[OBRÁZEK]

 ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce:  Ing. D. G.,

  bytem X,

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,

  se sídlem Zborovská 11, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2023, č. j. 022039/2023/KUSK/OLPPS/NOV,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah podání účastníků

1.     Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 8. 2022, č. j. 106212/2022/ODSA/VlKl. Správní orgán prvního stupně tímto rozhodnutím shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 2 000 Kč.
2.     Žalobce v podané žalobě uplatnil toliko jeden žalobní bod: nedostatečné kroky ke zjištění pachatele přestupku.
3.     Žalobce uvádí, že nebyly splněny zákonné podmínky pro uplatnění odpovědnosti provozovatele vozidla, neboť na výzvu správnímu orgánu sdělil, kdo vozidlo řídil.
4.     Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že součástí správního spisu je informace od České pošty, že zásilka byla doručena dne 2. 2. 2022, ale v souvislosti s opatřeními, které mají zabránit šíření epidemie COVID-IO v Kanadě, nemohl být doklad o převzetí podepsán příjemcem. Tedy nebylo prokázáno, že došlo k doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku, protože při doručování do ciziny nelze uplatnit fikci doručení. Pan Dr. X. G. správní orgán prvního stupně nekontaktoval, proto byly přestupky řidiče dne 30. 6. 2022 odloženy, neboť správní orgán prvního stupně neměl žádný důkaz, že by řidičem byl právě Dr. X. G..
5.     V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že jasně doložil, že dopis byl adresátem (označeným řidičem) doručený a převzatý. Doručení je potvrzeno i poštovními doručovateli kanadské a české pošty a ani tak správní orgán I. stupně nezahájil přestupkové řízení pro uložení pokuty označenému řidiči. Je také povinností předvolaného na výzvu o podání vysvětlení reagovat jinak mu hrozí pokuta. Ale to alibisticky správní orgán I. stupně zcela ignoroval a neučinil tak nezbytné a zákonné kroky k potrestání pachatele přestupku, nepokračoval v přestupkovém řízení s řidičem a bez dalšího věc odložil, přestože totožnost řidiče znal.

II. Obsah správního spisu

6.     Z oznámení Městské policie statutárního města Mladá Boleslav o přestupku ze dne 2. 9. 2021 vyplývá, že dne 30. 8. 2021 byla vozidlu X, jehož provozovatelem byl žalobce, naměřena v Bezděčíně rychlost 68 km/h (po zohlednění odchylky 65 km/h), přičemž na daném úseku byla nejvyšší povolená rychlost 50 km/h.
7.     Z oznámení Městské policie statutárního města Mladá Boleslav o přestupku ze dne 13. 10. 2021 vyplývá, že dne 11. 10. 2021 byla vozidlu X, jehož provozovatelem byl žalobce, naměřena v Bezděčíně rychlost 62 km/h (po zohlednění odchylky 59 km/h), přičemž na daném úseku byla nejvyšší povolená rychlost 50 km/h.
8.     Z oznámení Městské policie statutárního města Mladá Boleslav o přestupku ze dne 9. 12. 2021 vyplývá, že dne 7. 12. 2021 byla vozidlu X, jehož provozovatelem byl žalobce, naměřena v Bezděčíně rychlost 64 km/h (po zohlednění odchylky 61 km/h), přičemž na daném úseku byla nejvyšší povolená rychlost 50 km/h.
9.     Na výzvy k uhrazení částky 500 Kč zareagoval žalobce sděleními, podle kterých automobil řídil Dr. X. G., nar. 06.01.1959, v té době adresou: Av Avro 330, Pointe-Claire, QC, X, Kanada.
10. Správní orgán I. stupně vyhotovil dne 19. 1. 2022 jednotlivá oznámení o zahájení přestupkového řízení proti Dr. X. G., Do doby ústního jednání, tj. do dne 4. 4. 2022, nevrátila doručenka předmětné písemnosti, správní orgán I. stupně ji proto u provozovatele poštovních služeb téhož dne reklamoval. Česká pošta dne 11. 5. 2022 sdělila, že zásilka byla doručena dne 2. 2. 2022, přičemž v souvislosti s opatřeními, které měli zabránit šíření epidemie v zemi určení, nemohl být doklad o převzetí podepsán příjemcem, ale takové doručení je stvrzeno poštovním doručovatelem. Na základě sdělení od poskytovatele poštovních služeb správní orgán I. stupně usneseními ze dne 30. 6. 2022 odložil věc přestupků řidiče pana Dr. Xiying Guan.
11. Následně vydal správní orgán I. stupně dne 30. 6. 20212 příkaz, jímž shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodech 6-8 rozsudku porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 2 000 Kč. Dne 7. 7. 2022 podal žalobce proti tomuto příkazu odpor.
12. Dne 2. 8. 2022 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 6-8 rozsudku porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 2 000 Kč.
13. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dne 11. 2. 2020 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

III. Posouzení věci krajským soudem

14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), načež shledal, že žaloba není důvodná. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas v intencích § 51 odst. 1 s. ř. s. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, neboť seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění

 dokazování (např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publikovaný pod č. 2383/2011 Sb. NSS a dostupný stejně jako ostatní rozhodnutí správních soudů na www.nssoud.cz). Listiny předložené žalobcem v replice soud neprováděl, jelikož nebyly pro posouzení věci relevantní.

15. Žalobce namítá, že správní orgán I. stupně nepodnikl potřebné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Tato námitka není důvodná. Úvodem soud konstatuje, že případy, kdy provozovatel označí řidiče vozidla, lze v zásadě rozdělit do tří skupin. Z první skupiny případů plyne, že pokud správní orgány znají totožnost tvrzeného řidiče, je jim známo v čem protiprávní jednání spočívá (tj. kdy, kde a za použití jakého vozidla k němu mělo dojít), a mají důkazy, ze kterých lze důvodně předpokládat, že vozidlo řídil v době spáchání přestupku, pak mají zahájit řízení o přestupku s tímto řidičem. Pro zahájení řízení s označeným řidičem není nutná jistota toho, že tento řidič přestupek spáchal, jelikož toto zjištění je věcí samotného řízení o přestupku. Pokud správní orgány nebudou mít rovnou dostatečné podklady pro zahájení řízení s tvrzeným řidičem, pak se musí pokusit zjistit jeho totožnost. Až v případě, že totožnost řidiče nezjistí, mohou zahájit řízení s provozovatelem vozidla. Ve druhé a třetí skupině případů nebyly dány uvedené podmínky pro zahájení řízení o přestupku přímo s tvrzeným řidičem. Tyto druhé dvě skupiny se pak liší navzájem tím, že zatímco ve druhé skupině správní soudy seznaly, že aktivita správních orgánů ke zjištění skutečného pachatele přestupku nebyla dostatečná, ve třetí skupině správní orgány nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku učinily (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. 8 As 222/2019-61, a judikaturu tam odkazovanou).
16. V projednávané věci soud předně konstatuje, že správní orgány nedisponovaly žádnými důkazy, že vozidlo skutečně řídil označený řidič (měly k dispozici pouze tvrzení provozovatele). Spornou otázkou mezi účastníky je, zda kroky učiněné správním orgánem I. stupně ke zjištění řidiče, byly dostatečné. Soud dospěl k závěru, že byly. Správní orgán I. stupně se pokusil doručit tvrzenému řidiči předvolání k jednání na žalobcem uvedenou adresu. Tvrzený řidič však nijak nereagoval, přičemž jelikož žalobce sám neuvedl žádné další skutečnosti (nad rámec svého tvrzení), z nichž by bylo možné usuzovat, že tvrzený řidič vozidlo opravdu řídil (např. nájemní smlouvu na vozidlo jako v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2020, č. j. 9 As 311/2018–27), a proto nebylo bez součinnosti tvrzeného řidiče možno věc objasnit a dospět k závěru o tom, že vozidlo opravdu řídil. V projednávané věci je přitom bez významu, zda se tvrzenému řidiči doručit nepodařilo (tedy zda si doručovanou písemnost fyzicky nepřevzal), či zda si jí převzal, ale nijak na ní nereagoval. V každém případě totiž správní orgán I. stupně nezjistil žádné informace, které by mohly vést k závěru o tom, že řidičem byl opravdu Dr. X. G.. Za této situace má soud za to, že možnosti správního orgánu ke zjištění pachatele přestupku byly vyčerpány. K tomu soud dodává, že argumentace žalobce o možnosti uložení pořádkové pokuty Dr. Xiying Guan není důvodná, protože obviněného z přestupkového jednání nelze k výpovědi v souladu s ústavní zásadou nemo tenetur nijak nutit.
17. Soud tak shrnuje, že s přihlédnutím k individuálním okolnostem dané věci bylo předvolání Dr. X. G. k jednání dostatečným krokem. Při absenci součinnosti ze strany Dr. X. G. a absenci jakýchkoliv důkazních návrhů ze strany žalobce, tak bylo odložení věci řidiče a zahájení řízení s žalobcem jako provozovatelem vozidla, zcela v souladu se zákonem.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. Protože soud neshledal žalobu důvodnou, zamítl ji (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
19. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Úspěšnému žalovanému náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 3. srpna 2023

Mgr. Miroslav Makajev, v. r.

samosoudce