[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci

žalobce: X, narozený X

 bytem X

  zastoupený advokátem JUDr. Josefem Kopřivou

 se sídlem Vodičkova 709/33, Praha 1

proti

žalovanému: náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování

 se sídlem Strojnická 27, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 1. 3. 2021 č.j. PPR-34564-95/ČJ-2015-990131

takto:

1. Rozhodnutí náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování ze dne 1. 3. 2021 č.j. PPR-34564-95/ČJ-2015-990131 se zrušuje.

2. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1.      Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování ve věcech služebního poměru ze dne 26. 10. 2015 č. 1325/2015 (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce dle § 42 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky, neboť podle závěru psychologa Policejního prezidia České republiky ze dne 17. 6. 2015, který dne 17. 8. 2015 v přezkumném řízení potvrdil vedoucí psycholog Policie České republiky, není osobnostně způsobilý výkonu služby v Policii České republiky, neboť nesplňuje charakteristiky podle § 1 vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o osobnostní způsobilosti“).

2.      Napadené rozhodnutí je v pořadí druhým rozhodnutím žalovaného o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování ve věcech služebního poměru ze dne 26. 10. 2015 č. 1325/2015. V téže věci žalovaný již dříve vydal rozhodnutí ze dne 13. 12. 2016 č.j. PPR-34564-63/ČJ-2015-990131, jímž žalobcovo odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Také rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016 č.j. PPR-34564-63/ČJ-2015-990131 žalobce napadl správní žalobou. Městský soud v Praze nejprve rozsudkem ze dne 15. 10. 2020, č.j. 9 Ad 5/2017 – 99 toto rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na základě žalovaným podané kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 3. 2022 č.j. 1 As 421/2020 – 41 zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2020 č.j. 9 Ad 5/2017 – 99 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 19. 5. 2022 č.j. 9 Ad 5/2017 - 138 žalobu jako nedůvodnou zamítl. Kasační stížnost, kterou žalobce podal proti zamítavému rozsudku soudu ze dne 19. 5. 2022 č.j. 9 Ad 5/2017 - 138, Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 8. 2023 č.j. 1 As 134/2022 – 49 zamítl.

3.      Je nepochybné, že důvodem, pro který žalovaný přistoupil k vydání napadeného rozhodnutí, bylo zrušení jeho v pořadí prvního rozhodnutí v téže věci rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2020, č.j. 9 Ad 5/2017 – 99. Vzhledem k následnému zrušení tohoto zrušovacího rozsudku rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2022 č.j. 1 As 421/2020 – 41, jež ve výsledku vedlo k zamítnutí žaloby směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016 č.j. PPR-34564-63/ČJ-2015-990131, nastala situace, kdy (v pořadí první) rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016 č.j. PPR-34564-63/ČJ-2015-990131 o zamítnutí žalobcova odvolání „obživlo“ za současné existence (v pořadí druhého) napadeného rozhodnutí. Nyní tak vedle sebe existují dvě rozhodnutí žalovaného v téže věci, což je ve zřejmém rozporu s obecnou zásadou non bis in idem. Tato obecná právní zásada platí nejen v řízení před soudy, ale samozřejmě i v řízení před správními orgány. Lze ji dovodit z principu materiální právní moci, jenž v sobě zahrnuje i nezměnitelnost rozhodnutí, tj. nenarušitelnost vzniklých, změněných nebo zaniklých hmotněprávních subjektivních oprávnění a povinností. Uvedená zásada je jedním ze základních principů rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob jak soudy, tak i správními orgány, a bylo by možné se od ní odchýlit jen v případě, že by to stanovil výslovně zákon (pokud by taková právní úprava byla ústavně konformní). Tak tomu ale v projednávané věci není.

4.      Ze zásady non bis in idem jednoznačně vyplývá nepřípustnost více pravomocných rozhodnutí v téže věci. Jejich existence by totiž byla v příkrém rozporu s principem právní jistoty. Napadené rozhodnutí tak nemůže obstát vedle (v pořadí prvního) rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016 č.j. PPR-34564-63/ČJ-2015-990131. Soudu proto nezbylo než napadené rozhodnutí bez dalšího, tj. bez ohledu na vznesené žalobní námitky, zrušit bez jednání pro vadu řízení spočívající v porušení zásady non bis in idem [§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.]. K vytčené vadě řízení, která nastala po vydání zamítavého rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022 č.j. 9 Ad 5/2017 - 138 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2023 č.j. 1 As 134/2022 – 49, byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

5.      S přihlédnutím k důvodu zrušení napadeného rozhodnutí soud nevyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), neboť řízení o odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí již bylo pravomocně skončeno.

6.      Z procesního hlediska byl žalobce v řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí úspěšný, neboť řízení skončilo zrušením napadeného rozhodnutí. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by mu tak mělo vůči žalovanému náležet právo na náhradu nákladů řízení. Soud nicméně ve druhém výroku tohoto rozsudku podle § 60 odst. 7 s.ř.s. rozhodl, že žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které výjimečně není na místě žalobci náhradu nákladů řízení přiznat, spatřuje soud jednak v tom, že ke zrušení napadeného rozhodnutí došlo ze zcela jiných důvodů, než které namítal žalobce (k jeho žalobním námitkám soud, jak výše uvedeno, nepřihlížel). Zároveň nelze pominout výsledek řízení o žalobě proti (v pořadí prvnímu) rozhodnutí žalovaného v téže věci. Z výše nastíněného průběhu správního a soudního řízení je totiž zřejmé, že žalovaný již při vydání v pořadí prvního rozhodnutí ve věci samé postupoval v souladu se zákonem, když odvolání žalobce zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru. Veškerá navazující procesní aktivita žalobce, zahrnující mj. i podání žaloby proti napadenému rozhodnutí, byla ve své podstatě nedůvodným bráněním práva, jež nebylo způsobilé dosáhnout žalobcem sledovaného cíle, tj. zrušení rozhodnutí služebního funkcionáře o propuštění žalobce ze služebního poměru z důvodu jeho nezákonnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 12. září 2023

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu