[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci

žalobce:  M. K., narozen dne

bytem

proti 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2023, č.j. X,

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 9. 2022, č.j. X přiznala žalobci invalidní důchod třetího stupně ode dne 21. 5. 2022 splnění podmínek § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobce je dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor (dále jen „lékař OSSZ“) ze dne 22. 6. 2022 invalidní, a to od 19. 5. 2022 pro invaliditu třetího stupně, když jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

2. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojí nyní projednávanou žalobou postoupenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) Krajským soudem v Plzni z důvodu místní nepříslušnosti dne 15. 3. 2023 (žaloba předána k poštovní přepravě dne 24. 2. 2023).
4. Žalobce sporuje datum vzniku nároku na invalidní důchod, když tím je dle jeho názoru datum 19. 11. 2021, tedy datum stanovení diagnózy, nikoli datum 21. 5. 2022, jak bylo stanoveno žalovanou. Správní orgán dle žalobce nesprávně uvedl, že jeho dočasná pracovní neschopnost trvala do 20. 5. 2022 a že není možný souběh dávek nemocenské a invalidního důchodu. Od 3. 10. 2022 do 21. 11. 2022 bylo žalobci současně vyplaceno nemocenské společně s invalidním důchodem. V období od 19. 11. 2021 do 20. 5. 2022 byl souběh dávek pouze 31 dní. S ohledem na nesprávné stanovení data vzniku invalidity je navrhováno napadené rozhodnutí změnit tak, že se vznik nároku žalobce na invalidní důchod stanovuje ke dni 19. 11. 2021. Alternativně je žalobou navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.
5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vycházela z posudku lékaře České správy sociálního zabezpečení (dále jen „lékař ČSSZ“) ze dne 29. 11. 2022, z něhož plyne, že k datu vzniku invalidity došlo dne 19. 5. 2022. K tomu žalovaná dále uvedla, že do 20. 5. 2022 trvala dočasná pracovní neschopnost žalobce, přičemž souběh více dávek není možný.

3. Podstatný obsah spisu

6. Rozhodnutím ze dne 19. 9. 2022, č.j. X, kterým žalovaná žalobci od 21. 5. 2022 přiznala invalidní důchod třetího stupně, bylo stanoveno, že dle posudku posudkového lékaře OSSZ ze dne 22. 6. 2022 byl žalobce podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění uznán od 19. 5. 2022 invalidním pro invaliditu třetího stupně, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 70 %. Datum vzniku invalidity vychází z lékařské zprávy z téhož dne.
7. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí, jež zpochybňují datum vzniku invalidity žalobce, které je dle jeho názoru datem stanovení diagnózy, nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě, ten je datován dnem 29. 11. 2022. Posudkový lékař ČSSZ se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 22. 6. 2022 ztotožnil. Uvedl, že toto datum vychází z lékařského nálezu ze dne 19. 11. 2022 a bylo určeno v souladu s platnou legislativou a posudkovou metodikou. Dále uvedl, že žalobce navíc do 20. 5. 2022 byl v dočasné pracovní neschopnosti, přičemž není možný souběh více dávek. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je tumor jaterního hilu a žlučníku, histologicky středně až nízce diferencovaný adenokarcinom žlučníku, radikálně chirurgicky neřešitelný, paliativní chemoterapie. Jedná se o těžké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti podle kap. II., odd. A, pol. 1e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity ve výši 70 %. Jde o invaliditu třetího stupně.
8. Popsané závěry posudkových lékařů žalovaná převzala do napadeného rozhodnutí a poukázala na skutečnost, že co do data vzniku invalidity jsou oba posudky ve shodě.
9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 14. 6. 2023 jsou založeny na čl. 50 - 56 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že komise jednala v přítomnosti žalobce, za účasti odborné lékařky z oboru onkologie. Posudková komise uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je inoperabilní zhoubný nádor žlučníku s infiltrací jater na paliativní onkologické léčbě do 14. 6. 2023, dále léčba jen symptomatická. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, odpovídající postižení uvedenému v kap. II., odd. A, pol. 1e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobce byl stanoven v rozsahu 70 %. Posudková komise k žalobou sporovanému datu vzniku invalidity uvedla, že invaliditu žalobce není možné stanovit k datu zjištění onemocnění, neboť rozhodující není samotná diagnóza, nýbrž její funkční dopad. Hodnotí se fyzický, kvalifikační a rehabilitační potenciál. Dlouhodobě nepříznivý je přitom takový stav, který se projevuje omezením tělesných, smyslových nebo duševních schopností s dopadem na pracovní schopnost. Dlouhodobost pak značí trvání stavu nebo předpoklad tohoto trvání po dobu delší než jeden rok. O této dlouhodobosti lze uvažovat, až když je stav v určité míře ustálený, tedy byl ukončen diagnostický proces, léčebný nebo rehabilitační proces, nebo se účinky nedostavují a pracovní diagnóza se jeví jako omezená či nepříznivá. K této úvaze se přistupuje zhruba po půl roce. Datum vzniku 19. 5. 2022 tyto podmínky splňuje, lékařská zpráva z tohoto data, tedy po půlročním léčení, svědčí pro stav i přes léčbu progredující, provázený opakovanými komplikacemi při neprůchodnosti stentů. Žalobce byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, i po dobu léčení pracuje a pracoval za podmínek stanovených zaměstnavatelem, čímž využívá zbylý pracovní potenciál bez nutnosti mimořádných podmínek.

4. Průběh jednání před krajským soudem

10. Dne 10. 7. 2023 bylo u krajského soudu konáno ústní jednání, a to v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil a požádal o projednání věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná v průběhu řízení setrvala na svých tvrzeních a závěrech uplatněných v napadeném rozhodnutí i v rámci vyjádření k žalobě.

5. Právní hodnocení krajského soudu

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
12. Žaloba není důvodná.
13. Spornou je v projednávané věci otázka data vzniku invalidity žalobce. V této souvislosti je třeba připomenout, že rozhodnutí o stupni invalidního důchodu, jeho změně, jakož i o datu vzniku invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. K posouzení přitom může dojít v nepřítomnosti posuzovaného, pokud komise shledá jeho zdravotní dokumentaci za dostačující pro účely posouzení (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č.j. 3 Ads 108/2010-78). Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi a obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
14. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise ze dne 14. 6. 2023 (založeného na č.l. 50 - 56 soudního spisu). Posudková komise se v posudku výslovně zabývala spornou otázkou, tedy ke kterému dni vznikla invalidita žalobce. V tomto směru se posudková komise plně shodla jak s posudkovým lékařem žalované, tak s posudkovým lékařem OSSZ, kteří ve shodě uvedli, že invalidita žalobce vznikla dne 19. 5. 2022.
15. Posudková komise se k datu vzniku invalidity obsáhle vyjádřila. Uvedla, že invaliditu žalobce není možné stanovit k datu zjištění onemocnění, neboť rozhodující není samotná diagnóza, nýbrž její funkční dopad. Hodnotí se fyzický, kvalifikační a rehabilitační potenciál. Dlouhodobě nepříznivý je přitom takový stav, který se projevuje omezením tělesných, smyslových nebo duševních schopností s dopadem na pracovní schopnost. Dlouhodobost pak značí trvání stavu nebo předpoklad tohoto trvání po dobu delší než jeden rok. O této dlouhodobosti lze uvažovat, až když je stav v určité míře ustálený, tedy byl ukončen diagnostický, léčebný nebo rehabilitační proces, nebo se účinky nedostavují a pracovní diagnóza se jeví jako omezená či nepříznivá. K této úvaze se přistupuje zhruba po půl roce. Datum vzniku 19. 5. 2022 tyto podmínky splňuje, lékařská zpráva z tohoto data, tedy po půlročním léčení, svědčí pro stav i přes léčbu progredující, provázený opakovanými komplikacemi při neprůchodnosti stentů. Žalobce byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, i po dobu léčení pracuje a pracoval za podmínek stanovených zaměstnavatelem, čímž využívá zbylý pracovní potenciál bez nutnosti mimořádných podmínek.
16. Uvedené zdůvodnění posudkové komise považuje krajský soud za přesvědčivé a úplné. Jestliže komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila včetně zdůvodnění data, k němuž bylo možno objektivně konstatovat vznik invalidity, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a od 19. 5. 2022 způsoboval pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 70 %.
17. Jakkoli krajský soud chápe životní situaci žalobce, jež je významným způsobem ovlivněna jeho nepříznivou zdravotní diagnózou, z hlediska stanovení data vzniku invalidity je však třeba zohlednit okamžik, ke kterému lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho dopad do pracovní schopnosti žalobce. Samotná existence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu přitom nemusí mít za následek pokles pracovní schopnosti a vznik invalidity. Aby však vůbec bylo možné konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, musí být naplněno jednak časové hledisko této dlouhodobosti (trvalé zhoršení zdravotního stavu – trvání v délce jednoho roku či předpoklad tohoto trvání) a jednak hledisko věcné, vyjadřující relativní stálost nepříznivého zdravotního stavu. V případě žalobce došlo k primární diagnóze jeho zdravotního stavu dne 19. 11. 2021 (viz propouštěcí zpráva z Nemocnice České Budějovice), až po tomto datu byla zahájena paliativní onkologická léčba onemocnění – tumoru žlučníku s infiltrací jater, která trvala do 14. 6. 2023. Pokud předpokladem dlouhodobosti nepříznivého zdravotního stavu je určitá míra jeho ustálení (stabilizace), pak tuto lze konstatovat až v době, kdy je nepříznivý zdravotní stav možno označit za neměnný či dokonce progredující, i přes jeho léčbu. Tento závěr bylo dle posudkových lékařů možno učinit k datu 19. 5. 2022, kdy byl žalobce propuštěn z Nemocnice České Budějovice po proběhlé hospitalizaci z důvodu zánětu žlučníku. Z obsahu propouštěcí zprávy ze dne 19. 5. 2022 posudkoví lékaři včetně lékařů posudkové komise, usoudili ustálenost dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tedy jeho neměnnost a bohužel dokonce progresi onemocnění i přes aplikovanou jedinou možnou onkologickou léčbu – paliativní chemoterapii. Neměnný stav pak následně potvrzují též lékařské zprávy ze 13. a 14. 6. 2023, kdy byla chemoterapeutická léčba ukončena. Popsané lékařské zprávy vedou k závěru učiněnému posudkovými lékaři, dle nichž je možné konstatovat stabilizaci (relativní stálost) dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu až ke dni 19. 5. 2022, kdy z propouštěcí lékařské zprávy plyne progrese onemocnění, a to i přes aplikovanou onkologickou léčbu.
18. Naplnění časového a věcného hlediska pro konstatování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce ke dni 19. 5. 2022 bylo stěžejním důvodem, který vedl k zamítnutí žádosti žalobce. Pokud jde o doplňující závěr, dle něhož bylo období krátkodobých dočasných pracovních neschopností žalobce kryto nemocenským pojištěním, přičemž souběh těchto dávek s invalidním důchodem nebyl v případě žalobce možný, pak i tento je nutné označit za správný.
19. Dle § 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, platí, že nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.
20. Uvedené však neplatí pro případy, kdy je invalidní důchod přiznáván zpětně a invalidita zasahuje do období již nastalé dočasné pracovní neschopnosti. Podle § 65 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění totiž platí, že invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny anebo služebního příjmu nebo služebního platu (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. 
21. Pokud tedy správní orgány v projednávané věci navíc dospěly k závěru, že souběh výplaty nemocenského pojištění a invalidního důchodu třetího stupně žalobci nebyl možný, pak tak konstatovaly správně. Zpětné přiznání invalidního důchodu ze stejného důvodu, pro který bylo žalobci vypláceno nemocenské pojištění, nebylo v době výplaty nemocenského možné. Žalobci tak bylo možné přiznat invalidní důchod zpětně pouze v době, kdy nepobíral dávku nemocenského a pouze v případě, kdy by došlo k ustálení jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a současně pokud by posudkoví lékaři v tomto období konstatovali pokles pracovní schopnosti žalobce v důsledku tohoto dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K takové situaci však v případě žalobce nedošlo a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s vlivem na pokles pracovní schopnosti byl shledán až ke dni 19. 5. 2022, jak bylo blíže zdůvodněno shora. Nutno konstatovat, že do této doby byla pracovní neschopnost žalobce částečně kryta nemocenským pojištěním (krátkodobými pracovními neschopnostmi), přičemž ve zbývajícím období žalobce svou pracovní činnost vykonával, byť za specifických podmínek dohodnutých se zaměstnavatelem.
22. V projednávané věci tudíž k objektivizaci zdravotního stavu žalobce, osvědčujícího dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s vlivem na jeho pracovní schopnost v rozsahu 70 %, došlo až na základě závěrů lékařské zprávy ze dne 19. 5. 2022. Teprve k tomuto datu bylo možné konstatovat ustálenost jeho zdravotního stavu z důvodu progrese onemocnění i přes aplikovanou léčbu.

VI. Závěr a náklady řízení

23. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto
    ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, v jejím případě krajský soud v otázce náhrady nákladů řízení vyšel z § 60 odst. 2 s. ř. s. Jedná se o věc pomoci v hmotné nouzi, v níž správní orgán dle citovaného ustanovení nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, v němž byl úspěšný. Právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 10. července 2023

JUDr. Tereza Kučerová v. r.

       samosoudkyně