USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2023 , č. j. X,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení posudku o invaliditě v řízení o námitkách ze dne 27. 6. 2023, č. j. X, jímž byl pro účely řízení o námitkách žalobkyně týkající se jejího nároku na invalidní důchod posouzen její zdravotní stav.
2. V § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 7. 2007, č. j. 7 Afs 12/2007-110, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, o jehož odvolání nebylo odvolacím orgánem doposud vůbec rozhodnuto.
3. V daném případě je z žalobkyní doloženého lékařského posudku zřejmé, že ta podala námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2023. V rámci řízení o námitkách žalobkyně byl vypracován posudek o invaliditě ze dne 27. 6. 2023, č. j. X, jehož zrušení se žalobkyně podanou žalobou domáhá. Soud dotazem u žalované zjistil, že o námitkách žalobkyně bylo žalovanou rozhodnuto až dne 18. 7. 2023 (viz dopis žalované ze dne 20. 7. 2023 založený na č. l. 7 soudního spisu).
4. Soud proto konstatuje, že žalobkyně v době podání žaloby v předmětném případě nevyčerpala zákonem upravené opravné prostředky, neboť nevyčkala rozhodnutí správního orgánu, které bylo vyhotoveno dne 18. 7. 2023. Žalobkyně tak podala žalobu předčasně, aniž by jí byl znám obsah rozhodnutí o námitkách, přičemž podobu zatím neexistujícího rozhodnutí správního orgánu toliko předvídala na základě závěrů rozhodnutí posudkového lékaře. Žalobkyně se tak přesně a úplně nemohla seznámit s naříkaným správním rozhodnutím a jeho odůvodněním, neboť teprve pak by mohla kvalifikovaně předestřít zdejšímu soudu důvody (žalobní body), pro které by mělo dojít k jeho zrušení. Za tohoto stavu tak soud není oprávněn přezkoumávat posudek o invaliditě ze dne 9. 1. 2023, č. j. X, pokud v době podání žaloby nebylo žalovanou rozhodnuto o námitkách žalobkyně. Teprve rozhodnutí o námitkách žalobkyně bude rozhodnutím přezkoumatelným v rámci správního soudnictví.
5. Soud dále poznamenává, že žalobkyně se již žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 4. 2023 domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2023, č. j. X. Soud o této žalobě rozhodl usnesením ze dne 18. 4. 2023, č. j. 75 Ad 9/2023-9, kterým žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl, neboť žalobkyně před podáním žaloby nevyčerpala řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, a žaloba tedy byla podle § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná. Soud žalobkyni v tomto usnesení zároveň poučil, že pro bezúspěšné vyčerpání řádných opravných prostředků přitom nestačí jejich pouhé uplatnění, nýbrž je třeba, aby o nich bylo rozhodnuto (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2020, č. j. 7 As 36/2020-52).
6. Vzhledem ke skutečnosti, že v době podání žaloby nebylo ve správním řízení rozhodnuto o opravném prostředku, je nutné žalobu žalobkyně ve smyslu § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako předčasnou odmítnout. Soud směrem k žalobkyni uvádí, že proti rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 7. 2023, č. j. X, může ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení žalobkyni podat ke zdejšímu soudu žalobu. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. musí obsahovat náležitosti vyžadované § 37 odst. 2, odst. 3 a § 71 s. ř. s. (především žaloba musí obsahovat označení rozhodnutí správního orgánu, datum doručení tohoto rozhodnutí žalobkyni, žalovaný správní orgán, žalobní body, ze kterých by bylo zřejmé, proč vůči tomuto rozhodnutí brojí žalobou, a návrh výroku rozsudku, který by odpovídal tomuto druhu žaloby), a žalobkyně k němu musí připojit kopii napadeného rozhodnutí.
7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 4. srpna 2023

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce