č. j. 17 Ad 25/2022 - 61

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

 

žalobkyně:  Z. F.

  zastoupena JUDr. Miroslavem Pavelkou, advokátem

  sídlem Petřvald č. 352, 742 60 Petřvald

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

  sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 9. 6. 2022, č.j. X, ve věci invalidního důchodu

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 2022, č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

  1. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

 

  1. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 26. 7. 2022 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 6. 2022, č.j. X (dále jen "napadené rozhodnutí"), kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 2. 2022 č. j. X (dále jen "prvostupňové rozhodnutí"), kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod.

 

  1. Žalobkyně v žalobě namítala, že její zdravotní stav byl posudkovým lékařem žalované nesprávně hodnocen. Posudkový lékař pravděpodobně neměl k dispozici výsledky vyšetření na přístroji MAGNETOM AERA z Městské nemocnice Ostrava, ze dne 27. 9. 2021, kde závěr vyšetření zjistil, že její onemocnění je rozsáhlejší, než jak je uvedeno v rozhodnutí ze dne 9.6. 2022. Dále namítala, že posudkový lékař se dostatečně nezabýval posouzením míry dopadu onemocnění na omezení vztahující se k chůzi žalobkyně, kdy žalobkyně pro svou nemoc není schopna řádné chůze. Navíc namítá, že pro bolestivé stavy není schopna v noci spát. Žalobkyně tvrdí, že v jejím případě pokles pracovní schopnosti přesahuje hranici 35 % a tím i podmínky pro přiznání invalidity podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

 

  1. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.

 

  1. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu rozhodného v době rozhodování žalované, tedy ke dni 9. 6. 2022 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

  1. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně je vyučenou kadeřnicí. Dne 7. 3. 2022 jí byla dána výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů. V pracovní neschopnosti je od 15. 2. 2021, rok nemoci končí 1. 3. 2022. V současné době nepracuje, je evidována na úřadu práce, od 23. 11. 2022 jí vystavil praktický lékař potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče. K zdravotnímu stavu žalobkyně se postupně vyjadřovali posudkoví lékaři takto:
    • Dne 9. 2. 2022 posudková lékařka OSSZ Ostrava shledala zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je kořenový iritační syndrom L5 oboustranně na podkladě degenerativních změn. Hodnoceno podle kapitoly XIII, odd. E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., poklesem pracovní schopnosti 20 %, která se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvyšuje o 10 %, celkově tedy činí 30 %. Posudek vedl k zamítnutí žádosti.
    • Dne 2. 6. 2022 posudková lékařka ČSSZ vypracovala posudek, ve kterém potvrdila závěry posudku ze dne 9. 2. 2022.

 

  1. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně a zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí se zdejší soud obrátil na Posudkovou komisi MPSV v Ostravě, která vypracovala posudek dne 1. 12. 2022. V něm se posudková komise ztotožnila se závěry posudkových lékařek OSSZ a ČSSZ, co se týká rozhodující příčiny zdravotního stavu žalobkyně a jejího zařazení podle citované vyhlášky. V případě žalobkyně podle názoru posudkové komise byl rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vleklý recidivující lumboischiadický syndrom při degenerativních změnách, oboustranně, s dysfunkcí LS přechodu, tj. postižení zařazené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce. Na rozdíl od lékaře OSSZ a ČSSZ stanovila horní hranici poklesu pracovní činnosti na 20 %, to znamená, že posudková komise horní hranici nenavýšila o 10 %, jak to učinily lékařky OSSZ a ČSSZ. Iritační kořenový syndrom L5 byl prokázán až k datu 29.11. 2022, nelze ho tedy k datu vydání napadeného rozhodnutí zohlednit. Posudková komise dále konstatovala, že nebylo zjištěno zdravotní postižení, pro které by žalobkyně nebyla schopna chůze, sedu a stání, funkce horních a dolních končetin podle komise nebyla postižena. Žalobkyně byla podle závěru komise schopna pracovat např. jako uklízečka v administrativních budovách, při prodeji drobného zboží, jako vrátná apod.

 

  1. Žalobkyně ve vyjádření k posudku posudkové komise MPSV a jeho doplnění uvedla, že byla ve dnech od 17. 1. 2023 do 21. 1. 2023 hospitalizována na neurologickém oddělení, nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice, s následným RTG obou kyčlí, kterým bylo zjištěno, že trpí coxartrózou 3. st. PDK a coxartrózou 4. st. LDK, což je postižení, kterým podle svého přesvědčení trpěla již nejpozději ke dni vydání napadeného rozhodnutí.  Posudková komise tak rozhodovala na základě nedostatečně zjištěného zdravotního stavu žalobkyně.

 

  1. Krajský soud následně vyžádal s ohledem na námitky žalobkyně doplnění posudku posudkovou komisí. V něm měla posudková komise odpovědět na otázku, zda by ovlivnilo posudkový závěr zjištění postižení žalobkyně podle zprávy nemocnice AGEL Ostrava – Vítkovice a.s., z 25. 1. 2023, RDG vyšetření, coxartroza 3. st. PDK a coxartroza 4. st. LDK, if. před vydáním napadeného rozhodnutí, tedy před datem 9. 6. 2022.

 

  1. V doplňujícím posudku ze dne 13. 7. 2023 došla posudková komise k závěru, že rozhodujícím zdravotním postižením žalobkyně je těžká artróza obou kyčelních kloubů, která byla prokázána RTG vyšetřením v lednu 2023.  Takový stav se vyvíjí více let, a nepochybně byl snad v omezenějším stadiu přítomen již v červnu 2022. Posudková komise se usnesla na následujícím posudkovém závěru: K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%.

 

  1. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje žalovaná. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav pak posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“); za tím účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soud ovšem nezkoumá věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. A to za předpokladu, že z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochybností, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku zpochybnily. Posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá. Posudkové závěry musí náležitě odůvodnit. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, její rozhodnutí v námitkovém řízení musí být jasné, srozumitelné a úplné (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43).

 

  1. Náležitosti posudku upravuje § 7 vyhlášky. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18).

 

  1. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek posudkové komise MPSV Ostrava, který ve spojení s jeho doplněním ze dne 13. 7. 2023 splnil podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a její posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Zdravotní postižení žalobkyně posudková komise podřadila pod kapitolu XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl A (artropatie), položka 1 (osteoartróza), písm. c) (těžké postižení) vyhlášky č. 359/2009 Sb. Kdy z rozmezí 40–50 % stanovila horní hranici 50 % vzhledem k těžkému postižení kyčelních kloubů, kdy celková výkonnost a pohybové schopnosti jsou omezeny.

 

  1. Podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“) [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

 

  1. Podle § 39 odst. 2 písm. b) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně.

 

  1. Závěry posudkové komise MPSV Ostrava plně vyvrací závěry předešlých posudků, které byly podkladem jak pro napadené, tak prvostupňové rozhodnutí žalované. Vyvrací tak i svůj dřívější posudek ze dne 1. 12. 2022, který vycházel z nesprávně stanovené rozhodující příčiny nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařkou ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Soud na základě výše uvedeného posudku dospěl k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni, kdy její pracovní schopnost poklesla o nejméně 50 % avšak nejvíce o 69 %. Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek posudkové komise MPSV Ostrava ze dne 13. 7. 2023 mezi podklady pro nové rozhodnutí a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalována vázána právním posouzením krajského soudu o stupni invalidity žalobkyně.

 

  1. Vzhledem k tomu, že v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, vzniklo jí v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, těch se ale žalobkyně v řízení vzdala, proto ji soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

Ostrava 23. srpna 2023

 

 

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje