č. j. 10 A 111/2023 - 24
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci
žalobce: D. H., státní příslušník Arménské republiky
zastoupen advokátem Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D.
sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti z 19. 4. 2023 o vydání cizineckého pasu, vedeném pod sp. zn. OAM-39750/CD-2023
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci.
1. Jádrem sporu v tomto řízení, zahájeném žalobou podanou 8. 8. 2023, je otázka, zda je žalovaný nečinný v řízení o žalobcově žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, (dále jen „pobytový zákon“).
II. Průběh soudního řízení.
2. Žalobce v žalobě namítl, že žalovaný je nečinný, neboť zákonná 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí již marně uplynula. Žalobce následně požádal nadřízený správní orgán, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“), o ochranu proti nečinnosti. Ta jeho žádosti vyhověla a uložila žalovanému vydat rozhodnutí v nové 30denní lhůtě, ale ani tu žalovaný nedodržel. Žalobci tak nezbylo než se obrátit se správní žalobou na soud.
3. Žalovaný uvedl ve vyjádření k žalobě, zaslaném soudu 18. 9. 2023, že není v řízení nečinný, neboť provádí nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Dne 28. 8. 2023 tak zaslal žalobci vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů, avšak žalobce této možnosti dosud nevyužil. Žalovaný doplnil, že žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti žalovaného a je založena pouze na tom, že správní orgán je ve věci nečinný.
III. Posouzení věci.
4. Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.).
5. Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili: žalobce ve sdělení ze 17. 8. 2023 (žalobce tak přehodnotil svůj prvotní nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, vyjádřený v žalobě), žalovaný ve vyjádření z 11. 9. 2023. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny nezbytné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009).
6. Cizinecký pas a jeho vydání jsou upraveny v § 113 pobytového zákona. Podle věty druhé tohoto ustanovení se cizinecký pas vydá ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.
7. Mezi podmínky řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti patří to, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky stanovené v § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na ochranu proti nečinnosti.
8. Žalobce podal žádost o vydání cizineckého pasu 20. 4. 2023, a poslední den zákonem stanovené lhůty tak připadl na pondělí 22. 5. 2023. Žalovaný v této lhůtě neučinil jediný úkon, proto žalobce podal 25. 5. 2023 Komisi návrh na vydání opatření na ochranu proti nečinnosti. Komise návrhu vyhověla a 22. 6. 2023 vydala opatření proti nečinnosti, v němž konstatovala, že žalovaný nevydal rozhodnutí v zákonem stanovené 30denní lhůtě, a uložila mu tak učinit do 30 dnů od doručení tohoto opatření. Ze správního spisu není zřejmé, kterého dne bylo opatření doručeno žalovanému, ale s ohledem na datum jeho vydání je téměř jisté, že ke dni podání žaloby (8. 8. 2023) již lhůta v něm stanovená uplynula. Avšak i kdyby tomu tak nebylo, nemělo by to na posouzení podmínek soudního řízení vliv, jelikož podle aktuální rozhodovací praxe postačí, když lhůta stanovená nadřízeným správním orgánem v opatření proti nečinnosti marně uplyne v průběhu soudního řízení (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3523/20 z 24. 8. 2023).
9. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný nevydal rozhodnutí o žalobcově žádosti ani ve lhůtě stanovení Komisí, ani v dosavadním průběhu soudního řízení. Žalovaný naopak ve vyjádření k žalobě uvedl, že ještě ani neuplynula lhůta stanovené k žalobci pro seznámení se s podklady rozhodnutí; ta uplyne nejdříve koncem září 2023.
10. Žalobce podal žalobu 8. 8. 2023, tedy v době, kdy byl žalovaný nečinný a kdy délka řízení již přesáhla trojnásobek zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Zároveň žalovaný bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti. Žalovaný ve vyjádření k žalobě potvrdil, že rozhodnutí o žádosti dosud nebylo vydáno. Jelikož toto vyjádření zaslal žalovaný soudu tři dny před vydáním tohoto rozsudku a nic dalšího k věci již nesdělil, soud shledal, že nečinnost žalovaného nadále trvá.
11. Žalovaný má pravdu, že žaloba je stručná a jednoduchá, ale v tomto ohledu odpovídá skutkové i právní jednoduchosti posuzované věci. Zákon stanovil žalovanému lhůtu pro vydání rozhodnutí o žalobcově žádosti. Žalovaný ji nedodržel. Žalobce požádal nadřízený správní orgán o vydání opatření proti nečinnosti. Tento orgán mu vyhověl, ale žalovaný zůstal nadále nečinný. Žaloba obsahuje popis relevantních skutkových okolností, shrnutí dosavadního průběhu řízení i odkazy na příslušná ustanovení zákonné úpravy. To k jejímu projednání postačuje.
IV. Závěr a náklady řízení
12. Soud seznal, že žalovaný je v řízení o žalobcově žádosti o cizinecký pas nečinný, a proto mu podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil povinnost vydat rozhodnutí o této žádosti ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Délku této lhůty soud považuje s ohledem na délku zákonné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí (30 dnů) a na dosavadní délku řízení (pět měsíců) za přiměřenou.
13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)], paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů (§ 13 odst. 4) a částkou 1 428 Kč odpovídající DPH v sazbě 21 %, neboť společnost AK Čechovský & Václavek s.r.o., jejímž je žalobcův zástupce společníkem, je registrována k placení DPH (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Žalobcovy náklady zastoupení advokátem tak činí 8 228 Kč a náklady řízení celkem 10 228 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobci v přiměřené 30denní lhůtě k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 21. září 2023
JUDr. Ing. Viera Horčicová
předsedkyně senátu