[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce:  H. H.

bytem X

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 5. 2022, č. j. MPSV-2022/93965-922, č. j. MPSV-2022/93956-922 a č. j. MPSV-2022/93979-922, ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku

takto:

 I.  Žaloba se zamítá.

 II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. V posuzovaném případě byl spor o to, jestli postižení žalobce odpovídá nebo je srovnatelné s postižením podle přílohy zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“).
2. Žalovaný napadeným rozhodnutím č. j. MPSV-2022/93965-922 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 28. 2. 2022, č. j. 57643/22/SU. Úřad práce tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku – schodišťovou sedačku včetně instalace.
3. Žalovaný napadeným rozhodnutím č. j. MPSV-2022/93956-922 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí úřadu práce ze dne 28. 2. 2022, č. j. 57584/22/SU. Úřad práce tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku – šikmou zvedací plošinu včetně instalace.
4. Žalovaný napadeným rozhodnutím č. j. MPSV-2022/93979-922 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí úřadu práce ze dne 28. 2. 2022, č. j. 57613/22/SU. Úřad práce tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku – schodišťovou sedačku včetně instalace.
5. Žalovaný v napadených rozhodnutích odkázal na posudky Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“), které shledal jako úplné a přesvědčivé. Podle posudků u žalobce nešlo o zdravotní postižení ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. ani o vadu podle části I bodu 1 a 4 přílohy k citovanému zákonu. Žalobce utrpěl cévní mozkovou příhodu, má frustní levostrannou hemiparézu a fatickou poruchu, trpí oboustrannou gonartrózou II. stupně, je po resekci tubulárního adenokarcinomu lineálního ohbí, má organický psychosyndrom, je po úrazu levého lokte, po traumatické amputaci distálního článku třetího a čtvrtého prstu levé horní končetiny, po fraktuře Th 12 a L 2, trpí arteriální hypertenzí III. stupně, paroxysmální fibrilací síní (oběhově kompenzovanou), hepatopatií toxonutritivní, oboustrannou hypakuzí, presbyopií atd. Žalobce je plně orientovaný, obtížně mobilní, a to s oporou druhé osoby a dvou francouzských holí nebo s pomocí opory o nízké chodítko. Žalobce je schopen ujít pouze několik kroků. Žalobce má artrózu nosných kloubů, zápěstí a lokte vlevo. Zhoršená mobilita žalobce není důsledkem anatomických nebo funkčních ztrát končetin nebo důsledkem úplné obrny končetin. U žalobce není diagnostikována ankylóza nosných kloubů dolních končetin. U žalobce nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v bodě 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. a nejde u něho ani o vyjmenovaná zdravotní postižení interní povahy, která způsobují těžké omezení pohyblivosti a jsou uvedená v bodě 4 části I téže přílohy. Odvolací námitky žalobce byly obecné. Rozhodující při posouzení nároku žalobce na přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku je pouze jeho zdravotní stav. Lékařskými zprávami prokázaný zdravotní stav nesplňuje podmínky přiznání příspěvku podle zákona č. 329/2011 Sb. Tím není vyloučena možnost získat finanční prostředky na nákup potřebné pomůcky z jiných zdrojů.
6. Žalobce v žalobě namítal nesprávnost napadeného rozhodnutí v celém rozsahu a navrhl k důkazu znalecký posudek. Žalobce nesouhlasil s tím, že nebyl přizván k jednání posudkové komise a osobně vyšetřen. Žalobce nemá dostatek finančních prostředků a nesouhlasí s postupem úřadu práce a žalovaného a sociální politikou státu. Zdravotní stav žalobce se už nezlepší.
7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí poukázal na to, že žalovaný vycházel z posudků posudkové komise jako stěžejních důkazů pro rozhodování. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku nemá každá osoba s těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí či interním postižením, ale jen taková, u které bylo prokázáno zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu výslovně uvedené v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., i kdyby lékař diagnostikoval u žadatele těžkou poruchu nosného nebo pohybového ústrojí či vážné interní onemocnění. Žalovaný posoudil nárok žalobce podle zákona č. 329/2011 Sb. účinného do 31. 12. 2021 a i po jeho novelizaci účinné od 1. 1. 2022. Ani podle jednoho znění žalobce nesplnil zákonné podmínky nároku na příspěvek. Členem posudkové komise byl neurolog. Žalovaný nepříznivý zdravotní stav žalobce nijak nezpochybnil. Znění jednotlivých zákonů je však v kompetenci zákonodárce a úřad práce a žalovaný nemohly rozhodnout ve prospěch žalobce nad rámec právní úpravy, správní úvahou nebo srovnáním zdravotních postižení.
8. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
9. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
11. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
12. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 1 se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje:

a)    anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,

b)    funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,

c)     anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše,

d)    funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,

e)     ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,

f)     ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin,

g)    těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,

h)    disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,

i)     anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu,

j)      anatomická nebo funkční ztráta končetiny,

k)    anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin,

l)     anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování,

m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla

n)   těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík, pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a imobility prokázané geriatrickým vyšetřením.

13. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 4 se za zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, za které se považuje:

a) ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda, přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala,

b) chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability (VDS) ve stupni 3,

c) lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení 3 (elefantiáza),

d) nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické ambulanci pro diabetiky,

e) Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin pomocí ortézy nebo vozíku,

f) srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci srdce,

g) implantace dlouhodobých podpor oběhu,

h) srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA IV,

i) srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních 12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizaci, kdy i po hospitalizacích zůstává funkční třída NYHA III,

j) srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického vyšetření s dokumentovaným VO2max ≤ 14 ml/kg/min nebo u dítěte <50 % předpokládaných hodnot pro daný věk dítěte,

k) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci, pro kterou je poskytována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT),

l) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci s hyperkapnií, pro kterou je poskytována domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV).

14. Při rozhodování o nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku je zásadním a rozhodujícím důkazem posudek, který prokazuje či vylučuje zdravotní postižení uvedená v příloze zákona č. 329/2011 Sb. Jde o odbornou medicínskou otázku a rozhodnutí správních orgánů a soudu závisí na odborném lékařském posouzení posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Šumperk (dále jen „OSSZ“) a v odvolacím řízení posudkové komise.
15. Na tento posudek je podle konstantní judikatury třeba nahlížet jako na kterýkoliv jiný důkazní prostředek, neboť se sice jedná o tzv. „povinný důkaz“, nikoliv však o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Z toho důvodu není správnost posudku presumována, posudek proto podléhá hodnocení správního orgánu a nemůže být bez dalšího převzat jako pravdivý. Při rozhodování ve věci příspěvku však správní orgán neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Jelikož však bývá posudek posudkové komise v odvolacím řízení stěžejním důkazem, je kladen zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ads 42/2003‑61, č. j. 4 Ads 42/2013‑43, č. j. 10 Ads 116/2014‑46).
16. Žalovaný odvolání zamítl s odůvodněním, že žalobce nesplňuje podmínky nároku na poskytnutí příspěvku, tedy že u něho nebyla zjištěna těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, jak se toho žalobce domáhal. Onemocnění žalobce, která jsou popsána v jeho zdravotnické dokumentaci, podle posudkové komise a žalovaného uvedeným kritériím neodpovídají.
17. Posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska splnění podmínek nároku na dávku osobám se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž správní orgán ani soud nemají potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obracejí k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely odvolacího správního řízení o přiznání takové dávky posuzuje zdravotní stav občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí o odvolání (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“.).
18. V nyní projednávané věci tak byly pro žalovaného stěžejními důkazy posudky posudkové komise ze dne 10. 5. 2022, podle jejichž závěrů nebyl žalobce v rozhodné době osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 1 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí či zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti. Při vypracování posudku vycházela posudková komise z posudkového spisu OSSZ a z nálezů vypsaných v posudku. Posudková komise po posouzení těchto podkladů nenalezla u žalobce takové zdravotní postižení, které by splňovalo kritéria pro poskytnutí příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, a po takto provedeném přezkumu potvrdila posudky OSSZ ze dne 2. 2. 2022 a 24. 1. 2022, na jejichž základě nebyly žalobci uvedené dávky přiznány.
19. Posudky posudkové komise se vypořádaly se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédly k veškerým zdravotním potížím žalobce, které jsou uvedeny v lékařských zprávách, a své posudkové závěry posudková komise jednoznačně a konkrétně zdůvodnila. Přitom náležitě vysvětlila, proč není možné zdravotní postižení žalobce považovat za některou z těžkých vad nosného nebo pohybového ústrojí uvedených v části I bodu 1 nebo za stav podle části I bodu 4 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., ačkoliv má žalobce závažná onemocnění a jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý. Rovněž tak se posudková komise dostatečně vypořádala s lékařskými zprávami a objasnila, z jakých důvodů nelze ani na základě jejich obsahu žalobci přiznat požadované dávky. Na základě těchto skutečností je možné posudky posudkové komise ze dne 10. 5. 2022 považovat za úplné, přesvědčivé a náležitě odůvodněné. O jejich správnosti nemá soud shodně s žalovaným žádné pochybnosti. Navíc ke stejnému posudkovému závěru dospěla i OSSZ. Ostatně, žalobce ani v žalobě netvrdil konkrétně a nepředložil žádný důkaz, že by měl některé zdravotní postižení uvedené v příslušných ustanoveních přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., ani k prokázání svých tvrzení nenavrhl žádný relevantní důkaz.
20. Žalobce nedoložil soudu žádné lékařské zprávy, které by obsahovaly jiná zjištění a závěry, než jako je citovala posudková komise v posudku.
21. Za této situace se soud zabýval otázkou, zdali v posuzované věci měl být žalobci přiznán příspěvek na pořízení schodišťové sedačky a šikmé plošiny, včetně instalací, na základě kombinace jeho zdravotních obtíží, které přitom nejsou uvedeny ve  výčtu zdravotních postižení v části I bodu 1 a 4 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb.
22. Výčet onemocnění v části I bodech 1 a 4 je formulován uzavřeně a ani ze znění § 9 zákona č. 329/2011 Sb. či jiných ustanovení jeho přílohy není možné usuzovat, že by okruh onemocnění, pro něž lze příspěvek přiznat, byl stanoven pouze demonstrativně (příkladmo). Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na zvláštní pomůcku totiž nejsou v zákoně č. 329/2011 Sb. uvedeny slovy „zejména“, „například“ či „v dalších obdobných zdravotních postiženích“. Je tedy zřejmé, že v příloze k tomuto zákonu je obsažen taxativní výčet zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky.
23. Nelze přijmout závěr, že nárok na příspěvek na požadované pomůcky má podle jazykového výkladu zákona č. 329/2011 Sb. i osoba trpící nemocemi stejného typu, rázu či povahy jako u zdravotních postižení uvedených v části I bodu 1 či 4 přílohy k témuž zákonu.
24. Naopak, znění § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. výslovně stanoví, že za zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku se považují jen v příloze vyjmenované nemoci.
25. Proto tato dávka nemůže být poskytnuta osobě s jinou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, u kterého podle lékařských zpráv existují nemoci neuvedené v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., tedy neodůvodňuje přiznání příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky ani na základě nejširšího možného jazykového významu právních norem obsažených v tomto právním předpise.
26. Tuto dávku pak nelze žalobci poskytnout ani za pomoci analogie, jež je obecně myslitelná i při taxativním výčtu (srov. Melzer, F.: Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání, C. H. Beck, Praha 2011, str. 249).
27. Shora vyjmenovaný okruh zdravotních postižení uvedených v části I bodu 1 a 4 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. totiž obsahuje jen nejzávažnější onemocnění nosného a pohybového ústrojí a zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, takže úmyslem zákonodárce bylo poskytnutí příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky pouze takto nejpostiženějším osobám.
28. Skutečnost, že žalobce mezi ně nepatří, vyplývá z již zmíněného dokazování, lékařských zpráv a citovaných posudků. V uvedeném taxativním výčtu zdravotních postižení, pro která lze osobě poskytnout příspěvek na požadovanou dávku, tedy nelze shledat žádnou neúplnost, nedostatek či nedokonalost právní úpravy, kterou by bylo možné označit jako mezeru v zákoně vyžadující její vyplnění za užití analogie.
29. Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí a zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, které odůvodňují přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, jsou tedy výlučně vady a stavy vyjmenované v části 1 bodu 1 a 4 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Musí se proto jednat o zdravotní postižení shodné a přirovnávání postižení jiných není přípustné. K témuž závěru ostatně dospěl také NSS ve svém rozsudku č. j. 4 Ads 51/2016-29 a č. j. 3 Ads 55/2013-29, kterým potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 2 Ad 14/2013-20. Jiné zdravotní postižení, které by zakládalo nárok na požadovaný příspěvek, žalobce netvrdil, ani neprokázal.
30. Žalobní námitku, podle níž namítaná zdravotní postižení žalobce zakládají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky, tedy soud neshledal důvodnou.
31. Nedůvodná je námitka žalobce, že nebyl ve správním řízení osobně vyšetřen. Přesvědčivost posudku je obecně kategorií nezávislou na tom, zda byla posuzovaná osoba fyzicky přítomna jednání posudkového orgánu, či nikoliv. Aby mohl být posudek přesvědčivý, musí se srozumitelně a bez vnitřních rozporů vypořádat se všemi relevantními skutečnostmi a jeho závěry nesmí být zpochybněny obsahem jiného posudku nebo lékařské zprávy. Jakkoliv by přímé osobní vyšetření posuzované osoby lékařem OSSZ a PK MPSV mělo být pravidlem, takové pravidlo neplatí bezvýjimečně a vždy musí být náležitě zohledněny konkrétní okolnosti projednávaného případu (viz např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 82/2011-44). K tomu soud dodává, že žalobce byl posudkovou komisí informován o tom, že jeho zdravotní stav posoudí z doložené lékařské dokumentace, která je dostatečná k posouzení i bez jeho účasti. Žalobce na toto sdělení nijak nereagoval a účast na jednání posudkové komise nežádal. Z posudku a s přihlédnutím k okolnostem věci je zřejmé, že posudková komise nepovažovala osobní vyšetření žalobce za potřebné. Ostatně, žalobce ani netvrdil, že by na osobním vyšetření posudkové komise trval a z jakého důvodu.
32. S ohledem na to, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a v souladu s § 3 a § 50 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, že žalobce v žalobě neuvedl žádná konkrétní tvrzení o nezákonnosti či nesprávnosti posouzení jeho zdravotního stavu a nedoložil k tomu žádné lékařské zprávy či jiné důkazy a dále zde nebyly posudky, mezi kterými by byly rozpory, soud neprováděl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem.
33. Soud v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Žalobce neměl nárok na požadované příspěvky podle zákona č. 329/2011 Sb. v žádném jeho rozhodném znění. Pokud by se stav žalobce podle lékařských zpráv zhoršil a odpovídal by některému ze zákonných kritérií přiznání dávky, může podat novou žádost.
34. Bezplatnou právní pomoc mohou žalobci poskytnout například úřad práce, neziskové spolky, právní kliniky při právnických fakultách, Veřejný ochránce práv anebo advokát určený Českou advokátní komoru nebo ustanovený soudem v soudním řízení, pokud žalobce nemá dostatek finančních prostředků na právní pomoc.
35. Závěrem soud shrnuje, že správní orgány zjistily skutkový stav tak, že o něm nebyly důvodné pochybnosti, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem správné skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil, a proto žalobu zamítl. Ve skutečnosti žalobce brojí spíše proti znění zákona, jehož smysl a záměr zákonodárce vysvětlil soud výše.
36. Soud v souladu s § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v něm neměl úspěch a správnímu orgánu takové právo ve věcech sociální péče nepřísluší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Olomouc 21. srpna 2023

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně