č.j. 29 A 18/2023-70
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci
žalobce: M. S.
zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Pauchem
sídlem Sokolovská 695/115b, 186 00 Praha
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2022, č. j. JMK 177452/2022, sp. zn. S – JMK 143527/2021/OD/Zo
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Veselí nad Moravou ze dne 19. 5. 2021, č. j. MVNM/22695/2021, sp. zn. S-MVNM/8120/2020 VS, o zamítnutí námitek žalobce a potvrzení záznamů bodů v jeho evidenční kartě řidiče dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
2. Žalobce se v období od 14. 9. 2016 do 16. 2. 2020 dopustil celkem osmi přestupků souvisejících s porušením pravidel provozu na pozemních komunikacích, za které byl pravomocně postižen, a zároveň tyto přestupky podléhaly bodovému hodnocení. Vzhledem k tomu, že každý z těchto přestupků byl spáchán v jiný den a je samostatným skutkem, zaznamenával městský úřad za tyto přestupky ve smyslu § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu do žalobcovy evidenční karty řidiče příslušné počty bodů, a to až do dosažení celkového počtu 12 bodů. Všechny žalobcovy přestupky byly projednány samostatně uložením pokuty v blokovém řízení.
3. Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí o odvolání shrnul dosavadní průběh správního řízení, včetně obsahu podaného odvolání. K věci samé uvedl, že v řízení o námitkách byla zhodnocena způsobilost podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. K námitce nezpůsobilosti konkrétních rozhodnutí (pokutových bloků), na základě kterých byly žalobci body zapsány, žalovaný konstatoval, že městský úřad se způsobilostí podkladů pro záznam bodů do registru řidičů zabýval, a to velmi pečlivě, včetně způsobu vyplnění pokutových bloků, kde si i řádně zdůvodnil, z jakého důvodu považuje tyto pokutové bloky za způsobilé podklady pro záznam bodů do registru řidičů.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
4. Ve včas podané žalobě žalobce namítl, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s jím předestřenými odvolacími námitkami ohledně nezpůsobilosti dvou pokutových bloků (z 14. 9. 2016 a z 14. 9. 2019), na jejichž základě mu byly zapsány body. Tyto bloky vykazují nedostatky (nečitelnost, absence některých údajů, nedostatečný popis skutkové podstaty přestupku). Žalovaný zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti i tím, že na str. 7 chybně označil právní předpis, kterého se žalobce v odvolání dovolával. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
5. Ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 4. 2023 žalovaný uvedl, že popisy jednání na obou pokutových blocích byly vyplněny řádně a jsou dostatečným podkladem pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobcovy námitky byly v řízení přezkoumatelným způsobem vypořádány. Žalovaný chybně neoznačil aplikovaný právní předpis, pouze reagoval na tvrzení žalobce. Současně ani případná vada nemá na posouzení věci vliv, neboť ať už byl pokutový blok vydán za účinnosti zákona č. 250/20016 Sb. nebo ještě za účinnosti zákona č. 200/1990 Sb., nic to nemění na skutečnosti, že pro přestupkovou způsobilost žalobce není přesné uvedení místa spáchání přestupku podstatné. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.
IV. Posouzení věci
6. Soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí městského úřadu včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.
7. Soud považuje za nezbytné, aby v prvé řadě nastínil závěry plynoucí ohledně problematiky bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem (§ 123a a násl. zákona o silničním provozu) z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (jeho rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).
8. Podle rozsudku NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, je správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).
9. V rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, č. 2145/2010 Sb. NSS, kasační soud dospěl k závěru, že oznámení policie, na základě kterých je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů (§ 123b odst. 2 zákona o silničním provozu), poskytuje správnímu orgánu pouze určitou informaci o věci; nelze však z něj bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou-li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznamenaných. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu je proto třeba v takovém případě vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán. Tento záznam sám o sobě však nemůže být důkazem, na základě něhož by správní orgán bez dalšího vzal za prokázané, že se stěžovatel přestupku dopustil, že byl projednán v blokovém řízení a že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů.
10. V rozsudku ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011-74, pak NSS tyto úvahy upřesnil ve vztahu k údajům uvedeným v oznámení policie o přestupku tak, že ne každé zpochybnění údajů zakládá povinnost správního orgánu, aby si vyžádal další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně, od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Jinak řečeno, správní orgán musí obstarat další podklady prokazující skutečnosti uvedené v oznámení jen tehdy, pokud řidič v námitkovém řízení konkrétně zpochybní oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, tedy uvede, proč je toto oznámení vadné či neúplné, nebo že a v čem se odchyluje od údajů uvedených v pokutovém bloku (srov. též např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, č. j. 6 As 245/2016-44). V rozsudku ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019-44, k tomu NSS dodal, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů může správní orgán vyhodnotit paušální, typizované námitky, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, jako a priori nevěrohodné a není povinen si v takové situaci vyžadovat originály pokutových bloků.
11. Z rozsudku NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, plyne, že pokutový blok (§ 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) není způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů pouze tehdy, není-li na něm přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. „Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena [...]. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, jak je tomu u pokutového bloku L 4443991. U něho se totiž jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“ Současně Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „[ř]ízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ať již v podobě rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje.“
12. K uvedenému lze dodat, že podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010-65, č. 2838/2013 Sb. NSS, je v zásadě jediným přípustným opravným prostředkem proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení obnova řízení; i ta ovšem přichází u takového přestupku v úvahu jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení. Zde nutno podotknout, že kasační soud logicky nemohl brát v úvahu § 101 posléze přijatého zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
13. Na základě tohoto závěru Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, potvrdil, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nelze přezkoumávat skutkový stav a právní kvalifikaci přestupku vyplývající z pokutového bloku.
14. Již tento samotný souhrn judikatury dává ve spojení s konkrétními okolnostmi nyní souzené věci odpovědi na řadu tvrzení vznesených v žalobě.
15. Krajský soud se v prvé řadě zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Tu žalobce formuloval obecně tak, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami. Soud ve stejně obecném duchu odpovídá, že napadené rozhodnutí shledal plně přezkoumatelným, neboť žalovaný v něm své důvody pro zamítnutí odvolání jasně vyjádřil. Pro žalobce je ostatně toto odůvodnění zjevně srozumitelné, neboť s ním v žalobě též věcně polemizuje.
16. K námitce nesprávného uvedení právního předpisu, kterého se žalobce v odvolání dovolával, nutno konstatovat, že to byl sám žalobce, kdo v námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů uvedl, že příkazové bloky neměly všechny obligatorní náležitosti dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb. Žalovaný se na straně 7 napadeného rozhodnutí přezkumu této námitky věnoval a zákon č. 250/2016 Sb. zmínil právě v tomto kontextu. Dle názoru soudu není takový postup nepřezkoumatelný. Ostatně žalovaný postupoval obdobně v případě námitky žalobce ohledně aplikace § 101 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. Námitku ohledně absence popisu skutku na příkazovém bloku č. B 1089868 žalovaný vypořádal na straně 8 napadeného rozhodnutí.
17. K věci samé pak lze zopakovat, že je třeba striktně rozlišovat mezi správními řízeními o jednotlivých přestupcích a mezi řízením o námitkách proti provedenému záznamu bodů, neboť tato řízení mají zcela odlišný předmět. Krajský soud má za to, že správní orgány v nyní projednávané věci bezezbytku dostály požadavkům vymezeným ve shora citované judikatuře. Ze spisové dokumentace v této souvislosti vyplynulo, že městský úřad si od příslušných orgánů Policie České republiky vyžádal ověřené kopie veškerých pokutových bloků o spáchaných přestupcích. Z obsahu vydaných správních rozhodnutí je rovněž patrné, že správní orgány jednotlivá oznámení o spáchání přestupku s těmito pokutovými bloky porovnaly, a dospěly k závěru, že na nich uvedené údaje korespondují s údaji obsaženými v oznámeních policejních orgánů o uložení pokuty v blokových řízeních. Správní orgány se tedy zabývaly hodnocením způsobilosti podkladových rozhodnutí (pokutových bloků) k záznamu bodů.
18. V žalobě žalobce konkrétně namítal nezákonnost dvou příkazových bloků. K pokutovému bloku ze dne 14. 9. 2016, č. D 1846524, poukazoval na absenci přesného označení místa spáchání skutku a nečitelnost popisu skutku v bloku. Dle přesvědčení žalobce správní orgány dovodily absentující údaje nikoliv z příkazového bloku, ale z přidružených dokladů. K příkazovému bloku ze dne 14. 9. 2019, č. B 1089868, taktéž namítal nedostatečně konkrétní vymezení místa spáchání skutku, dále nečitelnost zápisu označujícího porušení konkrétní právní povinnosti a absenci popisu skutku. I v tomto případě je žalobce přesvědčen, že správní orgány dovodily absentující údaje nikoliv z příkazového bloku, ale z přidružených dokladů.
19. Soud v tomto ohledu nepřisvědčil tvrzení žalobce, že by žalovaný nereflektoval žalobcem uplatněné odvolací námitky, resp. že se jimi zabýval nedostatečně. Jak vyplývá ze správního spisu, městský úřad postupoval tak, že si na základě žalobcem podaných námitek proti záznamu bodů vyžádal od příslušných správních orgánů k předmětným přestupkům kopie pokutových bloků, shromážděné podklady následně porovnal s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení a svoje zjištění přezkoumatelným způsobem vtělil do odůvodnění rozhodnutí. Postup městského úřadu soud zhodnotil jako souladný se zákonem i se shora citovanou judikaturou. Stejně tak žalovaný se důkladně zabýval odvolacími námitkami žalobce, v nichž (obdobně jako v žalobě) jednak v obecné rovině předkládal tvrzení, jaké náležitosti by mělo mít rozhodnutí vydané v blokovém řízení, jednak konkrétně zpochybňoval jednotlivé pokutové bloky.
20. Vycházeje ze shora citované judikatury soud hodnotil oba žalobcem rozporované pokutové bloky, jejichž kopie se nachází ve správním spisu. Na pokutovém bloku č. D1846524, série GD/2014, vystaveném Policií České republiky, je slovy uvedeno, že přestupkové jednání žalobce spočívalo v tom, že dne 14. 9. 2016 v 15:08 hod. v obci Strážnice, na silnici I/55, překročil při řízení vozidla RZ X nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50/80/77 km/h), čímž došlo k porušení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. silničním provozu. Na bloku je označena i právní kvalifikace korespondující s tímto skutkem, tedy přestupek dle § 125 odst. 11 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. silničním provozu. Pod tím je pak podpis žalobce. Pokutový blok tak obsahuje jednoznačnou identifikaci žalobce, je z něj zřejmé kde (v míře dostatečné pro uznání způsobilosti bloku), kdy, komu a za co byla v blokovém řízení pokuta uložena. Blok taktéž obsahuje právní kvalifikaci, na jejímž základě byla žalobci uložena pokuta. Uvedený pokutový blok soud shledal způsobilým k zápisu bodů do žalobcova bodového hodnocení řidiče.
21. Pokud jde o pokutový blok č. B1089868, série AB/2017, vystavený Policií České republiky, i na něm je i přes horší čitelnost kopie jasně slovy uvedeno, že přestupkové jednání žalobce spočívalo v tom, že dne 14. 9. 2019 v 12:21 hod. v obci Veselí nad Veličkou u čísla 227 překročil při řízení vozidla X nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50/65/62 km/h). Je zde uvedena i právní kvalifikace korespondující s tímto skutkem, tedy přestupek dle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pod tím je pak podpis žalobce. I zde tak pokutový blok obsahuje jednoznačnou identifikaci žalobce, je z něj zřejmé kde (ve zcela dostatečné míře konkrétnosti), kdy, komu a za co byla v blokovém řízení pokuta uložena. Blok taktéž obsahuje právní kvalifikaci, na jejímž základě byla žalobci uložena pokuta. I tento pokutový blok tak byl způsobilým podkladem k zápisu bodů do žalobcova bodového hodnocení řidiče.
22. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že obě žalobcem zpochybněná podkladová rozhodnutí vydaná v blokových řízeních obsahují všechny zákonem požadované náležitosti a jsou dostatečným podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Oba bloky jsou vyplněny dostatečně čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je v každém z nich řádně identifikována (jménem, příjmením, datem narození, adresou místa trvalého pobytu; je označen občanský průkaz, jímž došlo k ověření totožnosti), spáchaná jednání jsou popsána sice stručným, ale zároveň jednoznačným a individualizovaným způsobem, a to jak uvedením skutkových okolností, tak odkazem na příslušná ustanovení zákona. Všechny bloky jsou též podepsány žalobcem jakožto přestupcem. Soud nesouhlasí s žalobcem, že by některé údaje (místo spáchání skutku, popis skutku či kvalifikace konkrétně porušené právní povinnosti) musely být dohledány z jiných zdrojů. Je nicméně nepochybné, že údaje zachycené na předmětných pokutových blocích plně odpovídají souvisejícím oznámením policie orgánu provádějícímu záznam bodů.
23. Soud se tedy ztotožnil se závěrem správních orgánů o způsobilosti předmětných pokutových bloků k záznamu bodů do žalobcovy karty řidiče. Správní orgány postupovaly přesně v limitech své přezkumné působnosti a v souladu s výše uvedeným omezením plynoucím z povahy řízení se též dostatečným a přezkoumatelným způsobem věnovaly námitkám žalobce.
V. Závěr a náklady řízení
24. Soud tedy shledal námitky žalobce neopodstatněnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Nabytím právní moci tohoto rozsudku pozbývá účinků usnesení ze dne 30. 3. 2023, č. j. 29 A 18/2023-54, jímž Krajský soud v Brně přiznal žalobě odkladný účinek.
Brno 29. června 2023
JUDr. Zuzana Bystřická v.r.
předsedkyně senátu