný žalobní bod, v němž žalobce uvede (slovy zákona – ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.), z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné (nicotnost žalobce nenamítá). Například podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003 č. j. 2 Azs 9/2003-40 pokud žaloba žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby. 
  15. Rovněž z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Azs 182/2016-22 vyplynulo, že lhůta stanovená k podání správní žaloby dopadá nejen na případy, kdy žalobce doplní vedle již obsažených další (nový) žalobní bod, ale i na případy, kdy v žalobě neuvedl žalobní bod žádný; jen v těchto případech uplyne zákonná lhůta ….  marně, ve všech ostatních případech je na místě postup dle § 37 odst. 5 s. ř. s.
  16. K náležitému vymezení žalobních bodů ve správní žalobě lze rovněž připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Azs 485/2019-29, z něhož vyplývá, že líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých obvyklých nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. […] Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled.
  17. Bez rozsáhlejšího rozboru lze proto konstatovat, že podaná žaloba kromě odkazu na argumentaci jiných žalobců, neuvádí žalobkyně žádnou skutkovou či právní okolnost, která by byla s to alespoň zpochybnit napadené rozhodnutí tak, aby je soud mohl poměřit s tvrzenou žalobní námitkou. Takto podaná žaloba je proto zcela neprojednatelná.
  18. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že soud neměl ani možnost žalobkyni, která je advokátní kanceláří, umožnit svou žalobu upravit a doplnit. Žaloba byla podána v poslední den lhůty, přičemž obligatorní zákonné předpoklady již nelze doplňovat po jejím uplynutí s ohledem na striktní zákonné ustanovení, které zmeškání lhůty k podání žaloby, tedy k podání řádnému, obsahujícímu alespoň jeden žalobní bod, neumožňuje prominout.
  19. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud odmítne návrh, resp. žalobu (nestanoví-li na jiném místě s. ř. s. jinak, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
  20. Městský soud v Praze usnesením proto odmítá podanou žalobu s odvoláním na výše citované ustanovení, protože pro nedostatek jakéhokoli žalobního bodu nelze v řízení pokračovat a protože – jak již bylo výše uvedeno – výzva k doplnění žaloby by se míjela účinkem, neboť žaloba by byla i přes jakoukoli dodatečnou výzvu doplněna, resp. podána opožděně a tuto opožděnost nelze prominout.
  21. Pokud by žaloba obsahovala jakýkoli, byť nedostatečně formulovaný žalobní bod, tedy kdyby alespoň naznačila žalobkyně jakoukoli skutkovou či právní stránku tvrzeného pochybení na straně správního orgánu, pak by byla na místě výzva soudu k doplnění žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Odkaz na žalobu jiného žalobce nelze za řádně uvedený žalobní bod považovat, neboť v něm absentují jakákoli konkrétní žalobní tvrzení, resp. soudem projednatelné námitky.
  22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
  23. O vrácení soudního poplatku městský soud nerozhodoval vzhledem k tomu, že soudní poplatek, který byl splatný dnem podání žaloby [§ 7 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], nebyl ani zaplacen. Jelikož byla žaloba soudem odmítnuta před prvním jednáním, soud splatný poplatek ani od žalobkyně nevybíral, neboť by ho v tomto případě poté zase žalobkyni vracel (§ 6a odst. 4 cit. zákona).

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

 

Praha 5. října 2023

 

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu