ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci

žalobce: První Brno-SOFT s.r.o. v konkurzu

sídlem Příkop 838/6, Brno

proti

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno

za účasti: I. město Písek

sídlem Velké náměstí 114/3, Písek

II. Mgr. Markéta Šafránková Křivanová

insolvenční správkyně dlužníka První-SOFT s.r.o. v konkurzu

sídlem Průmyslová 154, Třebíč

o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14.4.2021, č.j. ÚOHS-10877/2021/163/MPe, sp. zn. ÚOHS/R0037/2021/VZ,

takto:

Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14.4.2021, č.j. ÚOHS-10877/2021/163/MPe, sp. zn. ÚOHS/R0037/2021/VZ, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Brně přeplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč.

Odůvodnění:

Zadavatel (osoba zúčastněná na řízení 1., dále jen „zadavatel“) zadával v otevřeném řízení veřejnou zakázku „Dodávka SW – systému pro řízení vztahu s občany, informační platformy pro plošná témata města a komunikační platformy pro občany II“. Žalovaný ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení rozhodoval o návrhu žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele (návrh směřoval proti vyloučení žalobce coby dodavatele služeb) a usnesením ze dne 28.1.2021, č.j. ÚOHS-03495/2021/500/AIv, sp. zn. ÚOHS-S0388/2020/VZ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl tak, že návrh žalobce na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Předseda žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl žalobcův rozklad a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.
Z výpisu z obchodního rejstříku zdejší soud zjistil, že ke dni 9.3.2022 byla provedena změna názvu žalobce (původní název žalobce ALTAIR SOFTWARE s.r.o. byl změněn na První Brno-SOFT s.r.o.). Zároveň zdejší soud zjistil, že na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka Olomouc, č.j. KSOL 20INS 3095/2022, byl zjištěn úpadek žalobce a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní byla jmenována Mgr. Markéta Šafránková Křivanová, která uplatnila práva osoby zúčastněné na řízení (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10.7.2018, č.j. 4 As 149/2017-121, č. 3767/2018 Sb. NSS).

I. Shrnutí podstaty věci

Zadavatel vyloučil žalobce z otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Dodávka SW – systému pro řízení vztahu s občany, informační platformy pro plošná témata města a komunikační platformy pro občany II“ pro nezpůsobilost ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Žalobce se domáhal toho, aby žalovaný rozhodnutí zadavatele o vyloučení žalobce zrušil, neboť zadavatel v oznámení ze dne 27.8.2020 o vyloučení žalobce neuvedl, z jakého důvodu považuje údajná pochybení žalobce způsobená při plnění předchozí veřejné zakázky s názvem „Zefektivnění chodu Městského úřadu Písek“, a to její části 3 s názvem „Dodávka SW - systému pro řízení vztahu s občany, informační platformy pro plošná témata města a komunikační platformy pro občany“ (veřejná zakázka zveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek dne 16.8.2018, č.j. Z2018-027992), za závažná či dlouhodobá; nadto žalobce zpochybňoval, že by se těchto pochybení dopustil.
Žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí konstatoval, že žalobce byl zadavatelem ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ vyloučen z účasti na zadávacím řízení oprávněně. Pochybením žalobce při plnění předchozí veřejné zakázky, jež spočívalo v nedodání mobilní aplikace ve verzi způsobilé k testování pro operační systém Android 4.2 a novější, a také pro operační systém iOS 8 a novější, došlo k naplnění podmínek stanovených v § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Předseda žalovaného napadeným rozhodnutím tento závěr potvrdil.

II. Shrnutí procesního postoje žalobce

Podle žalobce je napadené (i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí) nezákonné a nepřezkoumatelné.
Žalobce odmítá závěr o naplnění podmínek pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ s tím, že správní orgány nesprávně posoudily zákonnost odstoupení zadavatele v rámci předchozí veřejné zakázky ze dne 2.3.2020. Žalobce argumentuje tak, že odstoupení od Smlouvy o dodávce software uzavřené mezi zadavatelem jakožto objednatelem a ALTAIR SOFTWARE s.r.o. jakožto dodavatelem (dále jen „Smlouva“) je adresovaným právním jednáním vůči nepřítomné osobě, jehož účinnost nastává dojitím předmětného právního jednání; odkazuje přitom na § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalobcovo odstoupení od Smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnosti zadavatelem bylo zadavateli doručeno dne 3.3.2020, kdy bylo převzato na podatelně Městského úřadu Písek. Žalobce v této souvislosti poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu věci sp. zn. 2 Cdon 65/96 a namítá, že následné odstoupení zadavatele nemělo na odstoupení žalobce od Smlouvy žádný vliv.
Žalobce dále podrobnou argumentací dovozuje, že odstoupení zadavatele od smlouvy mělo být učiněno písemnou formou, a to včetně elektronického podpisu. Požadavek písemné formy žalobce dovozuje z výkladu § 1906 občanského zákoníku (podle něhož je třeba trvat na stejně přísných formálních požadavcích jak pro změnu smlouvy, tak pro její zánik) a z § 557 občanského zákoníku (který stanoví, že sporné ustanovení je třeba vykládat v neprospěch toho, kdo jej použil jako první).
Žalobce zdůrazňuje, že aktivně usiloval o vyřešení sporu ohledně dokončení díla a tímto jednáním respektoval článek 25.2 Smlouvy, neboť učinil vše, co po něm bylo možné rozumně očekávat, aby spor vyřešil smírnou cestou. Žalobce poukazuje na to, že byl opakovaně ubezpečován zástupcem zadavatele, že jeho návrh bude prodiskutován se zadavatelem; namísto toho zadavatel od smlouvy odstoupil. Zadavatel svým jednáním založil dobrou víru žalobce v tom, že mu bude nejprve sděleno stanovisko zadavatele k možnostem smírného vyřešení sporného dokončení díla, eventuálně ke konání schůzky, na níž by toto bylo mezi stranami prodiskutováno, tomu však zadavatel nedostál.
Žalobce řádně a včas předal veškeré dílčí části díla k testování a následně také do pilotního provozu a po proběhnuvším akceptačním řízení vyzval zadavatele k podpisu akceptačních protokolů. Zadavatel tyto akceptační protokoly nepodepsal, a proto nemohlo být dílo předáno. Žalobce namítá, že se tak nemohl dostat do prodlení ve smyslu věty druhé § 1968 občanského zákoníku; nemohlo tak dojít ani ke vzniku nároku zadavatele na zaplacení smluvní pokuty. Ze strany zadavatele žalobci nebyly sděleny žádné relevantní výhrady, resp. nebylo uplatněno právo z vad; žalobce dodává, že toto může být ze své podstaty uplatněno až v rámci výstupu akceptačního řízení. Ve vztahu k žalobci tak nebyly nikdy vytknuty jakékoliv vady způsobem, který stanoví Smlouva, a zadavateli tak nemohl vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty pro nikoliv řádné plnění.
K podané replice žalobce připojil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 1.12.2021,
č.j. 9 C 236/2020-611, jehož právní závěry podle žalobce potvrzují nezákonnost napadeného i prvostupňového rozhodnutí.
Žalobce tedy navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí.
Předmětem posouzení v rámci správního řízení byl primárně postup zadavatele při vyloučení žalobce ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Zásadní otázkou podle žalovaného bylo posouzení odstoupení od smlouvy zadavatelem.
K neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele žalovaný uvádí, že zadavatel nepodepsal akceptační protokoly z důvodů, pro které rovněž odstoupil od smlouvy. Žalobce nedodal plnění řádně a včas, tedy nedodal některé dílčí části plnění v požadované kvalitě dle časového harmonogramu. Ve zbytku žalovaný odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí.
K nároku na smluvní pokutu žalovaný uvádí, že již odstoupením od smlouvy nastal kvalifikovaný následek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, jehož existence nemá na posouzení věci žalovaným vliv a napadené rozhodnutí na závěru o nároku na smluvní pokutu nestojí.
Žalovaný tedy navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).
Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumával v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Předmětem sporu je posouzení otázky existence závažných pochybení, jež vedly ke kvalifikovanému následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a byly důvodem pro vyloučení žalobce zadavatelem ze zadávacího řízení veřejné zakázky „Dodávka SW – systému pro řízení vztahu s občany, informační platformy pro plošná témata města a komunikační platformy pro občany II“.
Žalovaný (shodně se zadavatelem) spatřoval existenci závažných pochybení v nedodání plnění zadavateli v rámci předcházející veřejné zakázky; toto pochybení následně vedlo zadavatele k odstoupení od Smlouvy a ukončení spolupráce se žalobcem (kvalifikovaný následek žalobcova pochybení). Podle žalobce nebyla naplněna podmínka kvalifikovaného následku, neboť nedošlo k předčasnému ukončení smluvního vztahu v důsledku odstoupení zadavatele, nýbrž v důsledku odstoupení žalobce, kterému zadavatel dle Smlouvy neposkytl požadovanou součinnost. Nenastal ani jiný zákonem předvídaný kvalifikovaný následek.
Podle § 6 odst. 2 ZZVZ musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Podle § 48 odst. 1 ZZVZ může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
Podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
Podmínky, za nichž lze vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, upravuje § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ následovně: existence závažných pochybení, časová podmínka (3 roky od zahájení zadávacího řízení), intenzita pochybení v míře závažných či dlouhodobých pochybení, smluvní vztah se zadavatelem a kvalifikovaný následek pochybení.
Je přitom na zadavateli, zda na základě splnění zákonem stanovených podmínek účastníka zadávacího řízení vyloučí či nikoliv; avšak v případě jeho vyloučení musí prokázat naplnění všech shora uvedených kritérií. Zároveň musí respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Proto je třeba na splnění podmínek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ nahlížet restriktivně; tento přístup plyne i z obsahu citovaného ustanovení, které vyjmenovává konkrétní, poměrně přísné podmínky, které zadavatel musí doložit, aby mohl účastníka pro jeho nezpůsobilost vyloučit.
Žalovaný následně přezkoumává, zda zadavatel postupoval za splnění všech podmínek stanovených v § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ za současného respektování zásad stanovených v § 6 odst. 2 ZZVZ, tedy zda zadavatel shora uvedeným požadavkům dostál a zda byl účastník zadávacího řízení vyloučen pro nezpůsobilost oprávněně; ve vztahu k pochybení a kvalifikovanému následku pak musí žalovaný prokázat příčinnou souvislost, tedy že konkrétní pochybení na straně účastníka zadávacího řízení vedlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
Pochybení ze strany žalobce byla zadavatelem identifikována následovně: nedodání mobilní aplikace pro operační systém Android v požadované verzi, nedodání mobilní aplikace pro operační systém iOS v požadované verzi, nedodání dokumentace ve smyslu článku 1.1 písm. l), resp. článku 23.7 Smlouvy, neprovedení nezbytného školení uživatelů software a jeho administrátorů. Žalovaný se ztotožnil s vytýkanými pochybeními žalobce, pokud jde o nedodání mobilní aplikace pro operační systém Android a iOS v požadované verzi v termínu; ve vztahu k nedodání dokumentace a neprovedení školení žalovaný dospěl k závěru, že tato pochybení zadavatel neprokázal (viz bod 51 a 52 napadeného rozhodnutí).
Zásadní pro nyní posuzovanou věc je, zda na straně žalobce skutečně došlo k prodlení ve věci nedodání mobilní aplikace pro operační systém Android v požadované verzi a nedodání mobilní aplikace pro operační systém iOS v požadované verzi, a v návaznosti na to, zda toto pochybení vedlo k řádnému odstoupení od Smlouvy ze strany zadavatele (tedy ke kvalifikovanému následku, tj. předčasnému ukončení smluvního vztahu ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d/ ZZVZ).
Předseda žalovaného se touto otázkou zabýval v bodech 54 až 57 a 61 napadeného rozhodnutí; pochybení předseda žalovaného shledal v tom, že žalobce nedodal dílčí plnění (mobilní aplikace pro operační systém Android a iOS v požadovaných verzích) v závazně stanoveném termínu. Jak plyne z napadeného rozhodnutí: „Dle přílohy č. 2 smlouvy s názvem Časový harmonogram mělo být plnění předáno k testování do 3 měsíců od vyrozumění navrhovatele o dokončení části 1 dřívější veřejné zakázky zadavatelem. K tomuto vyrozumění došlo e-mailem zadavatele ze dne 12. 6. 2019 zaslaného navrhovateli. Z toho plyne, že k tomuto dni byla dokončena část 1 dřívější veřejné zakázky s názvem ‚Zefektivnění chodu Městského úřadu Písek‘. Navrhovatel byl proto povinen předložit zadavateli dílčí části plnění k testování dne 12. 9. 2019. Dle skutkových zjištění je zřejmé, že k datu 12. 9. 2019 nedošlo k předání mobilních aplikací, což ostatně plyne již z e-mailové komunikace mezi navrhovatelem a zadavatelem ze dne 6. 11. 2019, v níž se zadavatel dotazoval na dodání mobilních aplikací. Načež v reakci navrhovatel přislíbil, že následující týden zašle informace týkající se mobilních aplikací. Je tedy nepochybné, že k datu 12. 9. 2019 nebyly mobilní aplikace předány a navrhovatel tak byl v prodlení s plněním déle jak 2 měsíce…Prodlení s plněním lze ve světle výše uvedeného považovat za pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.“
Žalobce v podané žalobě poukazoval na porušení článku 15.1 a článku 15.2 písm. c) Smlouvy zadavatelem, který nepodepsal akceptační protokoly, a proto také dílo nemohlo být předáno; přitom mezi stranami není sporné, že tyto akceptační protokoly nebyly zadavatelem podepsány.
Podle článku 9.1 Smlouvy předání a převzetí předmětu plnění a dílčích částí plnění, včetně předání a převzetí dokumentů probíhá na základě akceptačního řízení, tj. provedením testů, analýzou naplnění akceptačních kritérií a podepsáním akceptačního protokolu. Výstupy provádění plnění budou k akceptačnímu řízení předávány postupně v souladu s harmonogramem.
Podle článku 9.4 Smlouvy se po provedení akceptačního řízení objednatel i dodavatel zavazují podepsat příslušný protokol potvrzující provedení příslušných výstupů provádění plnění anebo výsledek testů připravený dodavatelem a upravený a vyplněný objednatelem („Akceptační protokol“).
Podle článku 9.6 Smlouvy dokumenty akceptované v rámci akceptačního řízení představují konkretizaci požadavků na spolupráci stran a provedení plnění, tj. i akceptačních kritérií, a jakékoliv další výstupy provádění plnění musí být vždy též v souladu s takovými dokumenty. Objednatel je povinen nejpozději do deseti (10) pracovních dní po provedení akceptačního řízení dodavateli podepsat akceptační protokol a schválit příslušný výstup, případně oznámit dodavateli vady výstupu, které brání akceptaci. V případě splnění akceptačních kritérií je objednatel povinen vyznačit na akceptačním protokolu výrok „Akceptováno“. V případě nesplnění akceptačních kritérií objednatel vyznačí na akceptačním protokolu výrok „neakceptováno“ a uvede všechna akceptační kritéria, která považuje za nesplněná s uvedením, v čem spočívá jejich nesplnění.
Podle článku 9.8 Smlouvy v případě neschválení výstupu vyznačením na akceptačním protokolu „neakceptováno“ odstraní dodavatel vady uvedené v akceptačním protokolu ve lhůtách výslovně stanovených v harmonogramu, a pokud nejsou takové, pak lhůtách přiměřených stanovených objednatelem, přičemž přiměřená lhůta nebude kratší než 2 pracovní dny. Do odstranění vad bránících převzetí je výstup považován za neakceptovaný. Po odstranění vad uvedených v akceptačním protokolu dodavatel předá znovu výstup objednateli a objednatel postupuje obdobně podle předchozích ustanovení tohoto článku 9 (akceptační řízení) a specifickými podmínkami akceptačního řízení uvedenými níže v tomto Článku 9 (akceptační řízení).
Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Podle § 2591 občanského zákoníku je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.
Podle § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle správních orgánů (v rámci posouzení této otázky coby otázky předběžné) žalobce byl v prodlení, neboť neposkytl včas plnění; tedy skutečnost, že žalobce nepředal dílo specifikované ve Smlouvě podle podmínek (ve sjednaném čase, množství a kvalitě) stanovených vedlo k odstoupení od Smlouvy zadavatelem.
Zdejší soud při posouzení sporné otázky vychází z toho, že má-li být závažným pochybením ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ právě nepředání díla, pak je třeba přihlédnout ke všem tvrzeným skutečnostem, které prodlení žalobce předcházely. Je-li za závažné pochybení podle správních orgánů (a zadavatele) považováno prodlení na straně žalobce, pak musí být v řízení před žalovaným postaveno na jisto, zda k tomuto pochybení ve smyslu soukromoprávním došlo, konkrétně, zda žalobce za toto prodlení odpovídá (v návaznosti na § 1968 občanského zákoníku); jedná se o součást předběžné otázky, o které si byl povinen (vedle toho, zda došlo k řádnému odstoupení od Smlouvy a kterou ze smluvních stran, čemuž se správní orgány věnovaly) žalovaný, resp. předseda žalovaného rovněž učinit úsudek.
Jestliže strany uzavřely smlouvu o dílo, mezi oběma stranami existoval vzájemný vztah. Tvrdil-li následně žalobce před správními orgány, že to byl zadavatel, kdo neposkytl součinnost při předání díla, pak se touto skutečností bylo třeba zabývat, jinými slovy zabývat se i tím, zda dílo mohlo být ve smyslu příslušných článků Smlouvy předáno a zda bylo podle Smlouvy postupováno i ze strany zadavatele. Tato skutečnost je totiž zásadní pro posouzení splnění všech podmínek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, neboť má zásadní vliv na splnění podmínky kvalifikovaného následku žalobci vytýkaného pochybení.
Správní orgány se sice zabývaly odstoupením zadavatele od smlouvy (jeho účinností i formou); vycházely přitom ze závěru, že k tomuto odstoupení byl oprávněn, neboť žalobce byl v prodlení; zároveň se však nezabývaly neposkytnutím součinnosti ze strany zadavatele ve smyslu příslušných článků Smlouvy, přestože tuto námitku žalobce v probíhajícím správním řízení opakovaně zdůrazňoval a opakovaně na ni odkazoval.
Závěr správních orgánů, že žalobce byl v předcházejícím zadávacím řízení skutečně v prodlení s dodáním díla, tak není dostatečně zdůvodněn. Posouzení této otázky, tj. zda se žalobce ve světle všech namítaných skutečností nacházel v prodlení s plněním (přitom prodlení s plněním ze Smlouvy bylo právě tím důvodem a závažným pochybením vedoucím k odstoupení od Smlouvy), tedy provedly správní orgány nedostatečně, což má za následek i nedostatečné posouzení splnění všech podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, tedy zda jednání žalobce bylo natolik závažným pochybením, že se stal nezpůsobilým účastnit se zadávacího řízení, z něhož byl zadavatelem ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ vyloučen.
Za tohoto stavu zdejšímu soudu nezbylo, než napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení ve smyslu § 78 odst. 4 s.ř.s. Pokud jde o žalobní námitky zpochybňující odstoupení od smlouvy zadavatelem a vznik nároku na smluvní pokutu, ty se váží až k situaci (resp. jsou jejím následkem), která nebyla správními orgány postavena na jisto, a proto je není možné samostatně přezkoumat. K návrhu žalobce na doplnění důkazů o kopii rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 1.12.2021, č.j. 9 C 236/2020-611, pak zdejší soud dodává, že účelem dokazování je objasnění skutkových okolností. Kopie nepravomocného rozsudku, na nějž žalobce v podané replice odkazuje, podporuje pouze právní závěry žalobce, avšak není s to prokázat skutečnosti podstatné pro závěr o skutkovém stavu věci. Proto nebylo třeba citovaným rozsudkem dokazovat.
V dalším řízení je žalovaný dle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázán shora uvedeným názorem zdejšího soudu a bude na něm, aby dostatečným způsobem objasnil existenci závažného pochybení žalobce i ve světle tvrzených skutečností ohledně neposkytnutí součinnosti zadavatelem. Osud prvostupňového rozhodnutí závisí na úvaze předsedy žalovaného v dalším řízení.

V. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestaví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil pro účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má podle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále šlo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za tři úkony právní služby po 3 100 Kč společně se třemi režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a repliky k vyjádření žalovaného (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Celkem tedy náklady činí 15 342 Kč, včetně DPH, kterou je zástupce povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. Podle § 149 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi; toto ustanovení však pouze určuje platební místo, náhrada nákladů řízení i nadále náleží účastníku řízení (srov. Stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98). Vzhledem k tomu, že během řízení o žalobě došlo k ukončení právního zastoupení advokátem žalobce, je žalovaný povinen zaplatit přímo žalobci tuto částku ve stanovené lhůtě.
Ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení pak zdejší soud rozhodl tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Osoby zúčastněné na řízení mají právo na náhradu pouze těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil; případně jim soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala.
Žalobce dále zaplatil soudní poplatek za žalobu v nesprávné výši (zdejší soud eviduje dvě platby žalobce za soudní poplatek, a to ve výši 3 000 Kč a 300 Kč). Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu činí 3 000 Kč, žalobci vznikl přeplatek na soudním poplatku ve výši 300 Kč. Zdejší soud tak výrokem V. rozhodl ve smyslu § 10 odst. 1 věty druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o jeho vrácení k rukám žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 21. září 2023

Petr Šebek v.r.

předseda senátu