č. j. 54 Ad 19/2023-10

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

žalobce:

A. W., narozený X,

bytem X,

t. č. ve Věznici Valdice, sídlem náměstí Míru 55, 507 11  Valdice,

 

proti

 

žalovanému:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 7. 2023, č. j. X,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

 

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení posudku o invaliditě v řízení o námitkách ze dne 31. 7. 2023, č. j. X, jímž byl pro účely řízení o námitkách žalobce týkající se jeho nároku na invalidní důchod posouzen jeho zdravotní stav.

 

  1. V § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 19. 7. 2007, č. j. 7 Afs 12/2007-110, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, o jehož odvolání nebylo odvolacím orgánem doposud vůbec rozhodnuto.
  2. V daném případě je ze žaloby žalobce a se sdělení žalované ze dne 15. 8. 2023 zřejmé, že žalobce podal námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2023, č. j. X. V rámci řízení o námitkách žalobce byl vypracován posudek o invaliditě ze dne 31. 7. 2023, č. j. X, jehož zrušení se žalobce podanou žalobou domáhá. Soud dotazem u žalované zjistil, že o námitkách žalobce nebylo žalovanou dosud rozhodnuto (viz dopis žalované ze dne 15. 8. 2023 založený na č. l. 9 soudního spisu).
  3. Soud proto konstatuje, že žalobce dosud v předmětném případě nevyčerpal zákonem upravené opravné prostředky, neboť ještě není rozhodnuto o žalobcem podaných námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2023. Za současného stavu tak soud není oprávněn přezkoumávat posudek o invaliditě ze dne 31. 7. 2023, č. j. X, pokud dosud nebylo žalovanou rozhodnuto o námitkách žalobce. Teprve rozhodnutí o námitkách žalobce bude rozhodnutím přezkoumatelným v rámci správního soudnictví.
  4. Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nebylo ve správním řízení rozhodnuto o opravném prostředku, je nutné žalobu žalobce ve smyslu § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako předčasnou odmítnout. Proto soud výrokem I. tohoto usnesení žalobu žalobce odmítl.
  5. V žalobě žalobce též navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce z řad advokátů. Soud může na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát, toliko účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, jak vyplývá z § 35 odst. 10 věta první s. ř. s. V souladu s tímto zákonným ustanovením je tedy možné žalobci ustanovit zástupce pouze tehdy, pokud nemá dostatečné prostředky a je zřejmé, že s ohledem na své poměry není v řízení před soudem schopen bez poskytnutí právní pomoci řádně uplatňovat svá práva.
  6. S ohledem na to, že žaloba žalobce byla odmítnuta jako předčasná, soud žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů, neboť to není nezbytné k ochraně jeho práv, protože jeho žaloba, která byla podána předčasně, nemůže být soudem věcně projednána. Vzhledem k této skutečnosti proto soud výrokem II. tohoto usnesení návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů dle § 35 odst. 10 s. ř. s. zamítl.
  7. Výrok III. tohoto usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 21. srpna 2023

Mgr. Ladislav Vaško v.r.

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.