USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci

žalobce:  J. H., narozený X,

 bytem X,

proti

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2023, č. j. 1575124/23/2507-00540-501518,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného o námitce ze dne 15. 6. 2023, č. j. 1575124/23/2507-00540-501518, jímž byla dle § 159 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zamítnuta jeho námitka proti vyrozumění o výši nedoplatku na dani ze dne 15. 5. 2023, č. j. 1411593/23/2507-00540-501518.
2. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen se zabývat povahou žalobou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o úkon správního orgánu, který je z přezkumné činnosti soudu v rámci správního soudnictví vyloučen. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří § 68 písm. e) ve vazbě na § 70 s. ř. s., které upravují tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle § 65 a § 66 s. ř. s.
3. V projednávané věci je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného o námitce, kterým byla dle § 159 odst. 3 daňového řádu zamítnuta námitka žalobce proti vyrozumění o výši nedoplatku na dani ze dne 15. 5. 2023, č. j. 1411593/23/2507-00540-501518.
4. K otázce soudního přezkumu rozhodnutí o námitkách proti vyrozumění o výši nedoplatku na dani se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 20. 7. 2022, č. j. 10 Afs 128/2022-37, v němž je formou právní věty judikováno, že „[r]zhodnutí o námitkách (§ 159 odst. 3 daňového řádu) proti vyrozumění o nedoplatku na dani (§ 153 odst. 3 daňového řádu) není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., jelikož nezasahuje do práv a povinností plátce daně.“ V odůvodnění tohoto rozsudku bylo dále konstatováno, že klíčovým východiskem s. ř. s. je skutečnost, že „soudně přezkoumatelným rozhodnutím je jen to, které nějak zasahuje do subjektivních práv žalobce. Tam, kde o zásahu do práv žalobce nelze hovořit, nemá ani místo žaloba proti rozhodnutí, neboť žalobou napadený úkon není vůbec rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky § 65 odst. 1 s. ř. s. A právě takovým případem je též vyrozumění o výši nedoplatku podle § 153 odst. 3 daňového řádu. Takovéto vyrozumění samo o sobě žádná práva ani povinnosti nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje. To se přece stalo již dříve, typicky ve fázi vyměření daně – a právě tam mohl stěžovatel uplatnit veškeré své pochybnosti ohledně daňové povinnosti.“
5. Soud proto s ohledem na výše uvedené činí závěr, že rozhodnutí o námitkách podle § 159 odst. 3 daňového řádu proti vyrozumění o nedoplatku na dani § 153 odst. 3 téhož zákona není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., jelikož nezasahuje do práv a povinností plátce daně. Napadeným rozhodnutí se tedy nijak nezakládají, nemění ani neruší práva žalobce ani se závazně neurčují jeho práva nebo povinnosti, a nejedná se tak o rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s. ř. s.

6. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal, že žaloba je ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná, neboť se žalobce domáhá přezkoumání aktu správního orgánu, který je v souladu s § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučen, neboť není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. výrokem I. tohoto usnesení odmítl.

7. Výrok II. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 

8. Soud poznamenává, že o soudním poplatku nerozhodoval, neboť ten nebyl uhrazen.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 13. září 2023

JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.

předseda senátu