6 A 79/2023-22

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobce: xxxx

  zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem,

sídlem Praha, K Chaloupkám 3170/2

proti

žalovanému: Ministerstvo dopravy, odbor agend řidičů,

  sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. března 2023, čj. MD-7414/2023-160/3,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]                        Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále také jen „magistrát“), ze dne 25. listopadu 2022, čj. MHMP 2214716/2022/Dit. Ve správním řízení byly námitky žalobce proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče zamítnuty, a záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče byl potvrzen ke dni 25. 9. 2022 podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o silničním provozu“).

[2]                        Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení, včetně zrušení správního rozhodnutí prvého stupně, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě namítal, že již v průběhu správního řízení rozporoval záznam bodů z jednání dne 8. 9. 2021 v obci Byšice, neboť se v této době zdržoval na jiném místě, což navrhoval prokázat výslechem policisty, který podepsal pokutový blok a jednatele třetího subjektu. Podle jeho názoru za této situace si měl žalovaný vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti uvedené v pokutovém bloku (odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2017, čj. 8 As  186/2016-35), čímž jsou výslech policisty a jednatele, a dále vyžádat si kopii přikazovaného bloku a posoudit jeho obsah.

[3]                        Žalovaný ve vyjádření navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou, obsahově odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a průběh správního řízení.

[4]                        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobnímu bodu uvedeno, že na základě námitky žalobce, že v předmětný den byl na jiném místě a nemohl tak blok podepsat, obstaral správní orgán výpis z obchodního rejstříku a usnesení Krajského soudu v Ostravě týkající se třetí osoby, kde mělo probíhat jednání, z nichž plyne, že dne nabytí právní moci usnesení dne 2. 3. 2021 došlo ke zrušení této třetí osoby s likvidací. Tvrzení o obchodním jednání se tak jeví jako velice nevěrohodné, žalobce jej nijak nedoložil, přičemž na něm leží důkazní břemeno.

[5]                        V odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí magistrát vychází z týchž skutkových zjištění, jako žalovaný, navíc je zde uvedeno, že třetí osoba, u níž mělo probíhat jednání, byla zrušena s tím, že nesídlí na adrese zapsané ve veřejném rejstříku. Této společnosti pro nekontaktnost musel být v rejstříkovém řízení ustanoven opatrovník, neboť se nedařilo doručit jejímu jednateli, občanu Polské republiky, písemnost rejstříkového soudu. Žalobce tak nezpochybnil údaje na oznámení, proto magistrát neshledal důvod k výslechu policisty ani jednatele společnosti, k němuž žalobce nedoložil žádné konkrétní údaje.

[6]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[7]                        V souzené věci se první část žalobní námitky opírá o to, zda magistrát a žalovaný byli povinni opatřit si pokutový blok a vyslechnout svědky při svém rozhodování. Podle názoru soudu tomu tak vzhledem na konkrétní důkazní situaci nebylo.

[8]                        Obecně je nutné prokazovat jinými prostředky (než záznamem bodů) skutečnosti, které jsou důvodně zpochybněny v rámci řízení. Toto důvodné zpochybnění je nutné dostatečně konkretizovat, což odráží i žalobcem citovaná judikatura. Nicméně, vždy je na konkrétním posouzení důkazní situace, zda zpochybnění údajů v záznamu je skutečně natolik důvodné, aby bylo nutno provést výslech dalších osob či vyžádání pokutového bloku. Tak tomu v daném případě nebylo. Žalobce uvedl, že v předmětný den se nacházel na jiném místě, a to jednáním s třetím subjektem na jeho adrese. Na toto tvrzení však magistrát reagoval vyžádáním výpisu z veřejného rejstříku a usnesením rejstříkového soudu, z nichž jednoznačně plyne, že tato třetí osoba v době namítaného jednání byla v likvidaci, a to mj. z důvodu, že neodpovídal údaj o jejím skutečném sídle se sídlem zapsaným v rejstříku. Rovněž skutečnost, že jediný jednatel této společnosti byl nekonktaktní, navíc je to cizinec s místem pobytu mimo místo sídla uvedeného v rejstříku, proto z tohoto důvodu musel být třetí osobě ustanoven v rejstříkovém řízení opatrovník, silně zpochybňuje tvrzení žalobce, že v této době s touto třetí osobou (resp. jejím jednatelem, kterého v žádném svém procesním návrhu, a to ani v žalobě, nijak blíže neztotožnil), byl na právě v konkrétní hodinu na jiném místě. Tato skutečnost byla výslovně uvedena v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, a pokud s ní žalobce nesouhlasil, mohl se jí konkrétně bránit v odvolání, což však neučinil (odvolání obsahuje pouze obecné odkazy na judikaturu a obecná tvrzení ohledně této skutečnosti). Žádnou konkrétní skutečnost, která by tento skutkový závěr zpochybňovala, pak neuvedl ani v žalobě.

[9]                        Za tohoto stavu soud souhlasí s žalovaným, že tvrzení žalobce bylo velmi obecné a že ve své obecnosti bylo vyvráceno listinnými podklady, které shromáždil magistrát. Další dokazování, jak navrhoval žalobce v odvolání, tak bylo pro obecnost a nevěrohodnost vylíčení skutku žalobcem nadbytečné.

[10]                        Pokud žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že důkazní břemeno leží na žalobci, což žalobce v obecné rovině zpochybňuje poukazem na základní zásady správního řízení, pak podle názoru soudu se evidentně jedná o reakci na shora uvedenou důkazní situaci a procesní aktivitu žalobce v průběhu správního řízení, nikoliv o obecné konstatování aplikovatelné na jakoukoliv procesní situaci.

[11]                        Soud uzavírá, že shromážděnými listinnými podklady bylo výrazně zpochybněno velmi obecné tvrzení žalobce, že se v době spáchání přestupku nacházel na jiném místě, na což žalobce nijak konkrétněji dalším rozvedením konkrétní argumentace nereagoval. Proto nebylo namístě provést velmi obecně navrhované doplnění dokazování o výslechu dalších osob a vyžádání si pokutového bloku, neboť obecná verze žalobce o skutkovém ději byla konkrétně vyvrácena vyžádanými listinnými podklady.

[12]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[13]                        Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).

[14]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 24. srpna 2023

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu