10 Afs 231/2023 - 51

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Development Alliance, z. s., Pellicova 1, Brno, zast. advokátem Mgr. Pavlem Černým, Údolní 33, Brno, proti žalované: Česká rozvojová agentura, Nerudova 3, Praha 1, zast. advokátem Mgr. et Mgr. Pavlem Pytlíkem, Opletalova 4, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 20. 7. 2020, čj. 281712/2020ČRA, a ze dne 26. 1. 2021, čj. 280135/2021ČRA, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, čj. 14 A 69/202198, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

 

takto:

 

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

 

 

Odůvodnění:

 

[1]               Rozhodnutím ze dne 20. 7. 2020 žalovaná podle § 14m odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), poskytla osobě zúčastněné na řízení k její žádosti dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2020 ve výši 2 000 000 Kč.

 

[2]               Žalovaná rozhodnutím ze dne 26. 1. 2021 zamítla podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel žádost žalobkyně o poskytnutí dotace. Žádost podaly žalobkyně i osoba zúčastněná na řízení na základě dotační výzvy žalované „Udržitelným zemědělstvím ke zvýšení životní úrovně drobných farmářů (Zambie)“.

 

[3]               Proti zmíněným rozhodnutím podala žalobkyně žalobu k městskému soudu, který rozhodl tak, že žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 7. 2020 odmítl, neboť byla podána opožděně (výrok I). Městský soud dále zrušil rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2021 a věc jí vrátil k dalšímu řízení (výrok II). Městský soud rovněž rozhodl o nákladech řízení (výrok III a IV).

 

[4]               Žalovaná (stěžovatelka) napadla výrok II a III rozsudku městského soudu kasační stížností, v níž také navrhla, aby NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedla, že zrušené rozhodnutí se týká neposkytnutí dotace za rok 2020. Žalobkyně se tedy již nemůže domoci dotace. Dotace byla poskytnuta osobě zúčastněné na řízení, která projekt již téměř dokončuje. Žalobkyně projekt již realizovat nemůže. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nemůže žalobkyni vzniknout žádná újma. Stěžovatelka může rozhodnout pouze tak, že dotaci žalobkyni neposkytne. Podle stěžovatelky není pro žalobkyni rozhodná ani náhrada nákladů řízení. Maximálně ji dostane až po rozhodnutí o kasační stížnosti. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s žádným veřejným zájmem. Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, musela by stěžovatelka připravovat nové rozhodnutí o neposkytnutí dotace (velmi podrobně odůvodněné), věc konzultovat s hodnotící komisí, a to v situaci, kdy není zřejmé, zda bude kasační stížnosti vyhověno, či nikoli. Pokud by kasační stížnosti vyhověno bylo, byla by to ze strany stěžovatelky nedůvodná práce. Nadto, pokud by kasační stížnosti vyhověno bylo, byla by vydána ve svém důsledku dvě pravomocná rozhodnutí o téže věci a proti druhému rozhodnutí by žalobkyně mohla opět podat žalobu. Takový stav by byl zmatečný a nežádoucí. Bylo by také v rozporu s veřejným zájmem, aby byly vynakládány veřejné prostředky na vydání rozhodnutí, které, pokud bude kasační stížnosti důvodná, nebude mít žádný smysl.

 

[5]               Podle žalobkyně stěžovatelka neodůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku vznikem žádné újmy. Skutečnost, že stěžovatelka bude muset rozhodnout ve věci, nelze považovat za újmu, ale za plnění zákonem stanovených povinností. Žalobkyně podotkla, že samotná okolnost, že je stěžovatelka povinna respektovat rozsudek městského soudu a vydat rozhodnutí ve věci, nemůže ani v případě eventuálního „obživnutí“ jejího původního rozhodnutí znamenat nepoměrně větší újmu, která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žalobkyně navrhla, aby NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

 

[6]               Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

 

[7]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Jeli odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

 

[8]               S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nepoměrně větší újmě. Bude se jednat o případy, kdy by respektování soudního rozhodnutí mohlo způsobit závažné důsledky, např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku apod. (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/200649, č. 1255/2007 Sb. NSS). To, že se stěžovatelka znovu musí zabývat žádostí žalobkyně o dotaci a vydat nové rozhodnutí (včetně nákladů, které s tím souvisí), zpravidla nemůže odůvodnit přiznání odkladného účinku. Jak uvedla žalobkyně, nejedná se o nic jiného než plnění zákonných povinností správním orgánem. Vychází se totiž z předpokladu, že na rozhodnutí městského soudu je třeba hledět jako na věcně správné a zákonné, dokud není jako celek zákonným způsobem zrušeno. V konkrétním případě NSS neshledal žádné další okolnosti, které by přiznání odkladného účinku odůvodnily. Stěžovatelka ostatně ani žádné netvrdila.

 

[9]               S ohledem na shora uvedené dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 27. září 2023

 

Ondřej Mrákota

předseda senátu