[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové ve věci

žalobce:  I. H.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2022, č. j. MSK 143533/2021, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2022 č. j. MSK 143533/2021 (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 10. 2021 č. j. SMO/635352/21/DSČ/Šče-BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.
2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body:

1)      Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení.

2)      Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsána v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jejichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G 1498901 a série GF/2013, č. bloku F 0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C 1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti, nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem.

3)      Dále žalobce konkrétně namítal nedostatky k příkazovým blokům ze dne 21. 2. 2021 a ze dne 7. 8. 2019, a to neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to i vzhledem k šablonovitému charakteru žaloby, jak je pravidlem u výše uvedeného advokáta v obdobných věcech. Všechny zpochybňované příkazové bloky, které byly podkladem pro relevantní záznamy bodů, jsou čitelné, žalobcem podepsané, tedy pravomocné, a obsahují zákonné náležitosti, zejména jednoznačný popis přestupkového jednání, který lze podřadit pod příslušné bodové hodnocení podle přílohy zákona o silničním provozu.
4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s.
5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně doručil žalobci dne 20. 5. 2021 oznámení o tom, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 24. 5. 2021 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Obsahem těchto námitek je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů. Správní orgán I. stupně opatřil do spisu fotokopie příkazových bloků a rozhodnutí o spáchání přestupku. Dne 1. 6. 2021 bylo právnímu zástupci žalobce doručeno usnesení správního orgánu I. stupně o možnosti vyjádření se k podkladům rozhodnutí, popř. navrhnout jejich doplnění. Dne 21. 6. 2021 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno vyjádření k podkladům správního spisu se současným návrhem žalobce na přerušení řízení, čemuž bylo vyhověno. Následně dne 7. 9. 2021 byl žalobce opětovně vyrozuměn o možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí, ke kterému se žalobce prostřednictvím svého zástupce vyjádřil. Poté správní orgán I. stupně vydal dne 12. 10. 2021 rozhodnutí, kterým námitky podané žalobcem zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů do registru řidičů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které bylo na výzvu správního orgánu doplněno. O tomto odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
6. Podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
7. Podle § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.
8. Podle § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,

b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,

c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,

d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,

e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,

f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,

g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,

h) označení správního orgánu,

i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,

j) podpis oprávněné úřední osoby,

k) datum a místo vydání příkazového bloku a

l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry:

- Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku, a nikoliv z předmětných rozhodnutí. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného a také z obsahu správního spisu je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné příkazové bloky a rozhodnutí o spáchání přestupku, tudíž nevycházel pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žaloba tak z tohoto důvodu není důvodná.

- Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných příkazových bloků a rozhodnutí o přestupku vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že příkazové bloky a rozhodnutí o přestupku všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.

10.                      Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30. 6. 2017, se zabýval Nejvyšší správní soud opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem ze dne 28. 8. 2014, č. j.  4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Tato judikatura je nadále použitelná i pro příkazní řízení podle § 90 a násl. zákona o odpovědnosti za přestupky účinného od 1. 7. 2017. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.
11.                      Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:

- příkazový blok ze dne 7. 8. 2019, série: AK/2018, číslo bloku: C 2537709 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „X dne 7. 8. 2019 v 17:31 hod. Ostrava ul. Horní, A. Poledníka směr Plzeňská, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 50/79/76.“  V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 1000 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce.

- příkazový blok ze dne 21. 2. 2021, série: DB/2020, číslo bloku: B 3609245 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku – času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 21. 2. 2021 v 11:45 hod. v Ostravě na ulici Plzeňská (Dakota) porušil ust. § 7/1c zák. č. 361/200 Sb. držení hovorového zařízení. RZ: X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f1, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je jako forma zavinění uvedena nedbalost (přeškrtnutím slova úmysl), dále výše uložené pokuty 300 Kč, označení správního orgánu včetně otisku úředního razítka, identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, jejího podpisu a podpisu přestupce.

12.                      Z příkazového bloku ze dne 7. 8. 2019 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou v obci dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f3“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/79/76“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění    19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost stanovenou dopravní značkou v obci 50 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 79 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 76 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje otisk služebního razítka, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za dostačující k prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné úřední osoby, ale je uvedeno její služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o neurčitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu zůstává stále stejný. Krajský soud doplňuje, že shodně judikoval také NSS v rozsudku ze dne 27. 11. 2021 č. j. 3 As 311/2019-26. Na závěr soud uvádí, že z příkazového bloku je rovněž zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba v této části není důvodná.
13.                      Z příkazového bloku ze dne 21. 2. 2021 jasně vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy držení hovorového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem, kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je srozumitelně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka “125c/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje otisk úředního razítka, služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, což považuje soud ve smyslu výše uvedeného za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Rovněž je z příkazového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba v této části také není důvodná.
14.                      Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny příkazové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Uvedená rozhodnutí jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že předložené příkazové bloky, u kterých měl NSS shledat nedostatečnou individualizaci skutku, na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými příkazovými bloky, a rozhodnutí žalovaného tak není v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.
15.                      Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 3 žaloby s odkazem na bloky série HG/2014 číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.
16.                      Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
    s. ř. s. zamítl.
17.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 19. července 2023

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu