USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

navrhovatele: Ing. P. M., narozený X,

  bytem X,

 zastoupený JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem,

sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03  Hradec Králové,

proti

odpůrci: Zastupitelstvo obce Modlany,

sídlem Modlany 34, 417 13  Modlany,

zastoupený Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou, advokátem,

sídlem Teplého 2786, 530 02  Pardubice,

o návrhu na zrušení části Opatření obecné povahy č. 2/2021 „územní opatření o stavební uzávěře Modlany A“, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Modlany ze dne 16. 6. 2021, č. 10/3/2021,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá v řízení o návrhu a o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 4. 2022, č. j. 140 A 1/2022‑71, právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč. Tato částka bude navrhovateli vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení části přílohy č. 2 Opatření obecné povahy č. 2/2021 „územní opatření o stavební uzávěře Modlany A“, vydaného usnesením odpůrce ze dne 16. 6. 2021, č. 10/3/2021, které nabylo účinnosti dne 2. 7. 2021 (dále jen „územní opatření o stavební uzávěře“), týkající se ploch Z1/R25 a Z1/R29 – Modlany, konkrétně zrušení v části vymezující pozemky dotčené územním opatřením o stavební uzávěře parc. č. XA, XB a XC, všechny v katastrálním území X. Současně se navrhovatel domáhal toho, aby soud odpůrci uložil povinnost nahradit mu náklady řízení.

2. Zdejší soud poté ke shora popsanému návrhu navrhovatele rozsudkem ze dne 12. 4. 2022, č. j. 140 A 1/2022‑71, předmětné územní opatření o stavební uzávěře pro vady řízení zrušil v části zařazení pozemků parc. č. XA, XB a XC, všechny v katastrálním území X, do ploch zasažených stavební uzávěrou. Soud totiž považoval dané opatření obecné povahy ve vztahu k pozemkům navrhovatele za nepřezkoumatelné. K následně podané kasační stížnosti odpůrce nicméně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 13. 7. 2023, č. j. 6 As 103/2022-16, nadepsaný rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přitom uzavřel, že zdejší soud dospěl v napadeném rozsudku k nesprávnému závěru, že je namítané územní opatření o stavební uzávěře nepřezkoumatelné. Dle Nejvyššího správního soudu tak měl zdejší soud v dalším řízení ve smyslu § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), opětovně posoudit zákonnost územního opatření o stavební uzávěře, jakož i ostatní návrhové body.

3. V dalším řízení, po vrácení věci Nejvyšším správním soudem, odpůrce zdejšímu soudu v rámci svého vyjádření ze dne 8. 8. 2023 mj. sdělil, že v mezidobí nabyl účinnosti nový územní plán obce Modlany, přičemž doba trvání napadeného územního opatření o stavební uzávěře byla omezena právě okamžikem nabytí účinnosti nového územního plánu (viz čl. V. územního opatření o stavební uzávěře).  

4. Soud se pak zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Podmínky, za nichž soud může jednat ve věci samé, tvoří v případě řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části a) aktivní legitimace navrhovatelů, b) existence předmětu řízení – opatření obecné povahy a c) formulace návrhu, to vše v souladu s podmínkami vyplývajícími z § 101a s. ř. s. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010-103). K meritornímu přezkoumání totiž může soud v rámci správního soudnictví přistoupit jen za předpokladu, že neexistuje neodstranitelná podmínka řízení, jež by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítnout.

5. Podle § 97 odst. 1 věty první zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území.

6. Dle § 99 odst. 1 věty první stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek.

7. Z výše uvedených ustanovení stavebního zákona se tedy zřejmým způsobem podává, že jedním z pojmových znaků územního opatření o stavební uzávěře je jeho dočasnost (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 23. 10. 2013, čj. 4 Ao 9/2011-191, a ze dne 22. 4. 2011, č. j. 5 Ao 2/2011-30, nebo také Vávrová, E., Doležalová, V., Knecht, M., Zahumenská, V., Konečná, D., Humlíčková, P., Černín, K., Strakoš, J.: Stavební zákon. Praktický komentář, Wolters Kluwer, Praha: 2021, k § 97 a § 99).

8. Z odpůrcem předložené dokumentace pak vyplývá, že bylo v čl. 5 nadepsaném jako „Doba trvání“ napadeného územního opatření o stavební uzávěře výslovně stanoveno, že „[t]oto územní opatření o stavební uzávěře platí do doby nabytí účinnosti připravovaného nového územního plánu obce Modlany, jehož zadání bylo schváleno dne 11. 2. 2020 usnesením zastupitelstva č. 4/1/2020.“ Soud poté upozorňuje na skutečnost, že odpůrce doložil též veřejnou vyhlášku – oznámení o vydání územního plánu Modlany formou opatření obecné povahy ze dne 22. 9. 2022 včetně výpisu z elektronické úřední desky, která byla zveřejněna na fyzické i elektronické úřední desce téhož dne. Na této veřejné vyhlášce bylo zároveň vyznačeno: „nabylo právní moci dne 7. 10. 2022“. Z nadepsané veřejné vyhlášky je přitom zřejmé, že dne 21. 9. 2022 byl usnesením odpůrce č. 4/5/2022 vydán formou opatření obecné povahy (nový) územní plán Modlany (viz též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 2. 2023, č. j. 40 A 4/2022-77).

9. Podle § 173 odst. 1 věty třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

10. Nutno tedy upozornit, že byť bylo na dotčené veřejné vyhlášce – oznámení o vydání územního plánu Modlany formou opatření obecné povahy ze dne 22. 9. 2022 uvedeno, že „nabylo právní moci dne 7. 10. 2022“, opatření obecné povahy nenabývá právní moci, ale stává se závazným právě nabytím jeho účinnosti dle nadepsaného ustanovení (srov. také Kopecký, M., Staša, J., Balounová, J., Malast, J., Pouperová, O., Kopecký, P., Adamusová, Z.: Správní řád. Komentář, Wolters Kluwer, Praha: 2022, k § 173). S ohledem na shora popsané skutečnosti je tak možno konstatovat, že nový územní plán Modlany nabyl dne 7. 10. 2022 účinnosti, nikoliv právní moci. Tímto okamžikem tudíž pozbylo platnosti napadené územní opatření o stavební uzávěře, neboť dle jeho čl. 5, jak už byl tento dříve citován, platilo toliko do doby nabytí účinnosti nového územního plánu obce Modlany.

11. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

12. V daném kontextu soud dále uvádí, že dle konstantní judikatury správních soudů je v případě zániku opatření obecné povahy v průběhu řízení před soudem namístě odmítnutí návrhu na jeho zrušení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V tomto směru je možné odkázat například na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 8 Ao 6/2010-98, podle něhož „[p]řestože tedy v době podání návrhu na zrušení předmětného opatření obecné povahy byla splněna podmínka řízení spočívající v existenci jeho předmětu, předmět řízení v jeho průběhu odpadl. Nejvyšší správní soud přitom nemůže zrušit napadené opatření obecné povahy, které v mezidobí přijetím ZÚR Středočeského kraje (zaniklo – doplnění provedl soud) ze zákona. Zároveň zákon neumožňuje soudu, aby o takovém opatření obecné povahy rozhodl deklaratorně v tom smyslu, zda jeho napadená část byla v souladu se zákonem. Odpadnutí předmětu řízení tedy představuje neodstranitelnou podmínkou řízení.“ Rovněž v usnesení ze dne 19. 5. 2011, č. j. 8 Ao 8/2011-129, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[n]avrhovatel podal návrh na zrušení opatření obecné povahy v době jeho formální existence a platnosti. Před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ovšem bylo napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno v jiném, shora vymezeném, řízení (pozn. soudu – zkráceném přezkumném). Na základě této skutečnosti tedy odpadl předmět řízení o tomto návrhu.“ Možno též zmínit rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2013, č. j. 8 Ao 3/2011-252, ve kterém bylo uvedeno, že „[v] případě že by účinnost OOP č. 1/2011 nebyla řádně prodloužena, odpadl by předmět řízení před Nejvyšším správním soudem a návrh na zrušení OOP č. 1/2011 by musel být odmítnut podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.“ Vycházeje z výše citovaných judikaturních závěrů tak soud v nyní projednávaném případě konstatuje, že pokud po podání návrhu na zrušení části územního opatření o stavební uzávěře pozbylo toto opatření obecné povahy platnosti v důsledku nabytí účinnosti nového územního plánu pro dotčené území, odpadl předmět řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy.

13. Soud současně zdůrazňuje, že s. ř. s. neumožňuje správnímu soudu vydání deklaratorního výroku o nezákonnosti v případě opatření obecné povahy, jež pozbylo platnosti a účinnosti. Jak ostatně plyne z již shora poukazovaných soudních rozhodnutí, v případě napadeného opatření obecné povahy, které pozbylo platnosti a účinnosti, není možné v řízení nadále pokračovat. Je tomu tak proto, že § 101d odst. 2 s. ř. s. v rámci řízení o zrušení opatření obecné povahy stanoví, že dojde‑li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud má tedy v tomto řízení v zásadě dvě možnosti, jak ve věci meritorně rozhodnout, a to buď, že návrh zamítne, nebo zruší (část) opatření obecné povahy. V okamžiku, kdy však napadené opatření obecné povahy jako celek pozbylo platnosti, nepřichází druhá možnost pojmově v úvahu, neboť nelze zrušit to, co už není platné. Jinak řečeno, pokračování v daném řízení by za těchto okolností naprosto postrádalo smysl.

14. Soud proto shrnuje, že z důvodu pozbytí platnosti napadeného územního opatření o stavební uzávěře v důsledku nabytí účinnosti nového územního plánu pro totéž území, odpadl předmět řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Odpadnutí předmětu řízení pak představuje neodstranitelnou podmínku řízení, a proto soud výrokem I. tohoto usnesení podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

15. Výrok II. usnesení, o náhradě nákladů řízení, poté vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. 

16. Jelikož byl předmětný návrh odmítnut před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem III. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, když podle citovaného ustanovení platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že soudní poplatek bude navrhovateli vrácen z účtu krajského soudu dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 12. září 2023

JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.

předseda senátu