č. j. 17 Ad 9/2023 - 56

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

žalobkyně:

 

Ing. V. P., narozena dne X,

bytem X,

zastoupena JUDr. Julií Šindelářovou,

advokátkou se sídlem Mikulášská 455/9, 326 00 Plzeň, 

proti

 

 

žalované:

 

Česká správa sociálního zabezpečení, 

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 2. 2023, č. j. X,

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalované ze dne 24. 2. 2023, č. j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

 

  1. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3.146,- Kč k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. Julie Šindelářové, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

 

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2022, č. j. X žalovaná přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Domažlice totiž dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.
  2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami. Žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí potvrdila. V řízení o námitkách nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 5c (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy, úzkostné a fobické poruchy, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fóbie, specifické fóbie, smíšené úzkostně-depresivní poruchy, obsedantně kompulzivní porucha, reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení, posttraumatická stresová porucha, disociativní porucha, porucha somatoformní, neurastenie - středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje hodnoty v rozmezí 25-35 %. Lékař žalované zvolil hodnotu při vyšší hranici, tedy celkových 35 %.  Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.
  3. Proti rozhodnutí žalované žalobkyně brojila žalobou, v níž namítla následující: její pracovní schopnost poklesla podstatně, a to více než o 50 %. Žalobkyně má velké zdravotní problémy, a to nejen po fyzické stránce, ale má i výrazné psychické problémy. Vedle praktického lékaře navštěvuje dosud další odborné lékaře a je pod dohledem psychologa pro přetrvávající úzkostně fobickou symptomatiku, a to vše v souvislosti se zdravotním postižením při velké vlakové srážce ze dne 4. 8. 2021. Žalobkyně vedle průběžných návštěv psychologa navštěvuje opakovaně lékaře-ortopeda, který ke dni 12. 3. 2023 vydal lékařskou zprávu, která se k důkazu předkládá. Musela vyhledat i pomoc psychiatra, který potvrdil posttraumatickou stresovou poruchu. Žalobkyně pravidelně navštěvuje Centrum pro léčbu bolesti Fakultní nemocnice v Plzni. Žalobkyně se domnívá, že její zdravotní postižení odpovídá druhému stupni invalidity, když z předložených lékařských zpráv vyplývá, že je značně omezena v možnosti vykonávat zaměstnání odpovídající jejímu vzdělání, možnostem a schopnostem před vážným úrazem, který jí poznamenal závažně nejen v omezeních pohybových a jiných zdravotních postiženích, ale zejména poznamenal její psychiku. Rozhodně se nejedná pouze o subjektivní potíže žalobkyně, ale tyto obtíže jsou doloženy již předloženými lékařskými zprávami. Žalobkyně nesouhlasí se závěry napadených rozhodnutí správního orgánu tak, jak jsou prezentovány v jejich odůvodnění. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je žalobkyně přesvědčena, že splňuje veškeré podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně.
  4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla následující: z žaloby vyplývá, že žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu. S ohledem na tuto skutečnost žalovaná ČSSZ navrhuje provedení důkazu odborným lékařským posouzením, které bylo pro účely přezkumného soudního řízení zákonem svěřeno posudkovým komisím Ministerstva práce a sociálních věcí (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

 

Posouzení věci

  1. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích výše shrnutých žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  2. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže je pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže je pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
  3. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
  4. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
  5. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.
  6. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 60 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobkyně shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 5d vyhlášky o posuzování invalidity, a to v hodnotě 70 %, tzn. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je posttraumatická stresová porucha. Dále následky po polytraumatu při čelní srážce dvou vlaků (4. 8. 2021). U posuzované žalobkyně se jedná o těžké postižení, obsedantně kompulzivní poruchu s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, těžké narušení společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit. Míru poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně posudková komise stanovila v celkové hodnotě 60 %, a to po snížení o deset procentních bodů vzhledem ke schopnosti žalobkyně vést profesní život (vizte § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity). Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den 27. 4. 2022, tzn. den psychologického vyšetření. Platnost posudkovou komisí stanovena trvale, a to pro absenci předpokladu stabilizace a zlepšení zdravotního stavu.
  7. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a s obsahem posudku, přičemž proti nim nic nenamítli. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
  8. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopna práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách. Schopna lehčí práce s možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu. Dále není schopna práce spojené se zvýšeným rizikem stresů, ve směnném provozu, ve velkém kolektivu, ve vynuceném tempu. Schopna práce s dodržením výše uvedených obecných pracovních kontraindikací.
  9. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 60 %, což podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě druhého stupně, která byla dána ke dni napadeného rozhodnutí žalované.

Závěr

  1. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její (předmětnou žalobou napadené) rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).
  2. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita druhého stupně žalobkyně vznikla ke dni 27. 4. 2022 a od té doby trvá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
  3. Procesně úspěšná žalobkyně má vůči neúspěšné žalované straně právo na náhradu řízení (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Žalovaná je proto povinna do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 146 za dva úkony právní služby po 1 000 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a sepisu žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) ve spoj. s § 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 3 advokátního tarifu] a dva režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. To vše navýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 546 Kč. Celková výše se tedy rovná částce 3 146.

 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.  Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).

 

Plzeň 18. srpna 2023

 

Mgr. Jana Komínková  v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.