č. j. 43 A 42/2023 - 15
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka, soudce JUDr. Bc. Kryštofa Horna a soudkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci
žalobce: Y. K., státní příslušník Ukrajiny
zastoupen obecnou zmocněnkyní S. I.
oba bytem X
žalovaný: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 31. 1. 2023, č. j. OAM-15230-7/ZR-2022,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalovaný výše označeným rozhodnutím zrušil platnost žalobcovy zaměstnanecké karty podle § 37 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 46e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců), a podle § 46e odst. 2 téhož zákona žalobci stanovil lhůtu k vycestování z území České republiky v trvání 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
2. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 12. 6. 2023 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud před věcným posouzením žaloby zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení – v první řadě zda byla žaloba podána včas.
4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
5. Podle 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nabývají mj. rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a) právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání.
6. Žalobce k žalobě připojil opis napadeného rozhodnutí, na kterém je vyznačena doložka právní moci dne 16. 2. 2023. Na jeho konci je též připsán ručně psaný parafovaný text „Převzal 2. 5. 2023“.
7. V textu žaloby žalobce uvedl, že o vydání napadeného rozhodnutí nevěděl, žádnou písemnost nepřebíral ani „neměl výzvy“. Uvedl, že dříve bydlel u paní, která mu nedávala klíček od poštovní schránky. Až dne 2. 5. 2023 spolu s obecnou zmocněnkyní požádal o vydání rozhodnutí osobně ve Zlíně.
8. Žalovaný k výzvě soudu předložil ze správního spisu doručenku, podle které bylo napadené rozhodnutí žalobci doručováno poštovní zásilkou na adresu X (byt č. X, u. p. S.), kde nebyl dne 6. 2. 2023 zastižen. Podle razítka a prohlášení doručujícího orgánu však bylo neúspěšné doručování oznámeno, adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení. Zásilka byla následně připravena k vyzvednutí a dne 20. 2. 2023 byla vrácena odesilateli, neboť adresát neměl domovní schránku. Současně žalovaný přiložil totožnou kopii napadeného rozhodnutí včetně shodné doložky právní moci a připsané informace o převzetí s tím, že se jedná o kopii rozhodnutí doručeného fikcí dle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) dne 16. 2. 2023 a dodatečně převzatého žalobcem osobně dne 2. 5. 2023.
9. Podle § 20 odst. 1 správního řádu se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
10. Podle § 23 odst. 1 správního řádu nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Podle odst. 3 téhož ustanovení se písemnost uloží a) u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo b) u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím. Podle odst. 4 téhož ustanovení se adresát vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Podle odst. 5 téhož ustanovení zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
11. Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
12. Soud nahlédnutím do informačního systému základních registrů ověřil, že žalobce měl od 12. 10. 2022 do 16. 2. 2023 hlášený pobyt na adrese X. Žalovaný tedy nepochybil, pokud žalobci právě na tuto adresu napadené rozhodnutí zaslal. Tím se písemnost dne 6. 2. 2023 dostala do žalobcovy sféry dispozice. Bylo žalobcovou výlučnou odpovědností zajistit si na hlášené adrese místa pobytu přijímání úřední korespondence (žalobce netvrdí, že by správním orgánům oznámil jinou adresu pro doručování). Z doručenky, která je součástí správního spisu, soud neshledal ani jinou chybu při doručování (doručovatel patrně kvůli chybějícímu označení schránky zanechal výzvu a poučení na jiném vhodném místě, následně zásilku uložil na poště a poté, co uplynula úložní lhůta, ji vrátil žalovanému). Soud tedy dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo řádně doručeno zákonnou fikcí již 16. 2. 2023, přičemž žalobní lhůta je odvislá právě od tohoto data a již tedy marně uplynula.
13. Pokud měl žalobce za to, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez vlasního zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, mohl za podmínek § 41 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení (srov. § 24 odst. 2 správního řádu). Pakliže by žalovaný takové žádosti nevyhověl, mohl se žalobce po vyčerpání opravných prostředků obrátit v této věci na správní soud (srov. per analogiam rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2023, č. j. 8 As 166/2021-39).
14. Soud dodává, že z výše uvedeného nesporného tvrzení stran, které je v souladu s oběma účastníky předloženou kopií napadeného rozhodnutí nesoucí informaci o jeho převzetí žalobcem dne 2. 5. 2023, vyplývá, že i kdyby nebylo možné přihlížet k dřívějšímu doručení, žalobce se s napadeným rozhodnutím seznámil nejpozději právě dne 2. 5. 2023. I kdyby se běh 30denní lhůty pro podání žaloby počítal až od skutečného seznámení žalobce s napadeným rozhodnutím, byla by žaloba podaná dne 12. 6. 2023 bezpochyby opožděná.
15. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.
17. Žalobce s podáním žaloby splnil poplatkovou povinnost pouze částečně, a to v rozsahu částky 2 000 Kč [soudní poplatek za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle položky 18 bodu 2 písm. a) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) činí 3 000 Kč, o čemž byl ostatně žalobce přímo v napadeném rozhodnutí poučen]. Soud tedy podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě podle § 10a téhož zákona.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 27. června 2023
Mgr. Jan Čížek, v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.